Termíny jako kontrola americké výnosové křivky či revize rámce měnové politiky Fedu nejsou zcela jistě témata pro letní čtení. Nicméně ti, kdož jsou závislí na síle americké dolaru, by je neměli ignorovat, neboť by se jim to nemuselo vyplatit. O co tedy jde?
Ve stínu boje s hospodářskými dopady pandemie připravuje americká centrální banka tzv. revizi střednědobého rámce měnové politiky, v níž si ujasní své střednědobé cíle a nástroje, kterými jich chce dosáhnout. A to by se mělo právě řešit ve druhé polovině tohoto roku, neboli fakticky počínaje tímto zasedání FOMC. Je přitom jasné, že veškeré změny v měnové politice musí zůstat v rámci mandátu, který Fedu legislativně vymezil Kongres, což je podpora dosahování plné zaměstnanosti při zachování cenové stability. Již před příchodem pandemie přitom Fed nebyl spokojen s dosahováním dvouprocentního cíle, který byl převážně podstřelován.
Množí se přitom spekulace, že Fed ve své “revizi měnové politiky” přistoupí na tzv. průměrné inflační cílení, což jinými slovy bude znamenat, že měnové politika by měla zajistit, aby sledovaná míra inflace dosahovala v průměru minimálně 2 %. Pokud by Fed s ještě uvolněnější měnovou politikou tento cíl splnil, tak by to s ohledem na to, že se zaměřuje na nejpomaleji rostoucí cenový index (jádrový PCE), mohlo znamenat, že americká cenová hladina opravdu poroste rychleji než dosud (a to i ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami).
Jedním z nástrojů, který k tomu Fedu bude chtít použít, bude přitom i tzv. kontrola výnosové křivky, kdy centrální banka nejenže nastaví krátkodobé úrokové sazby, ale bude zároveň připravena intervenovat na trhu (vládních) dluhopisů tak, aby jejich výnosy nepřelezly určitou úroveň. To je politika, kterou Fed prováděl po II. světové válce a například je aktuálně praktikována v Austrálii či Japonsku.
A proč je to důležité pro dolar? Tolerance Fedu k rychlejší inflaci v kombinaci s možným zastropováním úrokových sazeb na delší období může vést nejen dlouhodobě k vysoce negativním reálným dolarovým úrokovým sazbám, ale nekontrolované nákupy dluhopisů i k enormnímu nárůstu bilance Fedu a peněžní zásoby. To vše by minimálně v učebnicové podobě mělo vést k depreciaci kurzu měny, přičemž v případě amerického dolaru je vše okořeněno tím, že jde o měnu (globálně) rezervní, a tudíž stojící na dlouhodobě budované kredibilitě v instituci, jež ji tiskne...
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejška pokračovala dál v posilování a podařilo se jí dokonce zdolat hranici 26,20 EUR/CZK. Za poslední týden si tak připsala vůči euru zhruba 1,6 %. Už příští týden bude zasedat bankovní rada ČNB, a tak centrálním bankéřům zbývají vzhledem k týdenní karanténě už jen dva dny na případné komentáře. Včera tento prostor využil Tomáš Holub, který uvedl, že současný stagflační trend je pouze dočasný a že časem převáží vliv nízké ekonomické aktivity a inflace se vrátí na cíl. Proto, podle jeho názoru, si jen stěží lze představit, že by se sazby zvyšovaly na horizontu jednoho roku.
Centrální bankéři však kromě již zveřejněných dat budou mít na svém jednání k dispozici předběžný odhad HDP, který ukáže hloubku propadu ekonomiky ve druhém čtvrtletí, a to jak v ČR, tak i eurozóně. Pro trhy půjde o žhavá čísla, která budou k dispozici už tento pátek.
Zahraniční forex
Eurodolar včera vystoupal na dvouletá maxima, když strach z nadcházejícího zasedání Fedu (viz úvodní text) generoval slabost americké měny v globálním měřítku. Když k tomu připočteme nejistotu ohledně dalšího fiskálního balíku v USA a relativně dobrá data přicházející z eurozóny (viz včera zveřejněný německý index Ifo), tak zisky eurodolaru až tak překvapující nejsou. Každopádně až do tiskové konference šéfa Fedu Powella po zasedání FOMC naplánované na středu večer může zůstat dolar pod tlakem. Minimálně do té doby totiž nebude jasné, jak daleko bude chtít Fed v dalším uvolňování měnové politiky v budoucnosti zajít, aby podpořil virem napadenou ekonomiku. Zrcadlově pak samozřejmě platí, že strach z holubičího Fedu bude podporovat nejen zlato, ale třeba i středoevropské měny.