Svět bojuje s rychlým šířením Covid-19 a zdá se, že Hongkong má s jeho kontrolou úspěch. Částečně i proto, že nevoli veřejnosti vyvolala vzpomínka na podobný virus z roku 2003.
Hongkongská vláda rychle zavedla restriktivní „společenský distanc“, o němž se nyní jedná po celém světě. A to po tlaku zdravotnických pracovníků požadujících již na začátku propuknutí viru, aby se uzavřely hranice s Čínou. Mezi přijatá opatření patřilo zavírání škol, rušení velkých akcí, zavírání vládních úřadů a nařizování úředníkům, aby pracovali z domova. Tento krok brzy následovalo i mnoho firem.
Zkušenosti Hongkongu se SARS, který zabil téměř 300 lidí z více než 1700 nakažených (nejvíce mimo Čínu) ovlivnily psychologii města, řekl Nicholas Thomas, docent na City University of Hong Kong. Mnoho obyvatel nosilo chirurgické masky a vyhýbalo se shromažďování od samého začátku vzniku nákazy, což pokračuje i o více než šest týdnů poté. "Toto společenské opatření je jedním z důvodů, proč jsme dokázali udržet virovou nákazu tak nízko, protože veřejnost nějakým způsobem dokázala přimět vládu, aby tato opatření přijala," uvedl Thomas.
V posledních dnech přimělo šíření viru v USA, zdůrazněné rozhodnutím Národní basketbalové asociace zastavit sezónu, aby se lidé vyhýbali velkým shromážděním, i když někteří vládní činitelé tvrdili, že není důvod k panice. Nedávné infekce vysoce postavených osobností, včetně herce Toma Hankse, australského ministra vnitra a manželky kanadského premiéra Justina Trudeaua, rovněž zdůrazňují potřebu včasných opatření.
Většina omezení v Hongkongu byla zavedena na konci ledna, kdy město mělo jen několik případů nákazy. Naproti tomu Jižní Korea začala přijímat bezprecedentní opatření až 23. února, kdy již bylo nakažených stovky. New York také začal přijímat opatření mnohem později.
Pro Hongkong je tento relativní úspěch po pro ekonomiku devastujících 12 měsících alespoň trochu dobrou zprávou. Virus zde brzdí růst ekonomiky po protestech za demokracii, které v druhé polovině roku 2019 pravidelně ochromovaly velké části města, což vedlo k poklesu popularity šéfky města Carrie Lam jmenované Pekingem.
Ani účinná reakce na virus Lam moc nepomohla. Zpočátku odolávala tlaku veřejnosti, aby úplně uzavřela hranici s Čínou. Povolila až poté, co tisíce zdravotníků začaly stávkovat. Podle posledního průzkumu, který zveřejnil Hongkongský program pro veřejné mínění, vedl její souhlas 3. března k nárůstu popularity na 13 % z pouhých 9 % z 27. února.
Dřívější zásah
Předčasná opatření mohou mít dramatický účinek. Výzkum pandemie chřipky v USA z roku 1918 ukázal, že města, která provedla několik „nefarmaceutických zásahů“, včetně uzavření škol a kostelů, vykazovala smrtnost, která byla až o 50 % nižší, než ta, která tak neučinila.
Medikové odhadli, že Čína by mohla snížit počet potvrzených případů Covid-19 až o 95 %, pokud by úředníci provedli nefarmakologické intervence (od uzavírek a izolace až po společenský distanc) jen o tři týdny dříve, než učinili. Dokonce i jejich implementace o týden dříve by snížila počet případů v Číně o 66 %. Tento počet by ale mohl vyskočit až 18krát, pokud by taková opatření přišla o tři týdny později, uvádí studie z tohoto měsíce financované částečně i nadací Billa a Melindy Gatesovými.
Společenský distanc může být kritickou součástí při zadržování viru, uvedl Benjamin Cowling, profesor a spoluředitel centra pro epidemiologii a kontrolu infekčních nemocí na Hongkongské univerzitní škole Veřejné zdraví spolupracujícího s WHO. Vlády musí provádět testy k identifikaci a vsadit do karantény infikované a ty, s nimiž byli nakažení v kontaktu. Zároveň je třeba omezit dovážené případy ze zahraničí, uvedl Cowling. Jakmile dojde k propuknutí choroby a je obtížnější vysledovat podezřelé případy, je klíčový společenský distanc, jako zavírání škol, práce z domova a dobrovolné vyhýbání se přeplněným oblastem, řekl.
Singapur, který nezavřel školy ani úřady, byl zpočátku při zadržování viru úspěšný. Pak ale přišla druhá vlna, která navýšila celkový počet případů. Zdá se, že poslední případy většinou byly dovezeny ze zahraničí, spíše než že by došlo k přenosu doma. Tchaj-wan, který pečlivě prověřil lety z Číny a nařídil přísné pokuty až do výše 33 228 USD, pro ty, co karanténu porušují, také zaznamenal úspěch.
Hongkong se nyní také obává druhé vlny případů. Místní noviny kritizovaly cizince, kteří se shromažďují v barech bez masek, což ukazuje, že i přes vládní opatření přetrvává sociální tlak na společenský distanc. "Lidé mají silnou odpovědnost při dodržování společenských norem a respektování širší komunity," řekl Thomas ze City University. "V posledních dvaceti letech tu bylo povědomí, že tyto problémy existují a že s tím musíme něco udělat.“
Zdroj: Bloomberg