Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své letní prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí vzroste o 1,5 procenta místo 2,3 procenta, jak očekávala v květnové předpovědi. Komise zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 8,3 procenta. Minulý odhad počítal s hodnotou 6,8 procenta.
Podle unijní exekutivy by se nic nemělo změnit na letošním růstu unijní ekonomiky, který dosáhne 2,7 procenta - i díky pozitivním dopadům silného loňského oživení a relativně nízké nezaměstnanosti. Naproti tom v příštím roce se do sníženého růstu patrně promítne očekávaný zimní nedostatek energií a snížená kupní síla domácností.
"Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu nadále způsobuje otřesy v globální ekonomice. Moskva svými akcemi přerušuje dodávky energií a obilovin, tlačí vzhůru ceny a oslabuje důvěru," prohlásil dnes eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Komise upozornila, že skutečná hodnota růstu se může od jejího odhadu lišit zejména v závislosti na vývoji války, objemu dodávek a výše cen energií.
Podobné zhoršení odhadovaného tempa růstu platí na příští rok i pro eurozónu, která se od ledna rozšíří o Chorvatsko na 20 zemí. Místo původně očekávaných 2,3 procenta vzroste její ekonomika podle odhadu EK pouze o 1,4 procenta.
Výhled růstu české ekonomiky na příští rok Komise snížila, letošní ale zvýšila
Česká ekonomika v příštím roce vzroste o dvě procenta, což je proti jarnímu odhadu o sedm desetin procentního bodu nižší tempo. Naproti tomu letos by měl být růst hospodářství ve srovnání s původním předpokladem o čtyři desetiny bodu vyšší a dosáhnout 2,3 procenta. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 13,9 procenta a být po trojici pobaltských zemí nejvyšší v EU. Na příští rok odhaduje unijní exekutiva v České republice pokles inflace na 5,8 procenta.
Za zvýšením letošního růstu je podle komise především výkon českého hospodářství v prvním čtvrtletí roku, kdy nedostatek některých surovin ovlivnil českou průmyslově založenou ekonomiku méně, než se čekalo. Výkonu hospodářství pomohl postpandemický příliv nových investic a posílení exportu. Ve druhém čtvrtletí se ale už začaly projevovat dopady ruské invaze na Ukrajinu, zejména růst cen a pokles reálných příjmů, které omezují hospodářskou aktivitu. S těmito důvody souvisí i snížení odhadu tempa růstu české ekonomiky na příští rok.
Inflace bude letos podle komise v Česku výrazně nad celounijním průměrem 8,3 procenta zejména proto, že ruská agrese na Ukrajině v zemi tlačí vzhůru nejen ceny energií, ale i zemědělských produktů. Komise navíc očekává, že se růst cen promítne například i do výše mezd, což přispěje k delšímu trvání inflace.