V letošních prezidentských volbách v USA se proti sobě postaví Donald Trump a kandidát demokratů Joe Biden, politický veterán zastupující progresivnější přístup. O tom, jaké budou dopady amerických voleb pro Evropu, píše šéf oddělení evropských pevných výnosů společnosti Franklin Templeton David Zahn.
V roce 2016 bylo těžké tušit, co od Donalda Trumpa, nekonvenčního kandidáta, který nečekaně vyhrál americké volby, očekávat. Trump byl tehdy podceňován, byl jsem však toho názoru, že situací otřese. A to se určitě stalo.
Trumpova nacionalistická rétorika narazila před čtyřmi lety u mnoha Američanů na úrodnou půdu, stejně jako kampaň zacílená na to „učinit Ameriku opět velkou“, dokonce i na úkor napjatých vztahů s jinými zeměmi. Vztahy mezi USA a Čínou a USA a Evropou začaly být napjaté.
Pokud si Trump zajistí druhý mandát, budou vztahy mezi Spojenými státy a Evropou pravděpodobně napjaté i nadále a obchodní válka, která charakterizovala jeho působení v úřadu, bude asi pokračovat. V obchodní válce s Čínou a s americkými politickými rozhodnutími orientovanými na vlastní zemi se Evropa stala obětí křížové palby.
Trend směrem k deglobalizaci bude zřejmě také pokračovat. Vynoří se další jednostranně vyhlašované podmínky obchodu, což je pro Evropu problematičtější. Evropané si rádi počínají vícestranným způsobem. Funguje tak Evropská unie, kde se 27 států musí sejít a najít kompromis v celé řadě otázek. Neznamená to, že každá členská země vždycky souhlasí, ale Evropané s tímto nadnárodním přístupem fungují.
Trump tedy přinese další geopolitickou volatilitu nejenom Evropě, ale celému světu.
Přijmou Evropané Bidena?
Kdyby listopadové volby vyhrál Biden, zaregistrujeme omezování mnoha Trumpových opatření v celé řadě oblastí, jako je obchod nebo otázky životního prostředí. Pokud jde o zahraniční politiku, tak zde Biden již konstatoval, že dává přednost vícestrannému přístupu (podobě jako Evropané) a že by chtěl znovu vybudovat mosty se zeměmi, které mohou být za Trumpa pod tlakem.
Biden je tím typem politika, se kterými jsou Evropané zvyklí jednat. Chce lidi spojovat a v Evropě by byl zřejmě dobře přijat.
Jinou velkou oblastí zájmu je pro Evropu silnější Bidenovo angažmá v otázce globálního oteplování. Oznámil již klimatický plán v objemu 2 biliony USD, který zahrnuje čisté energie, snižování emisí z fosilních paliv, a vylepšuje infrastrukturu. Tento plán se mnohem více shoduje s tím, jak se sedmiletý rozpočet EU a záchranný fond odhodlaly věnovat značnou pozornost zezelenání evropské ekonomiky. Tato problematika by oba celky mohla přiblížit.
Trump vypověděl Pařížskou dohodu, ve které se zhruba 190 zemí zavázalo ke snížení emisí skleníkových plynů. Biden by ale zřejmě vrátil USA zpět do hry, což by bylo dobré pro napravení vztahů s Evropou.
Pokud budou USA a Evropa v boji proti klimatické změně a ve snaze ozelenat svoje politiky znovu více zajedno, pravděpodobně to vytvoří další inovace na finančních trzích – například další zelené dluhopisy nebo jiné cenné papíry k financování těchto projektů. Z mého pohledu Evropané tento vývoj přivítají, protože jsou odhodláni emise snižovat a utrácet za to peníze.
Deregulace je další věcí, kterou sledovat. Za Trumpa jsme zažili velký tlak směrem k deregulacím. Pokud se tedy něco z toho vrátí zpět, mohlo by to znamenat překážky ve fungování mnoha firem.
Ať vyhraje kdokoli, budou pravděpodobně nadále růst fiskální výdaje. Republikáni se obvykle považují fiskálně konzervativnější, v Trumpově případě to tak ale nebylo, jmenovitě kvůli pandemii Covid-19 a šancím, že i v následujícím roce bude nadále problémem.
Bez ohledu na to, kdo z obou kandidátů se nakonec stane vítězem, se nedomníváme, že dynamika trhů s pevným výnosem dozná globálně výraznějších změn. Kdyby nenastala krize s Covid-19, situace by pravděpodobně vypadala docela jinak. Vzhledem k tomu, jak ale centrální banky zaplavily svět likviditou, nepředpokládám masivní nárůst výnosů jenom proto, že se v USA změní prezident. Stále tu je dost likvidity k tomu, aby trhy zůstaly v klidu, a mohlo by to i utlumit část volatility, kterou bychom s volebním cyklem obvykle pozorovali.
I když některé politiky se se změnou americké administrativy změní, náš postoj k investování do fixed income v tuto chvíli neměníme.
I nadále dáváme přednost investicím do firemních dluhopisů, jak investičního stupně, tak s vysokým výnosem, protože se domníváme, že nabízejí dobrou hodnotu. Také se nám líbí nejádrové evropské státní dluhopisy, jako jsou italské, portugalské a slovinské, a menší země jako Kypr, které by měly nadále registrovat slušnou podporu ze strany Evropské centrální banky.
Evropský záchranný fond za 750 miliard EUR, který poskytuje úlevu členským státům EU strádajícím kvůli pandemii Covid-19, potvrdil evropskou integraci a trhům poskytuje stabilitu. Snížila se prémie, kterou by investor musel platit u evropských aktiv vzhledem k riziku možného evropského rozpadu, a to zůstává stejné i bez ohledu na americké volby. Dění za "velkou louží" budeme ale určitě sledovat.
Autor: David Zahn, vedoucí pro evropské dluhopisy u Franklin Templeton