Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz včera podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.
"Bude vytvořen právní základ, aby byl provoz jaderných elektráren Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland umožněn po 31. prosinci 2022, nejdéle pak do 15. dubna 2023," oznámil Scholz ministrovi hospodářství Habeckovi, ministrovi financí Christianu Lindnerovi a ministryni životního prostředí Steffi Lemkeové.
"Je životně důležitým zájmem naší země a našeho hospodářství, abychom během této zimy měli zachovány všechny kapacity energetické produkce," uvedl na twitteru Lindner. Energetická situace nejen Německa, ale i ostatních evropských států je kvůli omezeným a nejasným dodávkám ruského plynu nejistá. Lindner poznamenal, že liberální svobodní demokraté (FDP) příslušný návrh podpoří a že společně také vznikne plán, jak překonat i tu další zimu, tedy v letech 2023 a 2024.
Zelení, kteří jsou společně s liberály v koaliční vládě sociálnědemokratického kancléře Scholze, přijali rozhodnutí rezervovaně. Spolupředsedkyně Zelených Ricarda Langová poznamenala, že Emsland není pro síťovou stabilitu potřeba, proto strana nepovažuje další provoz tohoto zařízení za nezbytný.
Habeck, který je odpovědný za energetiku a který je členem Zelených, už v září rozhodl, že dvě z posledních tří jaderných elektráren zůstanou k dispozici do jara, ale že zařízení Emsland v Dolním Sasku bude na konci letošního roku odpojeno. Liberál Lindner ale požadoval zachování provozu všech tří nukleárních elektráren, a to až do roku 2024. S tím naopak nesouhlasili Zelení.
Nesoulad ve vládě tak dosud blokoval úpravu zákonů, které by delší chod reaktorů umožnily. Německá média poukazovala na to, že vládní rozhodnutí muselo padnout do středy, aby Spolkový sněm stihl zákony pozměnit. V opačném případě by hrozilo právní zablokování dalšího chodu jaderných elektráren.
Habeck, Lindner a Scholz dosud o kompromisu neúspěšně vyjednávali, proto kancléř zasáhl. V dnešní anketě v televizi n-tv takový zásah požadovalo 98 procent respondentů.
Scholz v dopise rovněž uvedl, že souběžně s prodloužením chodu jaderných elektráren by měl být předložen ambiciózní návrh zákona o energetické hospodárnosti a také by měla být legislativně zakotvena dohoda mezi spolkovou vládou, zemskou vládou Severního Porýní-Vestfálska a energetickým koncernem . Energetická společnost se zavázala uspíšit odklon od uhlí do roku 2030.
Součástí dohody mezi Berlínem, a regionem Severní Porýní-Vestfálsko je také prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.