Největší evropská ekonomika je v určité krizi. To ve své reportáži o Německu tvrdí Bloomberg, podle kterého jeho hospodářství dokázalo dříve „téměř bez přerušení růst, ale postpandemické oživení se změnilo v kontrakci.“ Již roky jsou pod tlakem odvětví náročná na energie a Bloomberg se pokusil o hlubší pohled na to, co je příčinou současné „krize“.
V roce 2003 provedlo Německo reformy trhu práce, které přinesly růst průmyslu, pak přišla finanční krize a s ní prudký útlum. Následné postupné oživení zase zastavila pandemie a po krátkém oživení šla průmyslová výroba postupně „z kopce“. K tomu Bloomberg přidal následující graf, který porovnává vývoj německého hrubého domácího produktu s vývojem HDP ve vybraných zemích OECD (Japonsko, Kanada, Finsko, Švédsko a Jižní Korea). Mezera se začala vytvářet po roce 2020 tím, jak začaly porovnatelné ekonomiky opět růst blízko předchozího trendu, zatímco Německo šlo cestou stagnace:
Zdroj: Bloomberg
Zdá se tedy, že Německo neprochází cyklickými tlaky, ale strukturálním poklesem jeho potenciálu. Za jednu z příčin jsou uváděny vyšší ceny energií související i s ukončením nákupů levnějšího ruského plynu. Vyšší ceny energií dolehly mimo jiné na chemický průmysl. Souběžně s tím probíhá „čínský šok“. Jeho první vlna přišla s tím, jak Čína vstoupila do Světové obchodní organizace. To Německo dokázalo využít pro své exporty, nyní se mu ale Čína v řadě produktů stala přímým konkurentem.
Druhý graf ukazuje vývoj německých exportů do Číny a čínských do Německa v roce 2025. V prvním případě byly zaznamenány výrazné poklesy ve všech vyznačených oblastech od kovů přes plasty, farmaka, strojní a elektrická zařízení až po chemii. Dovozy z Číny ale prošly naopak prudkým růstem:
Zdroj: Bloomberg
Německo se tak s Čínou přesunulo z obchodních přebytků do deficitů a změna se týká i automobilů. Je to odrazem „německé laxnosti“ vůči růstu čínských automobilek. Nyní se to Němci snaží změnit, ale konkurence z Číny je intenzivní. V celém světě přitom rostou snahy o ochranu domácích odvětví, Německo je ale členem EU a nemůže proto jednat na vlastní pěst. Významnou změnou je u něj ale posun k masivním domácím investicím a změně ve fiskální politice. To se ale v širší ekonomice projeví až za čas. Své důsledky má i klesající počet lidí v produktivním věku. Dosavadní systém se přitom spoléhal na silný hospodářský růst a jeho absence nutí vládu ke snižování řady sociálních dávek.
Bloomberg připomíná, že Německo je jádrem celého evropského průmyslu a na jeho výrobu je navázána řada dalších evropských zemí. V roce 2025 bylo znát určité oživení jeho ekonomiky, ale podle Bloombergu tu je nutnost přebudovat celý průmyslový model. Významnou roli by v tom mohla hrát umělá inteligence. „Není to poprvé, co Německo čelí výzvám. Dříve ukázalo, že je schopné vše znovu vybudovat, inovovat a vzchopit se,“ uzavírá Bloomberg.
Zdroj: Bloomberg