Rozhodnutí o komerčním využití lithia chce ČEZ učinit v roce 2023. Finální studie proveditelnosti by měla být hotová v květnu příštího roku. Novinářům to dnes řekl ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Nové výzkumné centrum technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze tam zkoumá metodu získávání lithia. Ložisko rudy, která obsahuje kov důležitý pro výrobu baterií, se nachází na Cínovci na Teplicku v Krušných horách. Dvě třetiny zásob jsou na české straně, třetina na německé straně.
Lithium lze zpracovat dvěma metodami. "O metodě, kterou použijeme na zpracování, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni najet s výrobou v roce 2025, aby se nám tento harmonogram potkal s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, především baterií do elektromobilů," uvedl Beneš.
V areálu cementárny Lafarge Cement v Čížkovicích se testuje originální technologie patentovaná VŠCHT. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí byl otevřen v Čížkovicích v červnu. "Jeho prvním úkolem je ověření vysokoteplotní bezodpadové technologie zpracování lithné rudy na materiál pro výrobu baterií," řekl rektor VŠCHT Pavel Matějka. Při takovém zpracování rudy by se odpad, který by vznikal, použil k výrobě cementu. "Vysokoteplotní technologie chceme vyzkoušet na přepracování použitých baterií, zpracování popílku, panelů ze solárních elektráren, je to součást širšího projektu se specifickým zaměřením na Ústecký kraj," uvedl. Druhá metoda je louhování.
Plánovaná česká továrna na baterie do elektromobilů, takzvaná gigafactory, by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400.000 až 800.000 osobních automobilů ročně. "Gigafactory vždy staví konsorcium technologického partnera, energetického developera a partnera z automobilového průmyslu. Rádi bychom rozhodnutí o finálním konsorciu dali do konce roku," uvedl Beneš s tím, že továrna by mohla být postavena v roce 2025. Stát by mohla v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1 na Chomutovsku, kterou loni ČEZ odstavil. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jakmile se rozhodne o stavbě, začnou práce na rozšíření okolní silniční infrastruktury.
Na Cínovci jsou zhruba tři procenta známých světových zásob lithia, jehož cena v posledním roce roste. V současném plánu projektu těžby lithia společnosti Geomet, ve které má polostátní ČEZ majoritní podíl, se počítá se začátkem těžby v roce 2025. "V předběžné studii proveditelnosti jsme to měli tak, že vytěžíme za 20 let 35 milionů tun horniny, asi 1,7 milionu tun ročně," uvedl Pavel Čmelík, ředitel útvaru řízení rozvojových projektů ČEZ. Odborníci podle něj už uvedli, že pokud bude zájem, tak vytěžitelná část může být výrazně vyšší. Ročně se počítá s produkcí 22.500 tun hydroxidu lithného, za dvacet let by to mohlo být 500.000 tun lithného produktu. Cena hydroxidu lithného je podle Čmelíka nyní kolem 15.000 dolarů za tunu.
Na Cínovci se počítá s hlubinnou těžbou, ruda se má drtit přímo v dole. O tom, kde bude zpracovatelský závod, rozhodnuto není. Podle Beneše se zatím neobjevily žádné překážky, které by v těžbě bránily a projekt se zatím stále jeví jako rentabilní.
Dopady těžby se posuzují v rámci vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA). Do konce příštího roku by ČEZ chtěl mít podle Čmelíka všechny nutné poklady a studie k vydání rozhodnutí. Těžbu i gigafactory bude financovat ČEZ. "ČEZ na to má dostatek zdrojů, my pouze chystáme investiční pobídky," uvedl Havlíček. "Na jednu stranu tu máme obrovskou ekonomickou, energetickou, pracovní příležitost, na druhou stranu je vždy těžba spojena s ekologickými faktory," uvedl Havlíček. Samosprávy v těsném sousedství Cínovce jsou těžbě nakloněny. Nesouhlas vyjádřilo město Krupka na Teplicku, které je zapsáno s dalšími hornickými památkami na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO).