Britská centrální banka ponechala sazby beze změny a bere si „aktivní pauzu“ než aby okamžité přistoupila k zpřísnění, i když část bankéřů varuje před přetrvávající inflací. Zároveň ale zůstává připravena reagovat, pokud by cenové tlaky znovu zesílily.
Bank of England ponechala úrokové sazby na 3,75 % a nedávný pokles cen ropy označila za „povzbudivý“ i přesto, že dva politici hlasovali pro okamžité zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu kvůli obavám z přetrvávající inflace, informuje Bloomberg. Výbor zároveň ponechal svůj výhled beze změny a naopak snížil svůj odhad vrcholu inflace na 3,25 % ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku, což je pod 3,6 %, které předpokládal v dubnu.
„Ceny ropy v posledních dnech klesly, což je povzbudivé,“ uvedl guvernér Bank of England Andrew Bailey v komentáři k rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že situace zůstává nepředvídatelná a existuje riziko, že ceny energií zůstanou delší dobu zvýšené.
Libra zůstala vůči dolaru slabší a obchodovala se zhruba o půl procenta níže na úrovni 1,3219 USD. Investoři mírně omezili sázky na růst sazeb – aktuálně plně započítávají jedno zvýšení o čtvrt procentního bodu letos a zhruba 30% pravděpodobnost druhého.
„Domníváme se, že Bank of England se vyhne tak razantnímu zpřísňování politiky, jaké už započala Evropská centrální banka nebo naznačil Fed,“ uvedl ekonom Luke Bartholomew z Aberdeen. „Dva hlasy pro zvýšení ale ukazují, že někteří členové stále vnímají inflační tlaky jako problém.“
Zápis z jednání ukázal, že měnový výbor je připraven reagovat razantně, pokud by inflace znovu zrychlila. Většina členů, která hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, zároveň varovala před rizikem tzv. druhotných inflačních efektů (např. růst mezd).
Bank of England se snaží balancovat mezi bojem s inflací (2,8 %, nad cílem 2 %) a podporu ekonomiky, která čelí vyšší nezaměstnanosti a slabému růstu. Výbor zdůraznil, že slabší poptávka a trh práce by měly inflační tlaky postupně zmírňovat.
Data zveřejněná těsně před rozhodnutím ukázala, že od začátku konfliktu s Íránem v únoru zaniklo 64?000 pracovních míst a růst mezd v soukromém sektoru zpomalil na nejnižší úroveň za pět let, což odpovídá postupnému ochlazování trhu práce.
Podle Baileyho a dalších členů výboru jde o tzv. „aktivní pauzu“ – podmínky financování už samy o sobě zpřísňují ekonomiku, takže není nutné hned zvyšovat sazby. Většina centrálních bankéřů uvedla, že zpřísnění finančních podmínek od začátku konfliktu „poskytuje určitý polštář proti inflačním rizikům“, což umožnilo sazby zatím ponechat.