Členka Výkonné rady Evropské centrální banky Isabel Schnabelová naznačila, že současná úroveň úrokových sazeb v eurozóně nemusí stačit k tomu, aby se inflace navrátila ke dvouprocentnímu cíli. Vleklý konflikt na Blízkém východě a překvapivě silná ekonomika eurozóny představují podle ní proinflační rizika.
Růst spotřebitelských cen pravděpodobně po „delší dobu“ překročí dvě procenta, a to kvůli vysokým nákladům na energie, uvedla Schnabelová. ECB by podle ní neměla čekat, až se cenové tlaky výrazněji promítnou do růstu mezd, protože by se tím mohla dostat do situace, kdy bude nucena reagovat výrazně agresivněji.
„Při současné úrokové sazbě je návrat inflace k cíli ve střednědobém horizontu nepravděpodobný, a proto bude zapotřebí další zpřísnění. Zejména v současném prostředí odolné agregátní poptávky je zásadní včas zabránit vzniku sekundárních efektů, protože pozdní konání by mohlo vyžadovat další zpřísnění,“ varovala Schnabelová.
ECB se po eskalaci na Blízkém východě stala první velkou centrální bankou, která přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. Nadcházející zasedání banky je investory vnímáno jako důležitý moment pro rozhodnutí o dalším postupu. Finanční trhy v současnosti téměř plně započítávají zvýšení depozitní sazby o čtvrt procentního bodu na 2,5 procenta. Další růst sazeb očekávají na jaře 2027, teoreticky ještě letos v prosinci.
Schnabelová konkrétní odhad konečné úrovně sazeb nenabídla. Poznamenala však, že investoři podle jejího názoru poměrně dobře chápou způsob, jakým ECB na ekonomický a inflační vývoj reaguje.
Argument o odolnosti evropské ekonomiky podpořila také nová makroekonomická data. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než trh odhadoval, zatímco ekonomika eurozóny po stagnaci na začátku roku přidala ve druhém kvartálu 0,4 procenta.
Podle Schnabelové ekonomická aktivita opakovaně překonává očekávání. Mezi hlavní faktory podpory růstu řadí uvolněnější fiskální politiku, zvýšené výdaje na obranu a investiční impuls spojený s rozvojem umělé inteligence.
„Také ukazatele sentimentu naznačují, že růst dále zrychluje. Takže ve srovnání s červnovými projekcemi vidím rizika pro hospodářský růst jako poněkud vychýlená směrem nahoru,“ citovala z jejího vyjádření agentura Bloomberg.
Spotřebitelské ceny v eurozóně v červenci meziročně vzrostly o 2,9 procenta. Schnabelová upozornila, že inflační rizika již nesouvisejí pouze s cenami ropy. Za obzvlášť problematický označila vývoj na trhu se zemním plynem, kde situaci zhoršuje nízká naplněnost zásobníků v Evropě.
„To představuje podstatné riziko růstu inflace. Čím déle konflikt trvá, tím vyšší je riziko a intenzita nepřímých a sekundárních dopadů, zejména pokud agregátní poptávka zůstane odolná,“ uzavřela.