Na tomto místě jsme nedávno psali o tom, že globální trh dluhopisů čelí dokonalé bouři, která přináší investorům nemalé ztráty. Naneštěstí se tato bouře tento týden stala ještě dokonalejší, když trhu nedají vydechnout nepřetržitě rostoucí ceny ropy a plynu. K nim se však tento týden přidala i jestřábí ECB a nepříznivě vyhlížející informace v USA. K nim patřily jak akce amerického ministerstva financí (plány na odkupy dluhů vs. velké aukce), tak populistický návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na rozdání povolební „dividendy“ ve výši 5000 USD a konečně i inflační čísla.
Odhlédneme-li od fiskálních problémů v podobě velké nabídky dluhu, tak včera zveřejněná nová makroekonomická prognóza ECB dobře demonstrovala inflační problémy, s nimiž se dluhopisy aktuálně potýkají. ECB totiž ve své kvartální prognóze revidovala vzhůru nejen inflaci, ale také růst HDP. Prezidentka ECB to komentovala tak, že centrální bankéře překvapilo, jak je eurozóna odolná vůči tak silnému komoditnímu šoku. To si lze přeložit tak, že úrokové sazby bude opravdu zapotřebí dostat do restriktivního teritoria, aby došlo k ochlazení i jádrové inflace.
Ba co hůře, nová prognóza přinesla i alternativní scénáře, jež ukazují na to, že ten základní prakticky neplatí a je zapotřebí počítat s méně příznivým. Ten má mimochodem cenu ropy nastavenu na 100 USD za barel a plyn na 75 EUR za MWh. Tyto hodnoty aktuálně významně překračujeme, a je otázkou, zda čistě z tohoto komoditního pohledu není ECB opět „za křivkou“ a bude mít tendenci vše restriktivnější politikou dohnat.
Jestliže včera to byl inflační výhled pro eurozónu a politika ECB, která dluhopisům pořádně zatopila, pak ty samé trable mohou již brzy přijít i z jiné - americké - strany. Dnes odpoledne je na pořadu zveřejnění americké srpnové inflace, a ta by musela překvapit velmi nízkým číslem, aby Fed odradila od zvýšení úrokových sazeb příští středu. Pokud se tak nestane, trh začne rychle doceňovat pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů, které je na výnosové křivce prozatím „jen“ ze 70 %.
Kdo by si pak myslel, že příští středu večer procházka dluhopisů skrze minové pole skončí, může se šeredně mýlit, neboť dva dny po Fedu přijde na řadu Bank of Japan, která se také chystá zvýšit úrokové sazby. Utahování měnových šroubů ze strany japonské centrální banky je pak událost, před kterou se musí mít globální trhy vždy na pozoru.
TRHY
Koruna
Koruna se drží v pásmu 24,20-24,30 EUR/CZK. Zatím se zdá, že ji negativně nezasahují rostoucí eurové oficiální i tržní sazby (v souvislosti se včerejším zasedáním ECB). I tak ji pravděpodobně dál bude držet v defenzivě rostoucí cena ropy a zemního plynu. Komentáře Evy Zamrazilové a Jana Kubíčka z ČNB ukazují, že s rostoucími energetickými inflačními tlaky není další růst sazeb zcela „mimo hru“. Pokud bude růst cen energií pokračovat, můžeme časem i my směrem k listopadovému zasedání přepínat z hlavního do alternativního scénáře, který počítá s dalším utažením měnové politiky (+ 2x 25bps).
Eurodolar
Jestliže včerejší zasedání ECB a pokračující růst cen ropy přivodily výraznou volatilitu na globálních trzích dluhopisů, tak na eurodolarovém trhu se toho překvapivě příliš neudálo. Měnový pár se i nadále obchoduje v relativně úzkém pásmu nad hranicí 1,16.
Uvidíme, zda na tom něco změní dnešní výsledek americké inflace za srpen. Podle našich odhadů by zveřejněná čísla měla být blízko tržního konsensu, což by znamenalo, že trh rychle začne doceňovat zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, což by se mělo projevit zpevněním dolaru. Pokud ovšem jádrová meziměsíční inflace bude nižší než 0,2 % (neboli bude nula či 0,1 %), tak trh začne být naopak velmi nejistý ohledně příštího kroku Fedu (příští středu) a dolar by naopak mohl oslabit.
Zlotý
Včerejší tisková konference prezidenta NBP, konaná tradičně den po měnově-politickém zasedání přinesla přece jen přísnější rétoriku. Podle guvernéra Adama Glapińského se inflace i nadále pohybuje v rámci tolerančního pásma kolem cíle NBP, přičemž její růst je primárně zdůvodněn vyššími cenami paliv v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Prezident NBP zároveň připustil, že v dalších měsících existuje riziko překročení horní hranice inflačního pásma (3,5 %) a že inflační výhled je zatížen značnou nejistotou. V této situaci je podle něj snižování sazeb nereálné a polská centrální banka tak zůstane v módu „počkáme na data a uvidíme“.
Glapiński však uvedl, že aktuální úrokové sazby jsou nastaveny správně a základním scénářem je jejich stabilita do konce roku 2026, respektive pravděpodobně až do poloviny roku 2027. Glapiński zároveň vyjádřil svou neochotu ke zvyšování sazeb, avšak nakonec uvedl, že v případě zhoršení situace bude NBP připravena jednat.