Dominik Rusinko: Český průmysl v depresi

Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v říjnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů PMI sice kosmeticky vzrostl z 41,7 na 42 bodů, nadále však setrvává hluboko v pásmu recese (<50). Podobně jako v minulých měsících za tím stojí slabá poptávka, která má za následek pokles výroby i nových objednávek.

Tuzemští výrobci zároveň ve stále větší míře evidují rušení objednávek. I to se propisuje do jejich pesimističtějšího výhledu – v příštích dvanácti měsících očekávají nákupní manažeři v zásadě stagnaci výroby. Slabší poptávka navíc v říjnu opětovně vedla ke snižování zaměstnanosti. Tempo propuštění je druhé nejrychlejší od začátku pandemie, což naznačuje alespoň mírnou úlevu na trhu práce.

Dobrou zprávou je, že v říjnu dále prudce zvolnily cenové tlaky ve výrobní sféře. Ceny vstupů klesaly díky zchlazené poptávce a zároveň nižším nákladům na energie. Ceny výstupů se pak snížily vůbec nejrychlejším tempem od roku 2009, což potvrzuje, že ve světle utlumené poptávky jsou firmy nuceny přenášet nižší náklady na zákazníky, často díky jejich tlaku na poskytování výrazných slev.

Dnešní čísla jsou v souladu s naším očekáváním slabší průmyslové výroby ve zbytku letošního roku, která bude brzdit českou ekonomiku. Náš odhad HDP pro rok 2023 počítá s poklesem o 0,4 %, zatímco odhad pro rok 2024 ponecháváme zatím beze změn na 2,3 %. Rizika pro příští rok jsou však viditelně vychýlena směrem ke slabší růstové dynamice, zejména s ohledem na hospodářský vývoj u našich klíčových obchodních partnerů v čele s Německem.