Podle předběžného odhadu Eurostatu růst HDP eurozóny i EU v posledním čtvrtletí loňského roku zpomalil na 0,3 %, respektive 0,4 % (mezičtvrtletně). Ve srovnání s druhým či třetím kvartálem jde o výrazné zpomalení, avšak asi jen velký optimista mohl doufat v opakování dvouprocentního růstu. V meziročním srovnání si eurozóna a EU připisují 4,6 %, respektive 4,8 %.
Slabší čísla z EMU nejsou žádným překvapením vzhledem k pandemické situaci v závěru roku a pokračující neutěšené situaci v dodavatelských řetězcích. Negativní dopad měla nepochybně i nebývale vysoká inflace podepisující se na reálné finanční situaci domácností.
Už v pátek jsme měli možnost seznámit se s výsledky německého a francouzského hospodářství, které dosáhly zcela protichůdných výsledků. Zatímco německá ekonomika propadla o 0,7 %, francouzská si připsala 0,7 % díky domácí poptávce k dobru.
Z jedenácti zemí, které byly zatím schopny dodat své předběžné výsledky (vč. ČR, jejíž odhad HDP je důvěrný až do zítřejších devíti hodin) vykazují jen tři pokles HDP. A sice Rakousko, Německo a Lotyško. Naproti tomu HDP sedmi zemí – navzdory nepříznivé situaci – vzrostl, nejvíce v případě Španělska (+2 %).
Za celý rok si evropská i eurová ekonomika připsala 5,2 % a výrazně tak umazala propad z předcházejícího roku. I když nejsou zatím k dispozici první odhady za ČR, je pravděpodobné, že totéž nebude možné říct v českém případě. Návrat na před-kovidovou úroveň bude tuzemské ekonomice trvat déle, zvlášť když jej už od půlky loňského roku komplikuje rychle rostoucí inflace.