Bleskové odhady růstu reálného HDP ve střední a východní Evropě znovu potvrdily, že volatilita těchto důležitých konjunkturálních dat zůstává v post-covidové době značná, což vede k překvapivými výsledkům. To platilo zejména o polských číslech, kde se zveřejněním HDP tentokrát došlo i k tomu, že časová řada byla výrazně revidována a to až do začátku roku 2021. Revidovaná trajektorie polského růstu nejenže nyní vypadá napřímeně, ale navíc z ní plyne i to, že Polsko má již pravděpodobně to nejhorší za sebou. Podle nové řady HDP totiž dosáhla polská ekonomika nejslabšího výsledku již na konci roku 2022, přičemž od tohoto momentu již tři kvartály v řadě nepřetržitě roste.
To bohužel neplatí o české ekonomice, která v posledních kvartálech více méně jen stagnuje. A nejen to. Vzhledem k tomu, že Maďarsko po jisté odmlce opět vykázalo růst, tak ČR byla v uplynulém čtvrtletí jedinou východoevropskou ekonomikou, která zaznamenala negativní růst. Co je však horší, vypadá to, že růstová divergence mezi námi a zbytkem východní Evropy není jen otázkou jednoho či dvou kvartálů.
Jedno z vysvětlení může být pochopitelně relativně přísnější domácí měnová a fiskální politika, což je evidentní, například pokud srovnáme hospodářskou politiku Polska s politikou české vlády, resp. ČNB.Nicméně ve hře jsou i externí faktory, které vyplývají z teritoriální struktury zahraničního obchodu jednotlivých východoevropských zemí. Jedním z hlavních zahraničních faktorů (pokud jde o naše zaostávání v růstu za zbytkem východní Evropy) může být například různá míra provázanosti s německou ekonomikou. Té se jak známo v poslední době nedaří, přičemž korelace růstu českého HDP s růstem německého HDP je z východoevropských zemí nejvyšší. Nicméně nemusí to být jen silná vazba na stagnující Německo, která může za to, že ČR je na tom z pohledu dynamiky HDP hůře než jeho východoevropští sousedé. Další hospodářsky propadající se zemí, s níž má ČR nejsilnější vazby, je totiž jeho jižní soused - Rakousko. Připomeňme, že propad rakouské ekonomiky za poslední kvartály činil 1,5 %, což je nejhorší výsledek ze všech zemí EU. Vezmeme-li pak exportní závislost východoevropských zemí vůči Německu a Rakousku dohromady, tak právě ČR je jednoznačně nejvíce provázaná se stagnujícími německy mluvícími zeměmi ve střední Evropě. Z tohoto úhlu pohledu pak již není tak velkým překvapením, že český hospodářský růst daleko výrazněji kopíruje trápící se německou a rakouskou ekonomiku.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna dál lehce zpevnila a nerozhodila ji ani včerejší korekce na eurodolaru. Měnový pár testoval možnosti návratu nad 24,50 EUR/CZK a když nevyšly, otočil se zpět k lehkým ziskům do blízkosti 24,40. Dnešní výrobní inflace pravděpodobně lehce zvolní v průmyslu, zatímco ceny zemědělských výrobců v rostlinné výrobě mohou nabírat druhý dech.
Eurodolar
Eurodolar se po masivním úterním pohybu směrem vzhůru stabilizoval k čemu přispěly i relativně dobré maloobchodní tržby v USA. Po velmi silném zářijovém čísle se čekal viditelný propad v říjnu. Ten se však překvapivě nedostavil, což signalizuje, že americká ekonomika má k stagnaci stále relativně daleko.
Dnes odpoledne budou ve hře stále důležitější týdenní statistiky z amerického trhu práce. Pokud se pokračující žádosti o podporu posunout znovu o něco výše, tak může vést tlaku na další pokles dolarových sazeb (a tlaku na dolar).
Akcie
Poslanecká sněmovna ČR schválila ve třetím čtení dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní investovat do akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů s cílem zajištění se ve stáří a s daňovým zvýhodněním. Ve třetím čtení byla schválena podoba s několika pozměňovacími návrhy. Jednou rovinou je zpřísnění okruhu poskytovatelů DIP a jejich registrace, další některé daňové parametry. DIP budou od ledna moci nabízet banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a fondy.