Vláda chce hodit správu mimořádné daně z nadměrných zisků energetik na ERÚ. Ten to odmítá, nemá kompetence na správu daní ani vybavení

Vláda chce u energetických firem pověřit správou mimořádné daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválili poslanci, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort.

"ERÚ nesouhlasí s tím, že by měl být správcem těchto odvodů, o důvodech úřad informoval vládu ve svých dopisech zaslaných již v minulém týdnu," řekl dnes Kebort.

Podle úřadu je odvod nadměrných zisků už ze své povahy daní a podle návrhu se má řídit podle daňových předpisů. "ERÚ nemá v oblasti daní žádné kompetence, informační systémy a zkušenosti, přitom jde o požadavek na výběr desítek miliard se zahájením do několika týdnů. Za tak krátkou dobu nelze vysoutěžit a vybudovat potřebný systém ani sehnat kvalifikované pracovníky," uvedl mluvčí. Podle něj by to ohrozilo výběr miliardových prostředků do státního rozpočtu.

Úřad zároveň odmítá ustanovení v důvodové zprávě návrhu zákona, podle něhož jde o cenovou regulaci. "Ceny, za které výrobci prodávají, nejsou žádnou regulací stanoveny. Daněny mají být veškeré výnosy výrobců nad určitou hranici, což přímo odpovídá definici daně," řekl mluvčí.

Materiál k mimořádné dani z neočekávaných zisků počítá podle důvodové zprávy také se záložní variantou, kdy by do správy odvodů byla zapojena Finanční správa ČR.

Sněmovna schválila daň z neočekávaných zisků v takzvaném daňovém balíčku. Dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Sazba daně bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla podle vlády v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.