Čínské automobilky procházejí zásadní proměnou. Zatímco na domácím trhu čelí pokračujícímu poklesu prodejů, cenovým válkám a nadbytečným výrobním kapacitám, v zahraničí zaznamenávají mimořádně silný růst. Analytici upozorňují, že slabší čínská spotřeba a přebytek výrobních kapacit činí z mezinárodní expanze strategickou nutnost.
Čínský automobilový průmysl zažívá v zahraničí prudký růst a dobývá trhy od Evropy až po jihovýchodní Asii, kde vyvíjí silný tlak na zavedené automobilky, jako jsou Motor a . Na domácím trhu je ale situace odlišná. Prodej automobilů zde od konce loňského roku neustále klesá, protože slabá spotřebitelská poptávka a dlouholetá intenzivní cenová konkurence způsobily, že největší automobilový trh na světě je nyní zahlcen nadbytečnými kapacitami, upozornila agentura Reuters.
Velké čínské automobilky jako BYD, Geely a Chery, se už delší dobu snaží prosadit na světových trzích, jejich rychlou expanzi ale podle analytiků a lidí z oboru stále více pohání také slabá poptávka na domácím trhu. Výrobci proto mají silnější motivaci urychlit své tažení do zahraničí, které už začalo před lety. To podle analytiků dál zvýší tlak na evropské a japonské konkurenty, kteří se snaží držet krok s technologicky vyspělými a levnými čínskými elektromobily.
"Čínské automobilky mají nadbytečné výrobní kapacity, vysoce konkurenceschopné dodavatelské řetězce, stále sofistikovanější produkty a silnou ekonomickou motivaci k hledání růstu mimo Čínu," řekl generální ředitel poradenské firmy sídlící v Šanghaji Automobility Bill Russo. Globalizace se podle něj pro přední čínské automobilky stává strategickou nutností.
Zpráva Čínského svazu osobních automobilů zveřejněná tento týden ukázala, že prodej aut v Číně se v červenci meziročně snížil o pětinu na 1,47 milionu. Pokles zaznamenal již desátý měsíc za sebou. Vývoz naopak vzrostl o 88 procent na 923.000. I když toto číslo zahrnuje také zahraniční značky vyráběné v Číně, ukazuje, že trend dvouciferného procentního poklesu na domácím trhu a dvouciferného procentního růstu domácích automobilek v zahraničí přetrvává.
Za první pololetí letošního roku se prodej automobilů v Číně meziročně snížil o pětinu, tedy o 2,3 milionu vozů. To odpovídá počtu nových registrací automobilů v Japonsku za stejné období. Japonsko je čtvrtým největším automobilovým trhem na světě. Vývoz se zvýšil o 71 procent. Od roku 2023 je Čína největším světovým vývozcem vozidel. Tento titul přitom dlouho drželo Japonsko.
Vývoj v automobilovém průmyslu odráží širší vývoj druhé největší ekonomiky světa. Růst výroby a vývozu pomáhá podporovat hospodářský růst, zatímco slabý realitní trh a nízká spotřeba domácností brzdí poptávku v Číně. Země tak vyrábí více, než dokáže prodat na domácím trhu, a zahraniční trhy jsou proto pro čínské firmy stále důležitějším odbytištěm.
Největší čínské automobilce BYD například v prvních sedmi měsících roku klesl domácí prodej o 35 procent. Tento propad vyrovnala růstem prodeje v v zahraničí, který meziročně stoupl o 79 procent. Největšími jednotlivými zahraničními trhy BYD jsou letos Brazílie a Británie.
Podle údajů analytické společnosti Counterpoint Research zvýšily čínské automobilky v prvním čtvrtletí letošního roku svůj podíl na evropském trhu s osobními vozy na 16 procent. Před čtyřmi lety měly podíl pouhá tři procenta. Růst podílu byl především na úkor některých evropských, jihokorejských a amerických konkurentů. U elektromobilů pak mají čínské značky na celkových dodávkách na evropské trhy téměř čtvrtinový podíl.
Counterpoint předpovídá, že do roku 2030 čínské značky získají podíl více než 20 procent celkového evropského trhu s osobními automobily a 29 procent na trhu s elektromobily. Podle analytiků tento trend mohou zpomalit cla, ale určitě ho nezvrátí.