V tomto týdnu začala jednání členů vlády s ministryní financí Alenou Schillerovou o podobě státního rozpočtu na rok 2027. Přestože jsme se zatím nedozvěděli konkrétní rozpočtové návrhy, jedno je jisté: vládní prioritou je v zásadě všechno, což dostane výdajovou stranu rozpočtu pod ještě výraznější tlak a celkový schodek v příštím roce znovu naroste.
Premiér Andrej Babiš zmínil, že celkový deficit by měl být „hluboko pod 400 miliardami korun“. My odhadujeme navýšení schodku z letošních 310 mld. Kč na zhruba 360 mld. Kč. To by znamenalo deficit kolem 3 % HDP, tedy prakticky na hraně evropských fiskálních pravidel.
Ještě podstatně větší mezera vzniká oproti dosud platným – byť zřejmě již na konci srpna výrazně rozvolněným – pravidlům o rozpočtové odpovědnosti. Ta by i po započtení výjimky na Dukovany umožňovala maximálně přípustný schodek okolo 190 miliard korun.
Problematický je i jiný úhel pohledu. Vláda se hodlá více zadlužovat ve chvíli, kdy ekonomika nečelí žádné vážnější krizi. Naopak, ekonomice se daří, rozpočtové příjmy rostou, a právě to je z pohledu hospodářské politiky ideální chvíle, kdy dostat veřejné finance zpět do formy. Jednak proto, aby dokázaly čelit novým šokům, které v posledních letech přicházejí s železnou pravidelností, a jednak kvůli vyšším dlouhodobým nákladům spojeným například se stárnutím populace.
Vyšší rozpočtový schodek půjde primárně na vrub vyšším výdajům. Na důchody půjde za předpokladu štědřejší, ale ekonomicky těžko opodstatněné, valorizace o 18 miliard více. Na platy ve veřejném sektoru bude potřeba přidat minimálně 20 miliard – podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky totiž mají růst platy nejrychleji za několik posledních let. Vyšší budou i výdaje na obranu, zhruba o 35 mld. Kč, pokud má Česko naplnit alespoň závazek 2 % HDP. V podobných intencích se mohou pohybovat vyšší investice do dopravní infrastruktury. A na vyšší jednotky miliard vyjde plánované zrušení koncesionářských poplatků. A mohli bychom pokračovat dále…
Hlavní argument vlády pro navyšování rozpočtového schodku je potřeba více investovat. Ta je zčásti oprávněná, neboť česká ekonomika je strukturálně podinvestovaná v mnoha sektorech. Riziko ale spočívá v tom, že rostoucí deficit nebude financovat potřebné investice, ale běžné výdaje. Ostatně se tak děje už letos. Z celkového deficitu 310 mld. Kč představují kapitálové výdaje zhruba 260 mld. Kč, zbytek jde na běžný provoz státu, důchody nebo obsluhu dluhu.
To nejnebezpečnější na rozpočtu pro rok 2027 nemusí být samotná výše schodku, ale to, že si společnost dále zvyká na stamiliardové schodky jako něco normálního. A to se dlouhodobě nemusí vyplatit. Návrat zpět totiž většinou bývá bolestivý, zvláště pokud si je vynutí finanční trhy. Ale ruku na srdce – jak lákavá bude pro české voliče v roce 2029 alternativa v podobě utahování opasků po letech dluhové bonanzy?
TRHY
Koruna
Česká koruna zaplula během včerejšího obchodování pod hranici 24,20 EUR/CZK v reakci na oslabování amerického dolaru. Jinak se toho ale na korunovém trhu příliš neděje vzhledem k absenci nových makro čísel. Pokud by ale měla americká měna dále ztrácet půdu pod nohama, pro korunu i další regionální měny by šlo o pozitivní impuls.
Eurodolar
Americký dolar zůstává ve světle výprodejů na dluhopisových trzích pod tlakem. Na frontě s eurem sklouzl do blízkosti 1,17 EUR/USD - nejslabší úrovně od letošního května. Investoři budou reagovat dál na dluhopisové napětí a efekt posledních kroků Fedu, který se snaží napětí na trzích mimořádnými kroky mírnit.