Jedním z hlavních důvodů, proč se česká inflace drží poblíž dvouprocentního cíle, jsou potraviny. Jejich ceny meziročně klesají a významně tlumí růst spotřebitelských cen. Pohled za české hranice však ukazuje, že nejde o izolovaný příběh. Potraviny dnes působí jako inflační brzda i v jiných středoevropských zemích. Například v Polsku byly ceny potravin v srpnu meziročně nižší o 0,9 %, zatímco v Německu vzrostly pouze o 0,1 %.
Výsledkem pak je, že zatímco v Česku pomáhají nízké ceny potravin držet inflaci poblíž cíle, v Německu i Polsku zůstává cenový růst výrazně vyšší. Připomeňme, že podle včera zveřejněných dat německá inflace v srpnu dosáhla 2,9 %, přičemž polská dokonce zrychlila na 3,4 %. Ceny potravin tak u našich sousedů fungují spíše jako protiváha jiných cenových tlaků. V Německu patří k hlavním zdrojům inflace především energie, v Polsku pak pohonné hmoty.
Společných znaků při aktuálním chování cen potravin v ČR, Polsku a Německu je přitom více. Ve všech třech jmenovaných ekonomikách se pod nízkou potravinovou inflaci významně podepisuje vývoj v mléčném sektoru. V Česku patří mezi nejrychleji zlevňující položky máslo a mléko. V Německu během léta meziročně zlevňovalo máslo o více než 30 %, vedle toho klesaly i ceny mléka, sýrů nebo tvarohů.
Podobný příběh lze pozorovat také v Polsku, kde byly výkupní ceny mléka během roku zhruba o pětinu nižší než před rokem vlivem silné evropské produkce a slabší zahraniční poptávky. Současná potravinová dezinflace tak není pouze českým příběhem.
Na závěr se nabízí otázka, jak dlouho ještě potraviny zůstanou brzdou celkové inflace. Prvním vodítkem mohou být ceny zemědělských komodit na světových trzích vážené podle dovozní struktury jednotlivých ekonomik. Ty v červenci meziročně vzrostly v Česku o 10,5 %, v Polsku o 12,3 % a v Německu dokonce téměř o 15 %. Přenos do cen v obchodech sice bývá opožděný, ale růst cen vstupů naznačuje, že dnešní levné potraviny budou i za naší západní a severní hranicí spíše dočasným fenoménem. Zatímco dnes ceny potravin celkovou inflaci ve střední Evropě tlumí, ve střednědobém horizontu se mohou stát viditelným proinflačním faktorem.
TRHY
Koruna
Vyšší ceny ropy a silnější napětí na Blízkém východě nejsou pro středoevropské ekonomiky úplně dobrou zprávou. Měnový pár se však zatím nedostal do výraznější defenzivy a drží se v okolí 24,15 EUR/CZK. Na domácí scéně bude klíčové sledovat, jak dopadnou čtvrteční mzdy za druhý kvartál (po HDP za Q2 jsou rizika vychýlena směrem k vyššímu číslu).
Eurodolar
Eurodolar se včera nenechal rozhodit výsledkem (nižší, než očekávané) německé inflace a vyčkává na silnější impuls. Ten by mohl v průběhu dnešní seance přinést jak výsledek celkové inflace za celou eurozónu, tak především odpolední americká data – index ISM z průmyslu a počty otevřených pracovních pozic v USA. Dodejme, že trh musí monitorovat i rétoriku ECB, když na poslední chvíli před zasedáním příští čtvrtek ještě vystoupí několik centrálních bankéřů.
Zlotý
Bleskový odhad polské srpnové inflace překvapil vyšší hodnotou (meziměsíčně +0,4 %, meziročně +3,4 %), přičemž specificky jádrová inflace podle našich výpočtů zrychlila z 3,1 % na 3,3 %. Zrychlení inflace pod horní hranu cíleného koridoru NBP (1,5-3,5 %) podle nás implikuje, že centrální banka by neměla mít motivaci snižovat úrokové sazby. Zlotý si to zřejmě takto vyložil a mírně zpevnil. S verdiktem ohledně výhledu na zářijové zasedání NBP si ale počkejme na last-minute komentáře, které mohou přijít ještě dnes a zítra.