Tok důležitých amerických makro čísel začíná proudit dnešním dnem, když je na pořadu výsledek říjnové inflace.
Podle našich odhadů by trh neměl být zásadně překvapen, neboť společně s ním počítáme, že celková inflace dále zpomalí a to jednak díky nižším cenám benzínu a jednak díky vyšší srovnávací základně. Pro centrální bankéře bude pochopitelně důležitější pohled na tzv. jádrovou inflaci (popřípadě její další snížení), aneb vývoj spotřebitelských cen pokud z něj vyzobneme volatilní položky, jako jsou ceny potravin a energií (popř. i další položky, které vykazují velkou setrvačnost jako např. ceny bydleni). V případě klasické jádrové inflace patrně k žádnému pokroku nedojde a meziroční číslo by se mělo udržet na úrovni toho zářijového - tedy na hodnotě 4,1 %. Klíčovou položkou, která by měla udržet jádrovou inflaci, je přitom nájemné. Ceny spojené s bydlením by sice neměly růst tak agresivně jako v září, ale přesto i námi odhadovaný růst na úrovni 0,4 % meziměsíčně je stále poměrně vysoký, takže s ohledem na velkou váhu této položky ve spotřebitelském koši bude tlačit jádrovou inflaci výše. Očistíme-li přitom jádrovou inflaci o ceny související s bydlení, tak by mělo v říjnu dojít k dalšímu zpomalení růstu této položky, k čemuž by měl přispět ochlazující růst mezd. Nicméně divokou kartu představují ceny ve zdravotnictví, kde je růst cen samozřejmě podstatně hůře čitelný.
Nedávná minulost nás poměrně dobře vycvičila v tom, že inflační data dokážou poměrně slušně překvapovat, přičemž v posledních dvou letech tak tomu bylo téměř výhradně na té vyšší straně. Překvapení tohoto typu může pochopitelně přijít i dnes odpoledne, což by pochopitelně rozjelo spekulace na to, že by Fed mohl před Vánoci zvýšit ještě jednou úrokové sazby. Takový scénář si lze představit - zvláště pokud si vybavíme nárůst dlouhodobých inflačních očekávání domácností, jež se ocitla na dvanáctiletých maximech. Podle našeho názoru však ani mírně vyšší říjnová inflační čísla nemusí Fed dotlačit k dalšímu růst sazeb. Do prosincového zasedání FOMC totiž ještě přijdou další důležitá data, která mohou tržní očekávání zpět zchladit. Kromě např. zítra zveřejněných maloobchodních tržeb budou ještě ve hře listopadová čísla z trhu práce a také (znovu) inflace.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se po neúspěšném pokusu o prolomení úrovně 24,50 EUR/CZK (v závěru uplynulého týdne) drží v defenzivě. Na domácí scéně nečekáme v tomto týdnu výraznější události a česká koruna tak bude primárně sledovat dynamiku na globálních dluhopisových a devizových trzích - riziko snížení ratingu Itálie v tomto ohledu nemusí působit na českou měnu nejlépe. Koruna může sledovat i ranní reakci zlotého, resp. forintu na výsledky polského a maďarského HDP za 3. kvartál.
Eurodolar
Eurodolar stále osciluje v těsné blízkosti hladiny 1,07, přičemž dnes odpoledne zveřejněná americká inflace za měsíc říjen bude nepochybně dobrou záminkou k vyšší volatilitě. My však v případě tohoto čísla překvapení neočekáváme (viz úvod) a tak se mohou do hry dostat i jiné záležitosti - např. hrozba snížení ratingu Itálie. Agentura Bloomberg totiž v souvislosti s páteční revizí italského ratingu ze strany Moody’s upozornila, že tato agentura drží v případě vládního dluhu této země rating Baa3 s negativním výhledem. Moody’s přitom bude revidovat rating poprvé od okamžiku, kdy se italská vláda (v září) rozhodla uvolnit rozpočtovou politiku (deficit by měl dosáhnout i letos 5,3 % HDP, přičemž vládní dluh čini přes 140 % HDP). Strach některých investorů ze snížení italského ratingu do spekulativního stupně může vyvolat výprodej italského dluhu, což by za jinak stejných okolností mělo vést k oslabení eura.
Akcie
Americké akcie se na začátku týdne obchodovaly bez větších pohybů. Největší pohyb zaznamenal průmyslový Dow Jones, který posílil pouze o 0,2 %. Akciový trh zdá se nereflektuje zhoršenou situaci v US ekonomice, na kterou před víkendem upozorňovala ratingová agentura Moody’s. Výhled zhoršila ze „stabilní“ na „negativní“. Ospravedlnění zhoršeného výhledu proběhlo přes vysoké úrokové sazby. Agentura předpokládá, že fiskální deficity zůstanou neúměrně vysoké a zatíží tak dostupnost zadlužování do budoucna. Nejhorší výkonnost předvedl sektor utilit, který oslabil o 1,2 %. Dařilo se naopak zdravotnictví a energetice, které shodně posílily o 0,6 respektive 0,7 %.