Polský zlotý se v poslední době ocitl v medvědím módu, když proti euru oslabil na tříměsíční minimum. Ztráty proti ostatním středoevropským měnám jsou však výraznější: proti české koruně se pohybuje na dvouletých minimech a proti maďarskému forintu dokonce na nejnižších hodnotách za poslední tři roky.
Hlavním důvodem změny nálady je vývoj úrokového diferenciálu proti hlavním měnám (EUR a USD) a okolním regionálním měnám (CZK, HUF). Zatímco ECB a ČNB se vrátily k utahování měnové politiky, Fed se k něčemu takovému chystá a oficiální úrokové sazby v Maďarsku jsou stále velmi vysoko, tak NBP flirtuje s holubičí reakcí na aktuální vývoj inflace v Polsku.
Úrokový diferenciál výše uvedených měn vůči polským úrokovým sazbám tak činí zlotý daleko atraktivnější měnou k zaujímání krátkých pozic. K tomu je třeba dodat, že navíc z pohledu makroekonomických nerovnováh si polská ekonomika v tuto chvíli zrovna nevede příliš dobře, když tzv. dvojí deficit (schodek rozpočtu plus deficit běžného účtu platební bilance) patří k nejvyšším mezi zeměmi OECD, resp. i emerging markets.
Pro „polskou stranu“ úrokového diferenciálu, a tudíž i zlotý bude klíčové zasedání NBP příští středu (8.7.). Ještě před ním však přijde na pořad výsledek červnové inflace, který bude zveřejněn v průběhu dnešního dopoledne. Rizikem přitom je, že díky klesajícím cenám benzínu může celková meziroční inflace propadnout viditelně pod úroveň 3 %. Pokud se tak stane, mohou dále zesílit sázky trhu na to, že oficiální úrokové sazby NBP se ocitnou níže.
Začátek července tak může být pro polský zlotý poměrně nejednoduchý. My se nicméně domníváme, že NBP nebude chtít vyslat signál k dalšímu snížení oficiálních úrokových sazeb, a to i s vědomím, že celková inflace je již na dostřel cíle. Očekáváme naopak, že prezident NBP Glapinski bude spíše avizovat delší období stability úrokových sazeb. To by mohlo přinést i větší stabilitu zlotému, byť bude také hodně záležet na vývoji eurových, respektive zejména dolarových krátkodobých úrokových sazeb. A to může být tento týden i další příběh pro zlotý, tentokrát ze „zahraniční strany“ úrokového diferenciálu. Zlotý by přitom mohla potrápit páteční data z amerického trhu práce – zejména pak v případě, pokud budou (opět) velmi dobrá.
TRHY
Koruna
Česká koruna se po krátkém intermezzu vrátila zpět do pásma 24,20–24,30 EUR/CZK. Na začátku prázdnin je obchodování poznamenáno nižšími objemy, což dále podtrhuje mrtvolný charakter korunového trhu. Koneckonců, realizovaná volatilita je aktuálně poblíž nejnižších úrovní od dob kurzového závazku v roce 2017.
Prázdninovému režimu s velmi omezenými kurzovými pohyby odpovídá i tuzemský makro kalendář. Tento týden sice bude ve hře výsledek PMI ve zpracovatelském průmyslu, z hlediska tuzemské měny ale nepůjde o kurzotvorné impulsy. Na globálních trzích bude pro korunu důležité, zda dolar dokáže dále rozšiřovat své zisky. Pokud by se tak dělo umírněným způsobem, pak očekáváme pokračování „nudy na koruně“ – tedy obchodování v relativně úzkém pásmu okolo současné úrovně.
Eurodolar
Eurodolar začal týden opatrně a vyčkává na příchozí data, byť pozornost se přesouvá k měnovému páru USD/JPY, který se vyšplhal na nejvyšší hodnoty od roku 1986. Reálně tak hrozí intervence ze strany Bank of Japan, kdy by centrální banka na pokyn ministerstva financí intervenovala ve prospěch jenu. Pokud by se tak stalo, tak by se to křížově projevilo skokovým (a zřejmě jen krátkodobým) zpevněním eurodolaru.
Otázkou však je, zda Bank of Japan bude chtít intervenovat ještě před příchodem důležitých amerických dat (z trhu práce). Dnes odpoledne by série měla začít údaji o počtu nově otevřených pracovních pozic v USA. Dodejme, že eurodolar by si měl dát pozor i na data z eurozóny, kde budou červnovou inflaci reportovat Francie, Německo a Itálie.