Předvolební kampaň ve Spojených státech po nominačních sjezdech dvou velkých stran vstupuje do svého finále. Jednou z velkých neznámých před listopadovým hlasováním je nyní otázka, za jak dlouho po uzavření volebních místností bude možné vyhlásit vítěze jednotlivých soubojů, včetně toho o Bílý dům. Podle volebních expertů by se lidé měli připravit na nezvykle dlouhé čekání, přičemž předpovědi vyvolávají obavy z nepřehledného povolebního vývoje provázeného dezinformacemi.
Důvodem očekávaných průtahů je pokračující epidemie covidu-19 a s ním spojený důraz na korespondenční hlasování. Kvůli obavám z koronaviru by letos mohlo dálkově hlasovat i 100 milionů amerických voličů, tedy o desítky milionů více než v roce 2016. A jak nedávno popsala agentura Reuters, zpracování hlasů zaslaných poštou je pro volební komise náročnější, včas odeslané korespondenční lístky navíc komisaři v řadě amerických států budou přijímat i několik dní po termínu voleb.
"Myslím, že bychom se měli připravit na možnost... že během volební noci nebudeme znát všechny výsledky, možná včetně těch o prezidentovi," avizovala tento měsíc členka Federální volební komise Ellen Weintraubová. Američané budou v listopadu kromě hlavy státu na další čtyři roky vybírat i členy Kongresu a řadu státních a lokálních činitelů.
Možný vývoj nastínily některé letošní primárky ovlivněné koronavirem. Ve Wisconsinu, což je v americkém nepřímém volebním systému jedno z klíčových bitevních polí, tvořily korespondenční hlasy skoro tři čtvrtiny všech odevzdaných a jejich zpracování zabralo šest dní. Ve státech New York a Kentucky se na výsledky některých soubojů čekalo i déle.
Něco podobného by mohlo nastat i u toho nejostřeji sledovaného klání, o jehož vítězi nerozhoduje absolutní počet získaných hlasů, nýbrž hlasy tzv. volitelů udělované za vítězství v jednotlivých státech. V posledních dekádách se stalo běžným, že jeden z kandidátů je na základě propočtů médií prohlášen za vítěze ještě během volební noci. Weintraubová ovšem v květnovém článku společně s historikem Kevinem Krusem připomíná, že zákony nic takového nevyžadují.
"Letos federální zákon stanovuje 8. prosinec jako nejzazší termín pro stanovení toho, který prezidentský kandidát vyhrál ten který stát. To je 35 dní po volbách. (...) To, že si dáme načas kvůli přesnému sečtení, nepodryje legitimitu volby, naopak ji to posílí," vzkázala dvojice.
Současné předpovědi oživují vzpomínky na volby roku 2000, kdy se těsný duel mezi Alem Gorem a pozdějším prezidentem Georgem Bushem mladším kvůli pochybnostem ohledně výsledku z Floridy protáhl až do prosince. Kromě povolebních soudních bitev se nyní spekuluje i o vlně dezinformací, které by se mohly ve společnosti uchytit při delší absenci oficiálních výsledků.
Média skloňují také scénář, ve kterém se americký prezident Donald Trump během volební noci prohlásí za vítěze na základě hlasů z volebních místností, přičemž později by se po započítání korespondenčních hlasů rozdělení volitelů změnilo a Trump by odmítal výsledek uznat. Prezident opakovaně navzdory dosavadním zkušenostem amerických států tvrdí, že hlasování prostřednictvím pošty budou provázet rozsáhlé podvody. Před několika dny prohlásil, že "jediný způsob, jak nám mohou tyhle volby vzít, je, když to budou zmanipulované volby".
Důvěru ve výsledky voleb mohou dále oslabit i nedávné zprávy týkající se úsporných opatření v americké státní poště (USPS), která bude pro hladký průběh hlasování klíčová. USPS v létě představitelům drtivé většiny amerických států rozeslala upozornění, že možná nebude schopná včas doručit hlasy odeslané na poslední chvíli. Její šéf Louis DeJoy nicméně při slyšení v americkém Senátu ujišťoval, že "pošta je schopná a odhodlaná doručit volební lístky bezpečně a včas".