Aktualizováno Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do úřadu podepsal příkaz, kterým se odkládá zákaz populární aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok. Chce maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech, zrušil jejich regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Zároveň zrušil nařízení svého předchůdce Joea Bidena, že do roku 2030 má být polovina aut prodaných v USA elektrických. Avizovaná dovozní cla zatím nezavedl. Informují o tom tiskové agentury.
Čínská sociální síť TikTok měla v USA přestat nabízet své služby 19. ledna, předchozí administrativa to zdůvodňovala obavami o národní bezpečnost. TikTok v USA přerušil provoz v sobotu večer místního času a uživatelé dostali zprávu, že aplikaci kvůli zákazu nelze používat. V neděli ale TikTok začal služby obnovovat. V pondělí Trump splnil slib a když se ujal funkce prezidenta, nařídil generálnímu prokurátorovi, aby po dobu 75 dnů vůči TikToku nic nepodnikal. Nový prezident zároveň navrhl, že vláda Spojených států by měla být polovičním vlastníkem americké divize TikTok výměnou za to, že bude tato aplikace v zemi fungovat. Varoval, že by mohl uvalit cla na Čínu, pokud Peking neschválí dohodu USA s TikTokem.
Trump v pondělí také představil rozsáhlý plán, jak maximalizovat těžbu ropy a zemního plynu v USA. Mimo jiné vyhlásil stav energetické nouze, zrušil regulace a podepsal nařízení o odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody z roku 2015, což je mezinárodní pakt o boji proti globálnímu oteplování. Podepsal také příkazy zaměřené na podporu těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, a zvrátil tak Bidenovo úsilí o ochranu rozsáhlých arktických území a pobřežních vod před těžbou.
Podle agentury Reuters tyto kroky znamenají dramatický obrat v energetické politice Washingtonu. Bývalý prezident Biden se čtyři roky snažil podpořit odklon od fosilních paliv. Zda budou mít opatření nějaký dopad na těžbu, která je v USA už teď rekordní, se teprve uvidí. Američtí těžaři využívají vysokých tržních cen v důsledku sankcí uvalených na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022.
"Amerika bude opět výrobním národem a my máme něco, co žádný jiný výrobní národ nikdy mít nebude: největší množství ropy a plynu ze všech zemí na Zemi," řekl Trump při svém inauguračním projevu. Prezident očekává, že jeho nařízení pomohou snížit spotřebitelské ceny a zlepšit národní bezpečnost USA. "Snížíme ceny, znovu naplníme naše strategické rezervy, a to až na vrchol, a budeme vyvážet americkou energii do celého světa," řekl Trump.
Organizace, které se zabývají ochranou životního prostředí, už avizovaly, že hodlají prezidentova nařízení napadnout u soudu.
Trump se také zaměřil na elektromobily, zastavil například rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice. Uvedl také, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily. Agentuře pro ochranu životního prostředí pak chce nařídit, aby přehodnotila pravidla, která nařizují přísnější emisní předpisy, podle kterých by výrobci automobilů museli do roku 2032 prodávat 30 až 56 procent elektromobilů.
Trump také prohlásil, že hodlá zastavit rozvoj větrné energetiky. "Do větrných elektráren nepůjdeme," řekl staronový prezident. Větrné turbíny označil za ošklivé, drahé a škodlivé pro přírodu.
Bidenova administrativa se snažila podpořit používání elektromobilů tím, že nabídla spotřebitelskou dotaci na nákup nových elektromobilů a zavedla pro výrobce automobilů přísnější emisní normy pro výfukové plyny. Snažila se také podpořit technologie čisté energie, jako je větrná a solární energie. Dělala to prostřednictvím dotací, které přilákaly miliardy dolarů do nové výroby a investice do projektů. Doprava a energetika dohromady tvoří přibližně polovinu emisí oxidu uhličitého v USA.
"Uvažujeme o 25procentních clech na zboží z Mexika a Kanady, protože pouštějí do USA obrovské množství lidí,“ řekl Trump v pondělí večer v Oválné pracovně v reakci na otázky novinářů. "Myslím, že to uděláme 1. února," dodal.
Kanada a Mexiko v takovém případě avizují odvetná opatření. Podle agentury Bloomberg zamýšlený krok hrozí rozpoutáním obchodní války mezi těmito třemi zeměmi, které spolu přitom v čase prvního Trumpova prezidentství na jeho naléhání podepsaly novou dohodu o volném obchodu USMCA. Ta nahradila Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) z roku 1994.