Dodatečná rozpočtová opatření zvažovaná vládou jsou podle většiny členů bankovní rady České národní banky faktorem, který může částečně kompenzovat ekonomické dopady zhoršené epidemické situace. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve středu 23. září. Rada tehdy nechala úrokové sazby beze změna. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.
Člen bankovní rady Aleš Michl přitom podle záznamu považuje zvyšování výdajů státního rozpočtu nejvhodnějším doplňkem k měnové politice, a proto podporuje vládní návrhy na snížení daní v příštím roce. Zároveň ale zdůraznil, že není možné pomáhat ekonomice donekonečna prostřednictvím různých programů, jako je například program Antivirus nebo moratorium na splátky úvěrů.
V diskusi o nastavení měnové politiky uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok, že měnové podmínky jsou v současnosti dostatečně uvolněné. Podle člena bankovní rady Tomáše Holuba a viceguvernéra ČNB Marka Mory ale poslední vývoj kolem šíření koronaviru zvyšuje do budoucna pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky a nutnosti použití nekonvenčních nástrojů.
Rada podle záznamu podrobněji také diskutovala o vývoji kurzu koruny. Holub podle záznamu uvedl, že současné oslabení koruny může českou ekonomiku podpořit více než na jaře, kdy příliš nepomohlo vývozcům, neboť některé trhy byly zavřené. Podle člena rady Vojtěcha Bendy by další oslabování koruny nepřineslo žádoucí dodatečné uvolnění měnových podmínek, ale vedlo by spíše k udržování zvýšené inflace s negativním dopadem na kupní sílu domácností. S tím souhlasili podle záznamu i Rusnok, člen bankovní rady Oldřich Dědek a viceguvernér Tomáš Nidetzký.