Česká národní banka (ČNB) zhoršila letošní výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy vzroste hrubý domácí produkt (HDP) za celý rok o 2,2 procenta, předchozí prognóza z května očekávala hospodářský růst 2,5 procenta. Průměrná inflace za letošní rok bude dvě procenta, předchozí predikce ČNB počítala s růstem spotřebitelských cen o 2,2 procenta.
V příštím roce hospodářský růst Česka zrychlí podle ČNB na 2,7 procenta. Prognóza se proti květnu nezměnila. V roce 2028 by mělo tempo růstu mírně zpomalit na 2,5 procenta. Průměrná inflace by příští rok měla dosáhnout 2,5 procenta, v roce 2028 tempo růstu spotřebitelských cen podle centrální banky zvolní na 2,4 procenta.
V nejbližších měsících prognóza očekává zrychlování meziroční inflace. Po červencových 1,7 procenta by v srpnu měla dosáhnout 1,9 procenta a v září 2,2 procenta. Meziroční inflace by měla kulminovat v závěru roku. "Podle nové prognózy se inflace na přelomu letošního a příštího roku přechodně mírně zvýší," řekl novinářům guvernér ČNB Aleš Michl.
Zvýšená dlouhodobě zůstává také jádrová inflace, která je očištěná o regulované ceny a kolísavé položky, zejména potraviny a energie včetně pohonných hmot. Michl dnes připomněl, že se pohybuje těsně pod třemi procenty. "Trvalejšího snížení jádrové inflace lze dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou," řekl.
Nová prognóza centrální banky také předpokládá, že kurz koruny vůči euru zůstane v příštích letech stabilní. Letos by měl v průměru činit 24,30 CZK/EUR, v příštím roce koruna mírně oslabí na 24,40 CZK/EUR a v roce 2028 se kurz vrátí na letošní úroveň. Proti předchozí prognóze se očekávání vývoje kurzu nezměnilo.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) vidí v české ekonomice převažující rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvou procentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po dnešním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Pro zachování sazeb na 3,75 procenta hlasovalo všech sedm členů rady.
Rozhodnutí bankovní rady se podle něj opírá o novou makroekonomickou prognózu, se kterou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých úrokových sazeb. Na současné úrovni je základní úroková sazba ČNB od června. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Naznačovaly ho i výroky některých členů bankovní rady před jednáním.
Červnové zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu přineslo podle Michla žádoucí zpřísnění měnových podmínek. Do budoucna se bankovní rada zaměří na vyhodnocování nových dat o vývoji ekonomiky s cílem zajistit, aby inflace zůstala stabilizovaná v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. "To podle nás vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná, růst peněz v ekonomice zůstal přiměřený," řekl guvernér.
Za proinflační riziko označil Michl zejména růst peněz v ekonomice vyvolaný úvěry pro domácnosti nebo pro stát. "Případný meziroční růst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení inflační politiky," upozornil guvernér. V letošním roce by měl schodek státního rozpočtu činit 310 miliard korun. Pro příští rok vláda zatím plánovaný schodek nezveřejnila, premiér Andrej Babiš (ANO) pouze uvedl, že bude významně pod 400 miliard korun.
Dalšími inflačními riziky jsou podle ČNB pokračující rychlý růst mezd, napětí na trhu práce či setrvalé zdražování služeb. Ve směru nižší inflace by naopak mohl působit slabší ekonomický výkon zemí eurozóny. Michl také upozornil, že bankovní rada bude pečlivě sledovat i ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.
Další kroky v nastavení měnové politiky Michl předjímat nechtěl. Bankovní rada si podle něj pro budoucí jednání ponechává všechny možnosti otevřené.