Bezpečnostní situace na Blízkém východě se v průběhu včerejší noci opět výrazně zhoršila v reakci na íránský raketový útok proti americkým vojenským základnám v Iráku. Ten přišel jako odplata za zabití elitního generála Sulejmáního a na globálních trzích se okamžitě projevil nárůstem nejistoty a útěkem do bezpečných přístavů (cena zlata je tak například nejvýše od roku 2013). Prudkým růstem o více než pět procent reagovala na útok také ropa, aby dnes ráno část zisků odmazala a vrátila se zpět pod 70 USD/barel.
Další vyostření konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem dává tušit, že geopolitika zůstane i v tomto roce nevyzpytatelnou proměnou, se kterou musí (nejen) globální ropný trh počítat. Včerejší íránská odveta totiž rozehrává nebezpečnou partii, v níž každá další odplata zvyšuje riziko horkého konfliktu. A přestože můžeme v současné chvíli (a bez znalosti bližších detailů) pouze spekulovat o tom, v jakém duchu se ponese americká reakce. S ohledem na rozsah a intenzitu íránského útoku bude mít Donald Trump na stole bezpochyby i variantu razantní odpovědi.
Z pohledu ropného trhu je nyní zásadní, že navzdory rostoucímu napětí na fyzickém trhu (jak potvrzuje pohled na krátký konec forwardové křivky), nedošlo k narušení dodávek ropy. To je koneckonců hlavní důvod, proč cena ropy po prvotním šoku odepsala většinu zisků. Navíc, i pokud by došlo k časově omezenému výpadku produkce (v rozsahu zářijového útoku na saúdské kapacity), ropný trh by měl být - díky existenci robustních nabídkových polštářů (volné produkční kapacity OPEC, strategické zásoby ropy) - schopen situaci zvládnout bez vážnějších otřesů.
Zcela jiný scénář by pochopitelně představoval ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Ten by totiž bezprostředně ohrozil (přinejmenším) produkční kapacity Iráku (4,7 mil. barelů denně) a Íránu (2,2 mil. barelů denně), které dohromady představují přibližně sedm procent globální nabídky. Jak extrémní je aktuálně tento scénář, tedy zda i nadále přetrvává neochota USA a Íránu vstoupit do otevřeného válečného konfliktu, bude jasnější v nejbližších dnech.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna nadále snáší napětí na Blízkém východě velice dobře. Měnový pár testuje úrovně v okolí 25,23 EUR/CZK - nejsilnější korunové úrovně od dubna 2018. Pro střední Evropu by byla nebezpečná až skutečná hrozba výraznějšího ozbrojeného konfliktu, který by na globálních trzích zásadně posílil americký dolar.
Zahraniční forex
Eurodolar zatím vcelku ignoruje nárůst geopolitického napětí a hrozbu otevřeného konfliktu mezi USA a Íránem a soustředí se více na příchozí data. Včera to byl lepší než očekávaný výsledek amerického indexu ISM ve službách, který prospěl dolaru.
Polská inflace v prosinci šokovala, když v meziročním srovnání vyskočila na 3,4 %. Za růstem cen minulý měsíc stály především potraviny (meziměsíčně + 1,2 %), avšak co je z pohledu měnové politiky znepokojivé, je to, že jádrová inflace zřejmě zrychlila nad 3 % meziročně. Takové číslo může být výzvou pro polskou centrální banku, která zasedá shodu okolností dnes. NBP může být navíc znepokojena tím, že inflace se dostala výrazně nad 3 % ještě předtím, než se v indexu spotřebitelských cen promítla administrativní úprava cen elektrické energie a navýšení spotřebních daní na alkohol a cigarety. Inflace v prvním čtvrtletí tak může akcelerovat až na 4 %. Za této situace bude pro guvernéra NBP Glapinského obtížné, aby odpoledne na tiskové konferenci zopakoval svůj názor, že oficiální úrokové sazby zůstanou až do konce mandátu tohoto Výboru pro měnovou politiku na současné rekordně nízké úrovni. Pro zlotý by něco takové bylo samozřejmě pozitivní.
Ropa
Raketový útok na americké vojenské základny ze strany Íránu v noci skokově zdražil cenu ropy o více než pět procent, avšak nad ránem již ropa většinu zisků odepsala a vrátila se zpět pod 70 USD/barel. Důležitou kotvou, která brzdí růst cen ropy, je fakt, že navzdory eskalující situaci na Blízkém východě prozatím nedošlo k fyzickému výpadku dodávek ropy. Zda tomu tak bude i nadále, napoví do značné míry další reakce Spojených států (viz úvodník).