Guvernér Michl: ČNB bude dál bránit nadměrným výkyvům koruny. Prognóza započetla výrazně vyšší inflaci

Bankovní rada České národní banky ponechala klíčovou úrokovou sazbu, dvoutýdenní reposazbu, beze změny na úrovni 7,00 procenta. Konsensuálním očekáváním analytiků a ekonomů v anketě Bloomberg bylo zvýšení o 25 bps na 7,25 procenta. Například ekonomové ČSOB či České bankovní asociace počítali s ponecháním sazeb beze změny. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. 

Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. 

Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Základní sazba setrvala na 7% hodnotě a je tak nejvyšší od dubna roku 1999. "Trh s tím to vývojem vesměs počítal, ačkoli byl mírně rozdělen mezi stabilitou a velmi mírným zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu. Samotné dnešní rozhodnutí by tak nemělo přinést výraznější pohyby na trzích, ačkoli trh bude pečlivě sledovat nadcházející tiskovou konferenci a další signály o budoucím nastavení měnové politiky. Tlak na kurz koruny byl v tomto týdnu opět citelnější, jelikož trh stejně jako na začátku července zkoušel sázet na možné ukončení intervencí a skokové oslabení koruny. Více informací se dozvíme na nadcházející tiskové konferenci," komentuje ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Vývoj kurzu české koruny k euru (EURCZK) online:

Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Pro stabilitu sazeb hlasovalo 5 ze 7 členů bankovní rady

Pět z celkem sedmi členů bankovní rady ČNB dle slov guvernéra Michla hlasovalo pro stabilitu úrokových sazeb. Dva ze sedmi členů požadovali růst sazeb o 100 bps.

"Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. V základním scénáři prognózy je z důvodu výjimečně vysoké míry nejistoty horizont měnové politiky posunut do období 18-24 měsíců v budoucnosti. Bankovní rada diskutovala i další scénáře," uvedl guvernér ČNB Michl.

"Dovolte mi ujistit veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnově cenové stability v rámci mandátu ČNB," řekl také guvernér Michl.

Co říká nová prognóza ČNB?

Nová prognóza centrální banky letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta. Pro rok 2024 prognóza čeká 3,8 %.

Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. V květnu odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta, v květnu odhadovala snížení na 4,1 procenta. Pro rok 2024 prognóza pracuje s 2,4 %.

Graf: Nová prognóza ČNB - inflace

Pro sazbu 3M PRIBOR prognóza pracuje pro roky 2022 až 2024 postupně s hodnotami 6,2 %, 5,2 % a 3,1. Původní počítala pro letošek s 7,0 % a příští rok s 5,1 %.

Pokud jde o kurz koruny k euru, nová prognóza očekává pro roky 2022 až 2024 postupně 24,8 EURCZK, 25,7 EURCZK a 25,5 EURCZK.

Tabulka: Nová prognóza ČNB

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Mezi proinflační rizika řadí nárůst cen komodit, hrozbu ztráty ukotvenosti inflačních očekávání i uvolněnější fiskální politiku. Mezi protiinflační pak řadí vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí a výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. 

Slovo guvernéra: Tři klíčové podmínky pro snížení inflace

"Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit. Je téměř jisté, že meziroční růst cen do konce roku dosáhne hodnot kolem 20 %. To už ale v tuto chvíli centrální banka ovlivnit nemůže," uvádí Aleš Michl ve slově guvernéra, které bude předmluvou zprávy o stabilitě, která bude zveřejněna příští pátek. 

"Každá změna úrokových sazeb se projeví v ekonomice se zpožděním. Největšího efektu dosahuje přibližně za rok a půl. Nereagujeme tedy mechanicky na poslední čísla o inflaci, která jsou mimořádně vysoká, ale zejména na její výhled. A dobrá zpráva je, že podle prognózy ČNB by inflace měla klesnout do roku a půl k úrovním poblíž 2 %. Co onen obrat způsobí? Pokles reálné kupní síly lidí bude tlumit poptávku a tím pádem i inflaci. Zpomaluje rovněž růst úvěrů pro domácnosti a firmy, a tedy i růst množství peněz v ekonomice. Stávající výše úrokových sazeb je tudíž zatím dostatečně restriktivní," pokračuje Michl.

"Současná inflace je výsledkem nákladových i poptávkových tlaků. S dovezenými nákladovými inflačními tlaky žádná centrální banka nic moc nezmůže. Nedokážeme měnovou politikou zlevnit ceny plynu nebo elektřiny. Můžeme však bránit jejich přelití do domácí ekonomiky. V prostředí klesající poptávky již nebudou moci obchodníci zvyšovat ceny tak snadno jako dříve," uvádí Michl. Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z jeho pohledu následující. "Za prvé, je nutné snížit míru zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku," shrnul Michl.

"S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb. Za bankovní radu ujišťuji veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem," uzavírá guvernér ČNB Aleš Michl.

Stabilita sazeb střídá sérii jejich prudkého růstu 

Na předchozím měnovém jednání koncem června rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil 1. července, se v okamžiku vstupu do funkce přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Prioritou bude podle něj snížení inflace, řekl v dané chvíli. Michl byl v původní skladbě bankovní rady ČNB s dalším členem Oldřichem Dědkem v menšině s názorem, stojícím proti dosavadnímu cyklu prudkého zvyšování úrokových sazeb. Hned po svém jmenování Michl uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Koruna na Michlovo jmenování reagovala prudkým oslabením.

Česká republika musí být s případným dalším utahováním měnové politiky obezřetná, protože domácí i světová ekonomika zpomaluje, řekl před konce července ve svém prvním mediálním vystoupení po zahájení svého funkčního období jeden ze tří nových členů bankovní rady centrální banky Jan Frait. Úrokové sazby jsou podle něj již dostatečně vysoké na to, aby omezily poskytování úvěrů, spotřebu a investice. Zatímco inflace má v nadcházejících měsících zrychlit na přibližně 20 %, pravděpodobně dosáhne letos vrcholu na podzim a centrální banka by podle něj měla na svém příštím zasedání 4. srpna zaujmout prozíravější pohled. "Já určitě nebudu navrhovat snižování sazeb, ale budu zvažovat mezi stabilitou sazeb a případně nějakým mírným nárůstem," řekl před koncem července Jan Frait. "Bude to hodně o diskuzi v bankovní radě a vyhodnocení těch signálů, které přicházejí a které jsou v posledních týdnech spíše na té straně, která velí k opatrnosti před dalším zvyšováním. Ale samozřejmě ta situace se může měnit."

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, rovněž nová členka bankovní rady, hovořila před koncem července jako host Radiožurnálu o výhledu na inflaci, ekonomiku i o svém postoji k měnové politice. „Inflace je velmi vysoká a v příštích měsících bude, bohužel, ještě cílit,“ uvedla Zamrazilová zejména s odkazem na přeceňování cen energií. Dodala ale, že to „určitě není oblast, kterou by mohlo zvýšení měnověpolitických sazeb nějaký způsobem ovlivnit“. „Na debatu nepřijdu předem na sto procent rozhodnutá, co udělám. Jsem člověk otevřený všem názorům,“ řekla ohledně srpnového hlasování Zamrazilová. 

Jaké argumenty by ji přiměly přiklonit se k hlasování pro zvýšení sazeb? Byl by to vyšší než očekávaný výsledek HDP tažený především spotřebou domácností a také informace o mzdových vyjednáváních, kde vláda zatím „celkem rozumně odolává tlaku na zvýšení mezd“. Právě roztočení mzdově-inflační spirály vnímá Zamrazilová jako obzvláště vysoké riziko pro ekonomiku. „Pokud by si zaměstnanci vynutili zvýšení mezd o inflaci, tak je to jasná známka toho, že je rozjetá mzdově-inflační spirála… Byl by to důvod pro agresivní zvyšování sazeb,“ uvedla krom jiného.