Ani červen nepřinesl úlevu inflačního šoku, který dále svírá českou ekonomiku. Dle včera zveřejněných údajů meziroční míra inflace znovu zrychlila, a to na 17,2 % z 16 % v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, v porovnání s jarní prognózou ČNB byl však růst cen o více než dva procentní body rychlejší.
Inflační tlaky zůstaly i v červnu plošné, přičemž k 1,6% meziměsíčnímu růstu cen přispěly zejména náklady spojené s bydlením, jež odrážejí jak dražší energie, tak tzv. imputované nájemné, a také potraviny, které reflektují překotný vývoj na globálních komoditních trzích. Rovněž dynamika jádrové inflace zůstává nepříjemně vysoká, což značí, že domácí poptávkové tlaky jsou i nadále velmi silné.
Navzdory dalšímu zrychlení inflace máme její vrchol stále teprve před sebou. Skokové zdražení energií na mezinárodních trzích se totiž do maloobchodních cen plynu, elektřiny a tepla ani zdaleka nepropsalo, a proto je pravděpodobné, že ještě v letních měsících vystoupá spotřebitelská inflace k 20 %. Na podobně vysoké úrovní by měla setrvat i ve zbytku tohoto roku, přičemž s viditelným uvolněním cenových tlaků počítáme až v průběhu roku 2023.
Z pohledu ČNB představuje další inflační překvapení podstatné proinflační riziko. Včera přitom byla zveřejněna také inflační očekávání nefinančních podniků za druhé čtvrtletí, která umocnila obavy o ne-ukotvenosti inflačních očekávání – na horizontu tří let firmy očekávají inflaci nad 7 %, tedy výrazně nad 2% cílem centrální banky. Nová srpnová prognóza bude proto s největší pravděpodobností doporučovat další razantní zvýšení úrokových sazeb.
Obměna bankovní rady nicméně vnáší do rozhodování o sazbách enormní míru nejistoty. Pozice třech nových centrálních bankéřů zůstávají do této chvíle nejasné, stejně jako jejich vazba na doporučení odborného aparátu. Scénář stabilních sazeb by si zřejmě vyžádal ještě agresivnější intervence na podporu koruny, u nichž je však zásadní otázka jejich udržitelnost. Ve hře je proto i scénář pokračujícího růstu sazeb nad současných 7 %, který by byl z našeho pohledu adekvátní reakcí na znepokojivý inflační vývoj.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera opět mírně posilovala a nakonec zakončila obchodní seanci pod 24,40 EUR/CZK. Červnová inflace zásadněji nepřekvapila a zrychlila na 17,2 % meziročně (viz úvodník). V nejbližších měsících by měl cenový růst dále akcelerovat, byť nejistota ohledně odhadů zůstává významná a nejinak tomu je i s případnou reakcí ze strany nové bankovní rady ČNB. Samotná koruna se však stále může opřít o podporu ze strany centrální banky, která od začátku července intervenuje na devizovém trhu ještě o poznání agresivněji než v předchozích měsících. Dle vývoje likvidity v tuzemském bankovním sektoru lze odhadovat výši devizových intervencí v prvním červencovém týdnu až v rozsahu 10 mld. eur.
Včera večer vystoupila v Událostech nová viceguvernérka Eva Zamrazilová, jejíž slova se nesla v neutrálním až mírně holubičím duchu. Sama očekává další růst meziroční inflace v nejbližších měsících, avšak nejpozději na začátku příštího roku by se měla inflační situace otočit. Zároveň zdůraznila, už nyní působí faktory, které mohou inflaci ztlumit (ochlazení poptávky v důsledku přísnější měnové politiky nebo nižší ceny ropy). K dalšímu nastavení úrokových sazeb se vyjadřovat nechtěla, dle jejích slov však návrat k cenové stabilitě závisí zejména na dvou faktorech - fiskální politice, resp. konsolidaci veřejných financí a podzimních mzdových vyjednáváních, resp. jejich uměřenost.
Eurodolar
Eurodolar včera opět testoval paritu, přičemž zvláště ostře reagoval na inflační čísla z USA. Americká inflace za červen totiž znovu překvapila, když v meziročním srovnání zrychlila na 9,1 %, zatímco tržní koncensus byl nastaven na 8,8 %. Fed se tak dostává pod rostoucí tlak bojovat proti svižnému cenovému růstu, a to i v kontextu stále velmi silného trhu práce. Očekávání ohledně nastavení úrokových sazeb se posunula již před včerejškem a trh předpokládal zvednutí sazeb na zasedání později tento měsíc o 75 bazických bodů. Po dalším negativním inflačním překvapení dále vzrostly sázky na tvrdší utahování měnové politiky a výše se posunul i vrchol sazeb – počátkem příštího roku by to mělo být u 3,65 %.