Český pracovní trh se bez zahraničních pracovníků už prakticky neobejde. Nová analýza ČNB dává na stůl jasná čísla: před deseti lety pracovalo v Česku přibližně 323 tisíc cizinců, zhruba 8 % všech zaměstnanců. Na konci minulého roku už to bylo 935 tisíc osob – tedy přibližně každý pátý zaměstnanec je cizinec.
Nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců jsou Ukrajinci, kterých v Česku pracuje 358 tisíc. V porovnání s rokem 2021 jejich počet narostl v důsledku války o 163 tis. a nyní tvoří téměř 40 % všech zahraničních pracovníků. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří zaměstnanci ze Slovenska, kterých u nás pracuje téměř 230 tisíc. V případě našich východních sousedů však nejde jen o pracovní migraci, ale o systematický přesun talentu a lidského kapitálu do Česka.
Podle dat OECD studovalo v roce 2023 v zahraničí přes 20 % slovenských vysokoškoláků, což byl zdaleka nejvyšší podíl mezi většími evropskými zeměmi (v Česku jsou to cca 4 %). Druhé Bulharsko přitom vykazovalo podíl pouze zhruba na polovině slovenské úrovně. Většina slovenských vysokoškoláků míří právě do Česka. Na konci roku 2024 studovalo na českých vysokých školách více než 22 tisíc slovenských občanů, kteří tvořili přibližně 40 % všech zahraničních vysokoškoláků.
K tomu přidám jeden oblíbený vtip ze studií na brněnské Masarykově univerzitě, která je i díky geografické blízkosti populární destinací slovenských studentů. Anketní otázka: „Vadí vám vysoký počet slovenských studentů?“ Odpovědi: 60 % ano, 40 % nie.
Ve skutečnosti je ale příchod slovenských studentů pro Česko pozitivním ekonomickým impulsem. Často zde vystudují, najdou si práci a zůstanou – z těch nejlepších studentů se na Slovensko vrací jen zhruba třetina. Česká ekonomika tak získává mladé, jazykově i kulturně blízké a zpravidla motivované lidi, aniž by nesla náklady na celé jejich předchozí vzdělávání a výchovu.
Na výrazné zastoupení kvalifikovaných pracovníků mezi slovenskými zaměstnanci ukazují také mzdová data. V roce 2025 byla jejich mediánová mzda přibližně o 17 % vyšší než u českých pracovníků, přičemž v horní části mzdového rozdělení byl rozdíl ještě výraznější.
Pro Slovensko jde o bolestivý brain drain. Pro Česko naopak brain gain, ze kterého dlouhodobě profituje náš trh práce, veřejné finance i celá ekonomika.
TRHY
Koruna
Česká koruna pokračuje v pozvolném rozšiřování zisků – pod hranicí 24,10 EUR/CZK je aktuálně nejsilnější od srpna 2023. Tuzemské měně hraje do karet zejména slabší dolar v kombinaci s rostoucí šancí na vyřešení hormuzské krize. Domácí makro kalendář je až do pátku (detailní HDP za druhé čtvrtletí) prázdný. Dnes může i na korunový trh přinést lehký rozruch výsledek americké PCE inflace, zvláště pokud by došlo k výraznějšímu překvapení, resp. následnému přecenění výhledu sazeb Fedu.
Eurodolar
Eurodolar je bez výraznějších změn, drží se v těsné blízkosti 1,17 EUR/USD a vyčkává na nové impulsy. Bez větší odezvy na trzích byla čísla z Německa v čele s o něco lepším výsledkem HDP (+0,3 % q/q) a indexem Ifo. Na druhou stranu dolaru v tomto týdnu lehce pomáhá pozvolný pokles napětí na trhu s ropou a také o něco nižší tlak na americkém dluhopisovém trhu. Na konci týdne může pozornost přitáhnout série amerických čísel v čele s detailní strukturou HDP a zakázkami na zboží dlouhodobé spotřeby.