Ministerstvo financí v dnes zveřejněné prognóze očekává letos kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by ale měla podle úřadu česká ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Loni ekonomika stoupla podle dat Českého statistického úřadu z konce března o 2,5 procenta.
Propad ekonomiky, příští rok růst
Při přípravě novely zákona o státním rozpočtu na konci března MF počítalo letos s poklesem ekonomiky o 5,1 procenta. Sněmovna schválila zvýšení schodku rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun 24. března. V prognóze na počátku února, před propuknutím pandemie, MF očekávalo letos růst hrubého domácího produktu o dvě procenta.
"K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od druhé poloviny roku by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 procenta," uvedlo MF.
Ministerstvo v odhadech počítá zatím s tím, že se epidemii koronaviru podaří během druhého čtvrtletí zvládnout. V takovém případě by měla česká ekonomika v prvním a druhém čtvrtletí vykázat mezičtvrtletní propad. V prvním čtvrtletí podle odhadu ekonomika mezičtvrtletně klesne o 2,2 procenta a meziročně o 0,5 procenta.
Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok zvýšilo a pro příští rok snížilo. Inflaci letos nově čeká 3,2 procenta a příští rok 1,6 procenta. "Riziko ve směru vyšší inflace spatřujeme v cenách potravin, rizikem ve směru nižší inflace je cena zemního plynu. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory," uvádí materiál.
Zároveň úřad počítá letos i příští rok s růstem nezaměstnanosti. "V souvislosti s pandemií koronaviru a propadem ekonomiky bude poptávka po práci výrazně slabší. Proti výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti by měl působit extrémně vysoký počet volných pracovních míst a též značný počet zaměstnaných cizinců, kteří zřejmě budou propouštěni přednostně," uvedlo MF.
Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo zhoršilo. Nově očekává letos průměrný kurz 26,50 Kč/EUR, příští rok pak 26,20 Kč/EUR. Loni byl průměrný kurz 25,70 koruny za euro. V předchozí prognóze očekávalo kurz pod 25,50 Kč za euro.
Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Přesná čísla ale zatím nezveřejnila. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již dříve uvedl, že pokles ekonomického výkonu by mohl být kolem pěti, ale i více procent.
Rovněž ekonomové letos předpokládají pokles ekonomiky. Zásadní nejistotou je ale podle nich délka trvání karanténních opatření. Odhady ekonomů tak počítají s propadem ekonomiky od zhruba čtyř do deseti procent. Na počátku roku, před koronavirovou pandemií, se většina ekonomů shodovala, že česká ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta.
Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z únorové predikce):
| HDP |
2,5 |
- 5,6 (2,0) |
3,1 (2,2) |
| Průměrná míra inflace |
2,8 |
3,2 (2,8) |
1,6 (2,2) |
| Nezaměstnanost (VŠPS) |
2,0 |
3,3 (2,2) |
3,5 (2,4) |
Veřejné finance se letos propadnou do schodku 4,1 % HDP
Veřejné finance letos skončí ve schodku 4,1 procenta hrubého domácího produktu, odhaduje v dnes zveřejněné makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Celkový veřejný dluh by pak měl stoupnout na 35,2 procenta HDP. Důvodem je očekávaný propad daňových příjmů, nárůst výdajů rozpočtu kvůli zmírnění dopadů šíření koronaviru a s tím spojený vyšší schodek státního rozpočtu, uvedl úřad. Sněmovna 24. března schválila zvýšení schodku rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh na 30,8 procenta HDP. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. V prognóze z února MF letos počítalo s vyrovnanými veřejnými financemi.
"V roce 2020 bude hospodaření sektoru vládních institucí velkou měrou ovlivněno pandemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů," uvedlo MF. To dnes zároveň oznámilo, že ekonomika ČR letos klesne o 5,6 procenta.
MF dlouhodobě upozorňuje, že stav českých veřejných financí patří k jedněm z nejlepších v rámci EU. Proto by neměla země mít ani problém si půjčit na zvýšený schodek státního rozpočtu peníze na finančních trzích. V uplynulých týdnech přitom MF zaznamenalo enormní zájem o nové státní dluhopisy, díky kterému pokrylo veškeré letošní splátky korunového státního dluhu.
Vláda také 1. dubna v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila pro příští rok strukturální deficit na čtyři procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Cílem je podle ministerstva financí umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další. Zvýšení strukturálního deficitu umožňují pravidla EU. Návrh musí ještě projednat Parlament.
Podle Národní rozpočtové rady, se kterou MF návrh nekonzultovalo, je zvýšení strukturálního deficitu nadbytečné. I současné znění zákona umožňuje přijmout nezbytná rozpočtová opatření, uvedla v pátek rada.
Pro letošní rok MF počítá v dnes zveřejněné prognóze s dvouprocentním strukturálním deficitem. Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.