komentář doplněn
Záporné saldo státního rozpočtu se ke konci dubna vyšplhalo na 64,4 mld. Kč, což je více než dvojnásobek schodku zaznamenaného o měsíc dříve (31,8 mld. Kč). Ve srovnání s první třetinou loňského roku se schodek zvýšil o 22,6 mld. Kč. Příjmy dosáhly 206,7 mld. Kč, což představuje 30% celoročně plánované částky. Výdaje v dubnu zatížily dvě skutečnosti: převod prostředků na účet, z kterého by mělo být hrazeno odškodné pro CME, a vyplacení státního příspěvku stavebním spořitelnám za loňský rok. Dosavadní letošní výdaje se tak zvýšily z březnových 190 mld. Kč na 271 mld. Kč.
Pramen: Ministerstvo financí ČR
Nutno upozornit, že dnes již nepracujeme při hodnocení vývoje státního rozpočtu se schváleným deficitem ve výši 111,3 mld. Kč, ale oficiálně se 114,9 mld. Kč, neboť dodatečně byly rozpočtové výdaje navýšeny o 3,6 mld. Kč, které přestavují schválené utracení úvěru od EIB. Ministerstvo financí dále předpokládá, že podobným způsobem bude oficiální cíl pro letošní rozpočtový deficit navýšen o dalších 4,7 mld. Kč na 119,6 mld. Kč.
Již v prvních třech měsících se schodek státního rozpočtu prohloubil díky předsunutým platbám. Konkrétně šlo o transfery územním rozpočtům a platbu státu do systému zdravotního pojištění. V dubnu se přidaly další dva faktory. První z nich je překvapením nejenom pro ministerstvo financí, ČR prohrála arbitráž s CME, a pokud neuspěje s odvoláním, bude muset zaplatit 10,7 mld. Kč. Protože tato částka se každým dnem zvyšovala o úroky, převedlo ministerstvo financí prostředky k úhradě tohoto závazku na účet ve Švédsku, díky čemuž zastavila společnost CME úročení dlužné částky. S výhrůžkami arbitráží se po precedentu s CME roztrhl pytel a nelze vyloučit, že státní finance čekají další rány. Prohra s CME také byla šokem. Možná by stálo za úvahu, aby stát začal vytvářet cosi jako opravné položky k případům, které již leží v rukou soudců. Třeba by to pomohlo omezit rozmařilost některých resortů.
Dalším důvodem prohloubení rozpočtového schodku je stavební spoření. Státní pokladna vyplatila stavebním spořitelnám státní příspěvky za loňský rok a jejich výše dosáhla 12,9 mld. Kč. Státní finance se topí v čím dál hlubších deficitech a dluzích, přesto nadále poskytují také luxus, jako je dotace soukromých úspor. Ušlechtilý úmysl podpořit dostupnost bydlení se ve většině případů míjí účinkem a stavební spoření dnes slouží především jako výhodná finanční investice. O tom svědčí nadále silně rostoucí zájem o stavební spoření a bohužel také rostoucí výplata příspěvků. Loni v dubnu ještě státní pokladně stačilo 10,6 mld. Kč. Potřeba změnit systém podpory stavebního spoření je prozatím jediným nekonfliktním bodem. Bohužel prozatím ale přinesla diskuse o zpřísnění a snížení státní podpory přesně opačný efekt. Stavební spořitelny si mnou ruce při pohledu na rychle rostoucích výkazy jejich klientů. Lidé se snaží uzavřít stavební spoření či zvýšit cílovou částku, dokud ještě platí výhodné podmínky. Příští rok v dubnu si tak ministerstvo financí bude muset připravit ještě vyšší obnos.
Mezi další problémy prohlubující rozpočtová salda patří staré bestsellery v podobě sociálních dávek a důchodů. Naše sociální solidarita (výdaje na sociální dávky) byla v březnu o 21,7 mld. Kč vyšší než obsah příslušného šuplíku ve státní kase (= příjmy z pojistného na sociální zabezpečení). Z toho 14,7 mld. Kč padá na vrub schodku na důchodovém účtu. Vyšší než očekávaná nezaměstnanost a pomalejší růst ekonomiky zasahují i do státních financí.
Problémy jsou i na straně příjmů. Zatímco nízký příjem u daně z příjmu právnických osob lze vysvětlit platebním kalendářem této daně, nízký výběr DPH a spotřebních daní je varováním, že na konci roku mohou v rozpočtu chybět další miliardy. Prozatím chybí necelé 3 mld. Kč (ve srovnání s alikvótou).
Státní rozpočet v současnosti tíží nepříznivý hospodářský vývoj. Výkon ekonomiky i její růst zůstávají pod svým potenciálem. Nicméně i cyklicky očištěný deficit směřuje ke stále hlubším deficitům. Stárnutí obyvatelstva, pokles míry ekonomické aktivity a rostoucí strukturální nezaměstnanost vedou při nezměněných parametrech veřejných financí ke stále hlubším schodkům. Olej do ohně navíc přilévá nákladná realizace představ současné vlády o správné míře sociální solidarity.
Ministerstvo financí nás v závěru dnešní zprávy ujišťuje, že schválený schodek rozpočtu by letos měl být dodržen, pokud Poslanecká sněmovna nezatíží státní finance dalšími výdaji. Hospodařením v první třetině roku tomu ovšem nenasvědčuje, a to ani po zohlednění předsunutých plateb, které již ministerstvo financí realizovalo. Vývoj příjmů a výdajů v oblasti sociální politiky a nižší daňové příjmy mohou dovést státní rozpočet ke schodku ve výši 130 mld. Kč (5,4% HDP), možná vyšším. Schodek veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím by se v takovém případě vyšplhal k 7% HDP.
David Marek