Den daňové svobody: Češi letos pracují na stát nejdéle od roku 2000

Na dnešní den připadá podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody. Označuje se tak pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, do té doby veškerý jeho příjem připadá státu. Loni tento den připadl na 28. května. Češi tak na stát letos pracovali 175 dní, tedy nejdéle od roku 2000. Za zhoršením jsou podle institutu ekonomické dopady současné situace kolem šíření koronaviru.

Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.

Podle výpočtů společnosti Deloitte, která využívá jiné metodiky, připadne den daňové svobody letos na 30. června. Daňoví poplatníci tak budou podle výpočtů Deloitte letos pracovat na odvod daní 181 dní, tedy o jeden den více než loni. Společnost odhad zveřejnila ještě před propuknutím pandemie.

Den daňové svobody nastane letos podle odhadů Liberálního institutu ve všech zemích OECD později. Například Francouzi si letos daňovou svobodu užijí zřejmě až v září, Finové a Belgičané asi v polovině srpna. K premiantům bude opět zřejmě patřit Jižní Korea, uvedl institut.

"Na rozdíl od jiných let navíc letos zatím nemáme konzistentní data posbíraná podle stejné metodiky napříč státy, takže nemůžeme činit silné soudy o mezinárodním srovnání. K tomu se připočítávají problémy s odhadem vývoje v ČR. Co se hospodářského výkonu i veřejných výdajů týče, pracujeme letos s extrémně nerobustními odhady," uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Den daňové svobody v Česku připadl letos podle výpočtů Liberálního institutu právě na 24. června, loni to bylo 28. května. Důvodem jsou ekonomické dopady současné situace kolem šíření koronaviru. Češi tak na stát letos pracují 175 dní, tedy nejdéle od roku 2000. Tehdy institut začal den daňové svobody počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.

"Z pochopitelných důvodů jde o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Liberální institut den daňové svobody počítá, neboť letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože proti loňskému roku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, proti roku 2010 jde o zhoršení o pouhý týden," upozornil Pánek.

Za všech jiných okolností by vládu za takový drastický posun tvrdě kritizoval. Vládě však podle něj nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. "Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké peníze navíc. Vládu však můžeme a musíme kritizovat za dvě věci. V době předchozí dlouhé konjunktury si nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance. Navíc spousta opatření byla zmatečná nebo přímo kontraproduktivní," upozornil.

Při výpočtu dne daňové svobody institut každý rok vychází z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos poprvé počítá se zpětnou revizí, protože letošní situace je zcela výjimečná. Dnešní den vychází z osmiprocentního poklesu HDP. Při nejhorším scénáři, který počítá s propadem HDP o 13,5 procenta a navýšení veřejných výdajů o 200 miliard Kč, by se posunul až na 23. července.

Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.