USA budou jednat s Hongkongem jako s pevninskou Čínou. Zároveň ale přijdou se sankcemi

USA přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status a budou s touto poloautonomní čínskou provincií nově jednat jako se zbytkem pevninské Číny. Exekutivním příkazem to nařídil prezident Donald Trump v reakci na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump rovněž v úterý podepsal zákon, jež uvaluje sankce proti bankám, jež spolupracují s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí a uskutečňování této kontroverzní normy. Čína v reakci pohrozila vlastními sankcemi proti USA.

"K Hongkongu budeme přistupovat jako k (pevninské) Číně: Žádná zvláštní privilegia, žádný zvláštní ekonomický přístup a žádný vývoz citlivých technologií," řekl prezident USA. "Vzali jim jejich svobodu (...), mnoho lidí odejde," dodal.

Podle agentury AP jsou oba kroky součástí dlouhodobé ofenzívy Trumpovy administrativy vůči Číně, která podle prezidenta nejedná s USA čestně. Trump před novináři znovu svalil na Peking vinu za současný stav pandemie covidu-19 a prohlásil, že Čína dlouho zatajovala informace o možnosti přenosu viru mezi lidmi. "Mohli to zastavit, měli to zastavit. Bylo by velice jednoduché to udělat u zdroje, když se to dělo," řekl Trump. Prvním ohniskem pandemie bylo Čínské město Wu-chan, odkud se podle vědců pravděpodobně virus šířil dál.

Řada pozorovatelů tvrdí, že se Trump tvrdým postojem k Číně snaží odvést pozornost od případných vlastních pochybeních v reakci na koronavirus. USA jsou podle absolutních čísel nejhůře zasaženou zemí na světě, v poslední době navíc po týdnech poklesu opět zažívají rekordní nárůsty denního počtu nově nakažených.

S přijetím nového bezpečnostního zákona pro Hongkong vyjádřila nesouhlas řada nejen západních zemí. Podle kritiků je porušením zásady "jedna země, dva systémy", k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když přebírala správu nad provincií od Británie v roce 1997. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně nevídané. Právě na základě této zásady připisovaly USA Hongkongu zvláštní status, který městu umožnil stát se jedním z hlavních finančních světových center.

Přední americký list The New York Times v úterý oznámil, že zhruba třetina jeho redakce v Hongkongu se kvůli obavám o dopad bezpečnostního zákona na svobodu tisku přesune do Soulu. "V situaci, kdy město vstupuje do nové éry pod zostřenou čínskou vládou, vedení Timesů rozhodlo, že je nutné, aby list měl další základnu pro své působení v regionu," uvedl deník. Stěhování se dotkne týmu pro digitální média. Někteří zaměstnanci NYT v Hongkongu mají problémy udržet si pracovní povolení, což je běžná věc v pevninské Číně, kdežto v Hongkongu šlo doposud o výjimečné případy. Kolik lidí v hongkongské redakci pracuje, list neuvedl.

Čína tvrdí, že je zákon ve městě nutný pro obnovení pořádku, který narušily masivní demonstrace za demokratické reformy, jež vypukly loni a pokračují s krátkými pauzami dodnes.

Trumpem podepsaný sankční zákon cílí na policejní jednotky, které zasahují proti hongkongským protestujícím, i na činitele čínské komunistické strany, kteří podle USA nesou zodpovědnost za přijetí kontroverzního bezpečnostního zákona. Skrz ně pak míří i na banky, jež s nimi spolupracují.

Peking dnes americké kroky důrazně kritizoval a vyzval Washington, aby nezasahoval do vnitřních záležitostí Číny. "Aby zajistila svoje legitimní zájmy, přijde Čína s nutnou odpovědí a uvalí vlastní sankce na příslušné americké občany a subjekty," uvedlo ve vyjádření ministerstvo zahraničí.

Americký prezident dnes zopakoval, že v současné chvíli nechce jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-Pchingem, a to ani o případné druhé fázi vzájemné obchodní dohody. První fázi obě velmoci podepsaly letos v lednu, Trump její přijetí prezentoval jako jeden ze svých zásadních úspěchů.