Jen co odeznělo bezprostřední napětí spojené s americko-íránským konfliktem, se globální trhy dostávají znovu pod tlak, tentokrát v souvislosti s rostoucí obavou z šíření čínského koronaviru. Ten přináší ztráty napříč rizikovými aktivy, přičemž ušetřeny nezůstaly ani měny ve středoevropském regionu. Ještě dramatičtější je pak propad v případě ropy Brent, která jen za poslední týden odepsala téměř 10 procent a sesunula se až pod hranici 60 dolarů za barel, nejníže od října minulého roku.
Probíhající výprodeje na ropě reflektují především obavy o kondici globální poptávky. Zkušenosti s epidemií SARS (2003) a MERS (2012) přitom naznačují, že negativní dopady do růstu spotřeby ropy se pohybovaly maximálně v rozsahu nižších stovek tisíc barelů denně (zejména v důsledku útlumu letecké dopravy), přičemž celkový šok do regionální ekonomické aktivity vcelku rychle pominul. Na druhou stranu čínský koronavirus zastihl ropnou poptávku v tu nejméně vhodnou dobu. Za celý minulý rok totiž vzrostla globální spotřeba ropy pouze o 900 tis. barelů denně, tedy nejméně za posledních osm let, a těžko čekat, že by se ve světle šířícího koronaviru dočkala významnějšího oživení.
Negativní sentiment však na ropném trhu umocnily v minulém týdnu i technické faktory, které akcelerovaly prudký propad cen ropy. Mezi ty patřila zejména extrémní překoupenost dlouhých spekulativních pozic (v poměru 7:1), které ropu učinily zranitelnou vůči neočekávaným negativním zprávám. A převládající medvědí sentiment je nakonec také hlavním důvodem, proč ropný trh v současnosti zcela ignoruje výpadky produkce v Libyi, která přišla již o 880 tis. barelů denně, tedy řádově více než představují odhady dopadu koronaviru na ropnou poptávku.
Celkový rozsah poptávkového šoku bude v konečném důsledku záviset na tom, jak rychle se podaří čínský virus izolovat (v případě SARS to bylo cca 5 měsíců). V mezičase sice nelze vyloučit pokračující tlak na pokles cen, ten by však měla tlumit případná ad hoc reakce ze strany kartelu OPEC. Koneckonců, Saúdská Arábie již potvrdila své odhodlání stabilizovat cenu ropy, pokud by měla dále výrazně klesat pod citlivou hranici 60 dolarů za barel.
TRHY
CZK a dluhopisy
Globální nejistota a horší zprávy z Německa posunuly korunu, stejně jako další měny v regionu, ke slabším úrovním. Česká měna se tak dostala až k hranici 25,25 EUR/CZK a vrátila se tam, kde byla naposledy před dvěma týdny. Vzdala prozatím snahu o testování dalších post-exitových maxim a je pravděpodobné, že se o ně nebude pokoušet ani v nejbližších dnech. Tedy minimálně do té doby, dokud opět nepoleví averze k riziku vyvolaná obavami z důsledků rozšíření virové nákazy v Asii. Výrazný pokles zažívají v posledních dnech i dlouhodobé výnosy a sazby a například český desetiletý výnos za poslední týden umazal více než 20 základních bodů.
Zahraniční forex
Zatímco šířící se nákaza dolaru spíše pomáhá, tak má samozřejmě negativní dopady na měny v emerging markets. Zasaženy jsou přitom nejen měny napojené na komodity (např. rubl), ale i střední Evropa. Speciálně forint a zlotý k tomu mají vlastní problémy, což v případě forintu značí nejvíce záporné reálné úrokové sazby v Evropě. V této situaci ani není divu, že si včera forint sáhl na historická minima. A tak zatímco globální téma je jasné - tempo jakým se šíří koronavirus (zatím se počet nakažených každé dva dny zdvojnásobí) - tak forint dnes bude muset sledovat zasedání MNB, a to, zdali z něj vyjde alespoň nějaká verbální podpora. MNB k žádné akci dnes nepřistoupí, ale ve svém komentáři by mohla lehce přitvrdit, což by forintu mohlo dočasně pomoci. Avšak uvidíme - strach ze šířící se nákazy a zítřejší zasedání Fedu mohou zisky forintu rychle negovat.
Ropa
Cena ropy Brent zůstává pod tlakem šířícího se koronaviru pod hranicí 60 dolarů za barel (viz úvodník). Nejvýznamnější obavy panují v tuto chvíli o kondici globální poptávky, která s největší pravděpodobností nezůstane uchráněna negativních dopadů (především v důsledku útlumu letecké dopravy). Jaký však bude celkový rozsah poptávkového šoku, zůstává v tuto chvíli nejasné; máme nicméně za to, že v případě přetrvávajících tlaků na prudký propad cen bychom se ze strany aliance OPEC+ dočkali adekvátní reakce, která by limitovala cenový propad.