Zatím se ve spojení s umělou inteligencí mluví hlavně o tom, které společnosti díky ní mohou spíše získat, které naopak ztrácet. Na úrovni jednotlivých ekonomik se pak doposud bavíme asi hlavně o tom, jak se vyvine situace „USA vs. Čína“. A případně o souvisejících tématech typu „zda a případně jak moc zaostává Evropa“. Ale nyní přišla s analýzou, která tuto diskusi posunuje dál. Snaží se totiž odhadnout, jak dolehne současný technologický vývoj na různé měny. Včetně koruny.
Jádro zmíněné studie shrnuje následující graf. Na jeho ose x DB odhadla, jak si vybrané země/měny stojí ohledně síly dopadu AI na domácí trh práce. Hodnota 1 značí dopad nejvyšší. A má jí na služby bohatá Velká Británie, respektive její libra. A týká se to také singapurského dolaru. Na druhém konci spektra se nachází indonéská rupie a rupie indická. Česká koruna je podle tohoto obrázku přesně uprostřed, americký dolar, respektive Spojené státy, patří mezi země s citelnějším dopadem AI na trh práce:
Osa y ukazuje, jak citlivá by na AI měla být obchodní bilance. Hodnota 1 značí opět citlivost nejvyšší a i sem patří Británie, respektive její libra. Zde spolu s filipínským pesem. Nejmenší citlivost obchodní bilance pak DB čeká u Dánska a Norska. Základní myšlenkou by zde celkově mělo být to, že umělá inteligence bude snižovat cenu „kognitivní práce“. A podle grafu je z tohoto pohledu celkově nejvíce na ráně Velká Británie. S její měnou pak izraelský šekel. A ze stejné perspektivy možná překvapivě hodně i americký dolar. Euro by podle analýzy mělo být méně citlivé na tlaky jdoucí ze strany dopadu AI na obchodní bilanci. A naše koruna je na této rovině mezi méně citlivými měnami.
Je to určitě zajímavý pohled a úvaha, přidat bychom k ní mohli dopad umělé inteligence na tok kapitálu. Tedy zejména to, jak tato nová technologie ovlivní atraktivitu dluhopisů a akcií v dané zemi. U Spojených států zde přitom často uvažujeme nad tím, jak AI a s ní spojené prospekty ovlivňují valuace amerických akcií a zahraniční poptávku po nich (viz níže). U dluhopisů (vládních) je to příběh složitější. V principu by se dalo uvažovat o tom, že AI by měla zvednout ekonomický potenciál a s ním snížit dluhové tlaky. Spolu s tím by měla přinést dezinflaci. To vše je pro dluhopisy plus. Na druhou stranu vyšší tempo ekonomického růstu často (reálné) sazby zvedá. A dluhová udržitelnost může být ovlivněna i tím, jak těžké bude zdanit přínosy AI.
Dluhopisům jsem se tu v poslední době věnoval více, dnes bych i proto ještě zůstal u akcií. Následující tabulka ukazuje, jak jsou na tom nyní zmíněné valuace u jednotlivých amerických sektorů:
Vysoko nad historické standardy se stále se svými poměry cen akcií k ziskům drží průmysl a nyní i zdravotní péče. Informační technologie jsou naopak zhruba na historickém standardu a jejich PE je blízko valuacím celého trhu. Mimořádně „levné“ jsou pak komunikační služby a to relativně ke své historii i k valuacím celého trhu. Ve druhém případě byly za posledních 30 let níže jen ve 2 % případů.