Akcie energetiky jsou titulem, který dnes od počátku obchodování na pražské burze nejsilněji reaguje na včera zveřejněné podrobnosti mimořádné daně z nadměrných zisků – findfall tax. Ačkoli daň zasáhne také šestici největších bank na domácím trhu, akcie těch obchodovaných jsou relativně v klidu. Podívejme se na vývoj a formulaci daně z nadměrných zisků podrobněji.
padal až o více jak 8 %
Akcie energetiky vymezují dosavadní denní dno až na 855 korunách, ztrácely v úvodu přes 8 %. Aktuálně obchodují se ztrátou menší 5 % na hladině 886-887 Kč/akcie.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent. Na tiskové konferenci to včera v podvečer oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. "Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.
Také se tedy týká zdanění daní z nadměrných zisků se sazbou 60 % pro roky 2023 až 2025 s bází zisků před zdaněním vyšších o více jak 20 % proti průměru let 2018 až 2021.
„Kombinace cenového capu 180 EUR/MWh pro producenty elektřiny a windfall daně se sazbou 60 % významně limituje ziskový potenciál v nadcházejících letech,“ poznamenali v ranní zprávě pro klienty analytici Patria Finance.
Graf: Intradenní vývoj akcie

Banky dramatickým tržním vývojem neprocházejí
V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. Na bankách, obchodovaných na pražské burze, v tuto chvíli dramatický vývoj nevidíme. posiluje o 0,7 %, ztrácí do půl procenta, Moneta posiluje o necelé jedno procento.
Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. "My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ uvedl včera na tiskové konferenci ministr Stanjura.
149 miliard korun ke krytí vysokých cen energií
Ministerstvo si od daně slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální". Vláda chce tedy celkově z mimořádné daně získat 149 miliard korun.
Norma musí projít parlamentem. Ve Sněmovně je před druhým čtením balík daňových změn, který kromě jiného zvyšuje práh pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty na dva miliony korun. Zasahuje i do dalších zákonů, včetně zákona o daních z příjmů. Jednou z možností je, že by poslanci vložili vládní návrh právě do něj jako pozměňovací návrh. Nejbližší řádná schůze Sněmovny začne příští týden.