Obecná diskuze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby Autor: Filip Javor Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Ing. František Sudzina Ph.D. Praha, květen 2023 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Ruská propaganda v českém online prostředí po invazi vojsk RF na Ukrajinu“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 6.prosince 2022 ........................................................ Filip Javor Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. et Mgr. Ing. Františku Sudzinovi Ph.D. za jeho přínosné rady, kritické podněty a trpělivost při vedení této práce. Dále pak své přítelkyni za stylistickou a gramatickou korekci. Abstrakt Tato práce se zabývá komparací chování českých dezinformačních serverů v souvislosti s invazí vojsk RF na Ukrajinu. Jejím hlavním cílem je zhodnotit kvantitativní a kvalitativní změny ruské propagandy na české dezinformační scéně po invazi. K jeho naplnění jsou vybrané vzorky článků zkoumány kvantitativními metodami a dále podrobeny analýze manipulativních technik a klíčových slov. Práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první je definován samotný pojem „propaganda“, její dělení a působení v rámci informační války. V následující části jsou představeny nejrelevantnější české dezinformační weby. Je osvětleno jejich pozadí a zaměření. Třetí část se věnuje tématu krize na Ukrajině, která se v posledním roce transformovala v otevřený konflikt s Ruskou federací. Vyobrazení historických souvislostí úzce souvisí s obsahem ruské propagandy. Poslední část je zaměřena na samotnou analýza vybraných webů. Klíčová slova propaganda, manipulativní techniky, hybridní válka, dezinformace, Rusko, Ukrajina, Česko JEL klasifikace C80, D83, D89 Abstract This thesis compares czech disinformation servers' behavior in connection with the invasion of the RF troops in Ukraine. Its main goal is to evaluate Russian propaganda's quantitative and qualitative changes on the Czech disinformation scene after the invasion. To fulfill the primary goal, selected samples of articles are examined using quantitative methods and further subjected to an analysis of manipulative tactics and keywords. The thesis is divided into four main parts. First, the term "propaganda" is defined as its division and action within the information war. The most relevant Czech disinformation websites are presented in the following section. Their background and focus are illuminated. The third part is devoted to the topic of the crisis in Ukraine, which in the last year has transformed into an open conflict with the Russian Federation. The depiction of historical contexts is closely related to the content of Russian propaganda. In the last part, there is an analysis of the selected websites. Keywords propaganda, manipulation tactics, hybrid warfare, disinformation, Russia, Ukraine, Czechia JEL Classification C80, D83, D89 Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1 Propaganda ....................................................................................................................... 10 1.1 Základní dělení propagandy ....................................................................................... 10 1.1.1 Bíla propaganda .................................................................................................... 10 1.1.2 Šedá propaganda ................................................................................................... 11 1.1.3 Černá propaganda ................................................................................................. 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula .................................................................................. 12 1.2.1 Politická propaganda ............................................................................................ 12 1.2.2 Sociologická propaganda ...................................................................................... 13 1.2.3 Agitační propaganda ............................................................................................. 13 1.2.4 Integrační propaganda ......................................................................................... 13 1.3 Manipulativní techniky ...............................................................................................14 1.3.1 Svalování viny .......................................................................................................14 1.3.2 Fabulace ................................................................................................................14 1.3.3 Nálepkování .......................................................................................................... 15 1.3.4 Apel na strach ....................................................................................................... 15 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) ............................................................... 15 1.3.6 Relativizace ...........................................................................................................16 1.3.7 Démonizace ...........................................................................................................16 1.3.8 Manipulativní video a obrázek .............................................................................16 1.4 Informační válka ......................................................................................................... 17 2 České dezinformační weby ................................................................................................19 2.1 CZ24 ........................................................................................................................... 20 2.2 Parlamentní listy ......................................................................................................... 21 2.3 Aeronet ....................................................................................................................... 22 2.4 AC24 ........................................................................................................................... 23 2.5 Sputnik ....................................................................................................................... 24 3 Konflikt na Ukrajině ......................................................................................................... 26 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině .................................................................................... 26 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 ...................................................................................... 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu .......................................................................................... 29 4 Analytická část .................................................................................................................. 30 4.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 30 4.2 Meze a omezení výzkumu .......................................................................................... 32 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů ............................................................................ 32 4.3.1 CZ24 ..................................................................................................................... 32 4.3.2 Parlamentní listy ................................................................................................. 35 4.3.3 Aeronet ................................................................................................................ 37 4.3.4 AC24 .................................................................................................................... 38 4.4 Kvantitativní analýza ................................................................................................. 40 4.5 Analýza klíčových slov ............................................................................................... 42 4.6 Analýza manipulativních technik .............................................................................. 44 4.7 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 46 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi ......................................................................... 47 Závěr .................................................................................................................................... 49 Použitá literatura ................................................................................................................. 50 Seznam obrázků Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi (researchgate.net) ......... 12 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny (aeronet.news) ................................................................ 17 Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu (cz24.news) ........................... 20 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry (ct24.news) 23 Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku (sputnikglobe.com) ...................................... 25 Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 (vlastní zpracování) ... 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront (news-front.info) .............................................. 34 Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army (vlastní zpracování) ................... 34 Obrázek 9 - anketa 1 (parlamentnilisty.cz) ……………………………………………………………… 36 Obrázek 10 - anketa 2 (parlamentnilisty.cz) ...................................................................... 36 Obrázek 11 – anketa 3 (parlamentnilisty.cz) ..................................................................... 36 Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků (parlamentnilisty.cz) ............................ 36 Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu (vlastní zpracování) .............................. 37 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny (vlastní zpracování) ............................ 40 Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů (vlastní zpracování) ............................41 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob (vlastní zpracování) ............................... 42 Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků (vlastní zpracování) ....................... 43 Obrázek 18 - graf manipulativních technik (vlastní zpracování) ..................................... 44 Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí (vlastní zpracování) ................. 45 Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi (vlastní zpracování) ..................... 45 8 Úvod Propaganda byla v novodobé historii vždy zásadním prostředkem hybridní války, ve které nevojenské nástroje hrají významnou roli. Soupeřící strany mají snahu ovlivnit veřejné mínění a tím oslabit pozici protivníků na domácí půdě. Toto jednání nazýváme informační válkou, která začala mediálně akcentovat po anexi Krymu Ruskou federací (RF) v roce 2014. Zatímco dezinformace jsou většinou nekoordinovaně vytvářeny nezávislými tvůrci, termínem propaganda rozumíme systematické šíření narativů, které mají za cíl ovlivnit názory a pohledy vybrané skupiny obyvatel. Takové jednání způsobuje informační zmatek a rozpoznat pravdivé informace je stále obtížnější. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jsem se rozhodl komparovat stav informační války před a po invazi vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022. K výběru tématu mě motivovala má vlastní domněnka, že po invazi došlo ke změně výskytu a kvality ruské propagandy v českém online prostoru a je jí ovlivňováno stále více lidí v mém okolí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu a kvantitu ruské propagandy v českém online prostředí? První část práce je zaměřena na propagandu samotnou. Pochopení jejího fungování je nutné ke správnému výkladu probíraných skutečností a výsledků bakalářské práce. Druhá část se věnuje představení pěti dezinformačních webů, které jsou v práci dále zkoumány. Výjimkou je web Sputnik, který byl v době analýzy článků zablokován. Tato média nebyla zvolena náhodně, nýbrž na základě jejich popularity a umístění v žebříčcích českých dezinformačních webů. Třetí část si klade za cíl uvést čtenáře do historie a pozadí ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014 a pokračuje dodnes. V poslední části práce se věnuji kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu zvolených webů. Jeden z vybraných webů bude zkoumán na výskyt manipulativních technik. Ostatní servery budou zkoumány kvantitativními metodami a dále proběhne komparace výsledků před invazí vojsk RF na Ukrajinu a po ní. 9 1 Propaganda S ohledem na probíhající válku na Ukrajině je termín propaganda velmi často omílaný na české mediální scéně. Nejvíce v souvislosti s informacemi proudícími z RF do Evropy. Ke správnému pochopení problematiky, kterou se tato práce zabývá, je důležité si ho správně definovat a zasadit do kontextu. Původ pojmu propaganda je spjat s římskokatolickou organizací založenou v roce 1622 Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro šíření víry), jejímž úkolem bylo organizování misijních činností v mezinárodním měřítku. Věřící a zejména katoličtí představitelé termín propaganda dříve vnímali převážně v pozitivní konotaci, avšak postupem času byl termín více démonizován a nyní je vnímán pejorativně. Největší vliv na tuto transformaci vnímání měli marxističtí teoretici G. Plechanov a V. I. Lenin. Propagandu definovali jako: Odůvodněné použití historických a vědeckých argumentů k indoktrinaci vzdělaných a osvícených. (Lenin, Plechanov, 1902) Lenin zavedl také nový pojem agitprop, jenž vzniknul fúzí termínů propaganda a agitace. Druhý zmíněný termín má k propagandě velmi blízko a označuje působení na veřejné mínění za určitým účelem. [1, 2] Existuje mnoho definic propagandy, jak ji chápeme v současnosti. Například Ralph D. Casey propagandu definuje následovně: Pokud je zpráva záměrně šířena, aby ovlivnila postoje ke kontroverzním otázkám, je to propaganda (Casey, 1944). 1.1 Základní dělení propagandy Propagandu můžeme dělit dle několika hledisek. V současnosti nejpoužívanější dělení propagandy je na bílou, šedou a černou. Toto dělení vzniklo v průběhu 2. světové války ve Velké Británii a vychází z rázu informačního zdroje a jeho sdělení. Přestože je tato kategorizace stará více než 80 let, užívá se dodnes. 1.1.1 Bíla propaganda I když to, co posluchači slyší, je poměrně blízko pravdě, je to prezentováno způsobem, který se snaží přesvědčit publikum, že odesílatel je dobrý člověk s nejlepšími myšlenkami a politickými ideologiemi (Jowett – O´Donnell, 2012: 17). 10 Pro bílou propagandu je charakteristické užití věrohodných informací z prověřených zdrojů a prezentace informací v pozitivním světle. Opírá se o statistiky, výzkumy nebo vědecké studie a vyhýbá se lživým informacím, které by mohly ohrozit její důvěryhodnost. Dále se snaží vybudovat důvěru s cílovou skupinou tak, aby se konzumenti informací k daným zdrojům vraceli a byli jí více ovlivňováni, což je obecným cílem propagandy jako takové. [2] Příkladem může být označení Krymu Ruskem jako území, které k němu patřilo „vždy“. Toto tvrzení je částečně založeno na pravdě, avšak není tak černobílé, jak je vykládáno. 1.1.2 Šedá propaganda Tento typ propagandy je přímější a agresivnější než bílá, ale zároveň je méně pravděpodobné, že bude tolik urážet a provokovat jako propaganda černá (Beneš, 2014). Šedá propaganda je charakteristická znaky propagandy černé i bílé. Snaží se nevzbuzovat příliš velkou pozornost tím, že přímo nenapadá jiné názory a její myšlenky se často jeví jako přátelské a neutrální. Využívá vybrané informace, významové posuny a obvykle není znám její původ. Na rozdíl od bílé propagandy nemusí být informace přesné ani pravdivé, a je také přímější a agresivnější. Z hlediska odhalení je tedy nejvíce problematická. V minulosti byla využívána například k ospravedlňování vojenských invazí. [2, 3] 1.1.3 Černá propaganda Černá propaganda pracuje s věrohodně znějícími dezinformacemi a lžemi. Využívá se často pro klamné operace prováděné vládou, armádou nebo jinou organizací, kdy je zdroj prezentován jako přátelský, ale ve skutečnosti informace pochází od nepřátel (Ftorek, 2010: 49). Při zmínění slova propaganda si většina lidí vybaví právě propagandu černou. Jedná se o cílenou manipulaci obyvatel pomocí médií, jako jsou například plakáty, televizní spoty nebo v dnešním moderním světě také články, videa a obrázky na internetu. Stejně jako u propagandy šedé velmi často neznáme její původ. V některých případech je však možné, že zdroj bude známý, pokud je to v zájmu propagandistů. Informace černé propagandy jsou z většiny lživé nebo zavádějící, proto je obvykle snazší ji odhalit, oproti ostatním typům. Tvůrci propagandy musí velmi dobře znát cílovou skupinu, aby jí příjemci uvěřili. Úspěch či neúspěch černé propagandy závisí na ochotě příjemce akceptovat důvěryhodnost zdroje a obsah zprávy (Jowett – O´Donnell, 2012: 20). Černou propagandu používají totalitní režimy k oklamání obyvatelstva, ale využívají jí také soupeřící strany v ozbrojených konfliktech. [2, 3] 11 1.2 Dělení propagandy podle Ellula Typologie podle Jacqua Ellula je dalším užívaným dělením propagandy. Ellul definoval čtyři základní typy: politická, sociologická, agitační a integrační propaganda. Existuje však také rozšířená verze Ellulovy typologie (obr. 1). Ve své teorii, na rozdíl od základního dělení, zohledňuje sociologické a psychologické aspekty. Dle něj propagandisté budují své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formování – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii (Ellul, 1973: 4). Také tvrdí: Propagandista musí používat nejen všechny nástroje, ale i různé formy (Ellul, 1973: 15). To znamená, že pro úspěch propagandy jsou důležité nejen nástroje, kterými propagandu šíříme, ale také správný výběr formy dle Ellulovy typologie. Tyto formy si představíme v následujících podkapitolách. Obrázek 1 - Typologie propagandy dle Ellula v rozšířené verzi 1.2.1 Politická propaganda [politická propaganda] zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti (Ellul, 1973: 62). Hlavním cílem politické propagandy je ovlivnění veřejného mínění v zájmu skupiny nebo jedinců, kteří propagandu tvoří. Tento typ propagandy často není vytvářen pouze místními jedinci nebo skupinami, ale může pocházet také z vnějších zdrojů. Na evropské úrovni se na jejím šíření v současnosti podílí zejména RF, v jejichž zájmu je narušení politické stability evropských států. [2, 4] 12 1.2.2 Sociologická propaganda Prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah (Ellul, 1973: 63-64). Sociologická propaganda je propagandisty využívána k podpoře sociologických teorií a vizí. Při navrhování zásadních změn je pro politické představitele žádoucí přesvědčit obyvatelstvo o jejich správnosti. Příkladem mohou být například kvóty pro začleňování žen do managementu firem. V zásadě se sociologická propaganda velmi podobá politické a často není jednoduché určit, kam konkrétní propagandu zařadit. [2, 4] 1.2.3 Agitační propaganda Agitace je ze své definice manipulace obyvatel pro konkrétní program nebo cíl. Agitační propaganda je tedy užívána například při revolucích nebo pokusech o změnu režimu. Tento typ se neohlíží na pravdu a fakta, ale pomocí hesel a emočně zabarvených vět se snaží nejpřímějším způsobem přesvědčit masy lidí o daném cíli. U zmíněných revolucí je proto její užití velmi vhodné, protože v takovém případě potřebuje propagandista sjednotit dav v co možná nejkratším čase. [2, 4] 1.2.4 Integrační propaganda Hlavním cílem [integrační propagandy] je posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda (Ellul, 1973: 71-78). Smysl integrační propagandy tkví zejména ve sjednocení skupin obyvatel do jednoho celku. Mohou to být skupiny etnické, národnostní, ale také náboženské. Jejím cílem je koheze ve společnosti, které může být dosaženo například podporou společných hodnot či kulturního dědictví. K tomu mohou být použity vzdělávací programy či propagační kampaně. [2, 4] 13 1.3 Manipulativní techniky Manipulativní technika je prostředek sloužící k ovlivnění myšlení, názorů, ale také pocitů jiných osob. Snahou manipulátora je ovlivnit jedince či skupiny lidí tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Tím může být přesvědčení o (pro druhou stranu) nevýhodné nabídce, ale také ovlivnění výsledku voleb. Přibližně čtvrtina obyvatel ČR má nízkou mediální gramotnost. To znamená, že jsou na tuto skupinu manipulativní techniky velmi účinné. [5] Mediálně kompetentní publikum s větší pravděpodobností odhalí dezinformace, což dává naději na efektivitu programů mediální výchovy (McDougall, 2018: 7). Edukace v mediální gramotnosti je klíčovým nástrojem v boji proti manipulativním technikám. Efektivní mediální vzdělávání by měla být založena na praktických cvičeních, která pokrývají nejen zpravodajské portály, ale také sociální sítě. [6] 1.3.1 Svalování viny Tato manipulativní technika si klade za cíl odvrátit pozornost od samotného problému ke konkrétní osobě nebo instituci. Některé problémy mohou být velmi komplexní a není možné označit konkrétní osobu nebo instituci, která za ně nese odpovědnost. Příkladem může být aktuální propad české ekonomiky, kdy je některými dezinformačnímu weby za jediného viníka vykreslována česká vláda, navzdory vysokým schodkovým rozpočtům minulých vlád, epidemii covidu-19 a globální ekonomické recesi. Lidé mají obecně potřebu hledat viníky, a to nahrává právě této technice. Politická propaganda často svaluje vinu na instituce (EU, NATO) nebo vysoce postavené politiky (Merkelová, Fiala, Rakušan) a tím je definuje jako „nepřátele společnosti“. [7] 1.3.2 Fabulace Fabulace jako manipulativní technika je definována jako použití nepravdivých nebo částečně pravdivých sdělení. Je obvykle konstruována tak, aby příjemce šokovala, a tak se v prostředí internetu lépe šířila. Příkladem může být zpráva o údajném testování biologických zbraní Ukrajinci. Tato fabulace byla vyvrácena, protože neexistují přesvědčivé důkazy, které by ji potvrzovaly. [8] 14 1.3.3 Nálepkování Pokud někoho „nálepkujeme“ znamená to, že danou osobu škatulkujeme do určité skupiny (sluníčkář, lhář apod.). Nálepkování je obvykle prováděno v negativní konotaci a významnou roli hraje stereotypizace. Tato manipulativní technika výrazně zužuje pohled na konkrétní osobu nebo instituci a pokouší se jí přiřadit „nálepku“, která na daného jedince vrhá negativní světlo. 1.3.4 Apel na strach Strach je obecně považován za jednu z nejsilnějších emocí. Jeho šíření výrazně přispívá radikalizaci společnosti a iracionálnímu myšlení a chování. V souvislosti s invazí RF na Ukrajinu (dále jen invaze) se jedná pravděpodobně o nejužívanější manipulativní techniku. Ruská propaganda se snaží vyvolat strach z rozšíření konfliktu do dalších evropských států a poměrně se jí to daří. Toto tvrzení podporují například demonstrace proti „bídě“ a válce na Václavském náměstí, kde jedním z nejpoužívanějších hesel bylo: „Nechceme válku, chceme mír“. [9] 1.3.5 Názor autora v článku (Názor vs Fakta) Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání říká: Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (Zákon č. 231/2001 Sb. § 31 odst. 2). Tento zákon se vztahuje pouze na televizní a rozhlasové vysílání a internetové zpravodajství nijak nezavazuje. Navzdory tomu přesně popisuje, jak by se měla internetová média chovat z hlediska morálního. Drtivá většina seriózních médií se této zásady drží a názorové články buď vůbec nepublikuje, nebo je viditelně označuje. To se však nedá říct o dezinformačních webech, kde takové označení obvykle chybí. Neoznačené názory autora mohou být prezentovány jako fakta a čtenáři s nižší mediální gramotností si tuto skutečnost nemusí uvědomovat. Takové „zpravodajství“ pak můžeme označit jako propagandu, jelikož se autor snaží ovlivnit své příjemce bez upozornění. 15 1.3.6 Relativizace Relativizace jako manipulativní technika je propagandisty používána ke zpochybnění pravdy. Používají se vybraná slova. Například "jenom" nebo "pouze" k tomu, aby snížili význam něčeho, co je ve skutečnosti velmi důležité. Relativizace může probíhat také srovnáním dvou situací, které mohou nést podobné rysy, ale v zásadě jsou nesrovnatelné. Například srovnání teroristického útoku s válečným konfliktem, kdy propagandista relativizuje teroristický útok v porovnání s válečným konfliktem, ve kterém je řádově více obětí. 1.3.7 Démonizace Prostřednictvím manipulativní techniky démonizace propagandisté očerňují jednotlivce nebo skupiny emočně zabarvenými výrazy. Může jít například o označování názorů politiků jako nepřátelské, nevlastenecké či zločinné. Tak jako u techniky nálepkování zde hraje roli stereotypizace, která napomáhá vyobrazit konkrétní osobu nebo instituci jako hrozbu. Typickým příkladem démonizace je označení představitelů Ukrajiny za „nacisty“. 1.3.8 Manipulativní video a obrázek Tato manipulativní technika využívá emocionálních efektů a zkreslení skutečnosti, aby podpořila svůj cíl. Manipulativní obrázek nebo video mohou v zásadě nést znaky jakékoli jiné techniky, dle účelu, který je pro propagandistu žádoucí. Manipulativní video a obrázky představují jednu z nejzřetelnějších manipulativních technik. V kontextu analýzy považujeme video nebo obrázek za manipulativní, pokud posouvá vnímání článku diváky nebo jde o koláž či nějak upravená média (Gregor a Mlejnková, 2021). Server Aeronet vydal v dubnu 2022 článek, kde v titulku uvádí: VIDEO: Válka na Ukrajině zrodila novou legendu v podobě Babušky, která s rudým praporem vítězství šla přivítat ruské vojáky, ale byli to jen neonacisté z ukrajinské armády! (Aeronet, 2022). Ke článku byl přiložen obrázek „Babušky“ (obr. 2), která měla údajně vítat ruskou armádu se sovětskou vlajkou. Realita je však taková, že seniorka neměla žádné politické ambice a dle ní je tato vlajka praporem lásky a štěstí v každé rodině. Ruská propaganda si tuto událost vyložila po svém a ze stařenky vytvořila symbol ruské invaze, a dokonce jí zhotovila sochu v ukrajinském Mariupolu. [10] 16 Obrázek 2 - Babuška z Ukrajiny 1.4 Informační válka Termín „informační válka“ je sám o sobě velmi obecný, proto neexistuje jednotná definice, která by jej uceleně popsala. Pro nejsnazší pochopení jeho kontextu v této práci je vhodná následující definice: Informační válka existuje proto, aby stanovila, že obraz konfliktu jedné strany je správnější než ten, který zastává strana druhá (Martin C. Libicki, 1995: 4). Další definicí, sestavenou NATO při jedné z propagačních kampaní, je tato: Informační válka je operace vedená za účelem získání informační výhody nad protivníkem. Spočívá v ovládání vlastního informačního prostoru, ochraně přístupu k vlastním informacím, při získávání a využívání informací oponenta, ničení jeho informačních systémů a narušování informačního toku (NATO DEEP, b.r.). Z této definice si můžeme vyvodit, že při informační válce hraje klíčovou roli nejen narušování informační integrity protivníka, ale také ochrana vlastních informačních zdrojů. Z definice informační války je však zapotřebí minimálně dvou stran. V případě jednostranného ovlivňování veřejného mínění se takové jednání nazývá dezinformační kampaň nebo propagandistická kampaň. Česká republika je vystavena propagandistické kampani ze strany RF, kdy se snaží proti dezinformacím a ruské propagandě bojovat, avšak nepodniká kroky k šíření vlastní propagandy v RF. Naproti tomu konvekční válka mezi RF a Ukrajinou je spojena s válkou informační, kdy obě strany konfliktu šíří vlastní propagandu. [11] 17 Informační válku tvoří sedm základních forem [12]: • Působení na velení a řízení • Zpravodajské působení • Elektronický boj • Psychologická válka • Ekonomicko-informační válka • Hackerská válka • Kybernetická válka Infomační válka může probíhat prostřednictvím mnoha médií včetně sociálních sítí, televizního vysílání nebo tiskovin. Nespočívá však v pouhém šíření propagandy, ale využívá mnohých dalších útočných nástrojů. Například vytváření falešných profilů na internetu, které ovlivňují názory reálných lidí nebo kybernetické útoky. Ty mohou mířit třeba na vládní weby nebo kritickou infrastrukturu. Sílu sociálních sítí si uvědomuje také RF. Rychle se adaptuje na nové technologie a postupem času se ukazuje, že šíření propagandy prostřednictvím sociálních sítí je účinnější než podpora dezinformačních webů. Nejoblíbenější sociální sítě Ukrajinců k vyhledávání zpráv jsou Facebook, YouTube a Telegram. Na všech těchto sítích se objevují významné ruské aktivity v oblasti manipulace s informacemi (Landwehr, 2022). Aktuálně nejdiskutovanější sociální sítí je čínský TikTok. Přestože není veřejností příliš používána ke konzumaci zpráv, RF ji obratně využívá ke sdílení deep fake videí. [13] Dalším nástrojem vedení informační války jsou zmíněné kybernetické útoky. RF disponuje zdatnými hackery, schopnými narušit kritickou infrastrukturu jiných států. Ruští představitelé FSB (ruská rozvědka) byli již dříve usvědčeni z kybernetických útoků proti kritické energetické infrastruktuře v USA, včetně ropy, plynu, energetiky, jaderné energie a společnosti veřejných služeb, což dává Moskvě možnost způsobit narušení v masivním měřítku i nyní (Lohmann, et. al., 2022). RF podobný postup aplikovala i při ukrajinské válce a má svůj podíl na globální energetické krizi, která vypukla v souvislosti s válkou. [14] 18 2 České dezinformační weby Česká dezinformační scéna zahrnuje mnoho různých entit jako jsou facebookové a telegramové skupiny, servery, aktivistické skupiny a celá řada jednotlivců. Web nelez.cz vytvořil v minulém roce aktualizovaný seznam dezinformačních webů. Tento portál, věnující se boji s dezinformacemi, je mimo jiné podporován FIS VŠE a dalšími 208 organizacemi. Weby na seznamu byly vybrány podle autory předem stanovené metodiky. V seznamu se nachází celkem 49 serverů. Pravděpodobně jich existuje mnohem více, avšak jejich dosah je zanedbatelný. [15] České dezinformační weby můžeme rozdělit do dvou skupin podle způsobu, jakým jsou (dez)informace publikovány: • Tvůrci – vytvářejí vlastní originální obsah • Agregátory – přebírají obsah z jiných webů Do tvůrců můžeme zařadit například Parlamentní listy, kde je značná část článků ve formě komentářů od politiků nebo jiných přispěvatelů, ale články nejsou přebírány z jiných zdrojů. Na tomto serveru se však nachází také články zpravodajského charakteru. Co se týče další skupiny – agregátory, můžeme zde zařadit například servery CZ24 nebo AC24. Tyto weby přebírají a případně překládají články z jiných zdrojů. Originální tvorba se na nich objevuje pouze ojediněle. 25. února 2022, den po zahájení invaze na Ukrajinu, česká vláda vydala usnesení k hybridnímu působení proti zájmům ČR. V tomto usnesení vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru (Fiala, 2022). Tentýž den došlo k zablokování 8 dezinformačních serverů, mezi nimiž byly také Aeronet a CZ24, které jsou v této práci analyzovány. V současnosti však všechny v minulosti blokované weby opět fungují pod jinými doménami. [16] Česká republika dokázala velmi rychle reagovat na hrozbu aktivní ruské propagandy na našem území, i přes kritiku omezování svobody projevu. Také pochopila, že dezinformace a ruská propagandu jsou aktuálně jedním z největších rizik pro bezpečnost ČR. [17] 19 2.1 CZ24 Web CZ24.news je kvazi-zpravodajský portál, jenž se prezentuje jako neziskový a necenzurovaný. Tvrdí, že část informací, které publikuje, jsou mainstreamovými médii a totalitními vládami cenzurovány. Jsou tím pravděpodobně myšleny vlády, které v jakékoli míře regulují informace sdílené v online světě. Web je zpracován poměrně moderně a články jsou děleny do 11 kategorií. Neznámí autoři se nezdráhají používat rasistické a xenofobní výrazy v titulcích, které jsou mnohdy jejich jediným autorským počinem (obr. 3). Texty článků jsou kopírovány nebo překládány s drobnými úpravami. Obrázek 3 - Titulek obsahující znaky xenofobie a rasismu Všechny články jsou strukturovány stejným způsobem. Objevuje se zde odkaz na Telegram, který je jedinou známou sociální sítí, kde se portál prezentuje a také odkaz na stažení PDF formátu článku, který je ale nefunkční. Na konci všech článků je velké tlačítko na podporu webu a také vzdání se odpovědnosti za informace v něm obsažené. Autorství ani provozovatel webu cz24.news nejsou známy. Tento fakt samotný činí portál nedůvěryhodným serverem. Co se týče autorství jednotlivých článků, jedná se pouze o texty přejaté z jiných webů. Ať z domácích, které jsou pouze zkopírovány, tak ze zahraničních, které jsou překládány do češtiny. CZ24 je tedy typickým agregátorem. Překlady textů jsou pravděpodobně prováděny prostřednictvím překladače a některá slova jsou měněna na jiná, nejspíše kvůli chybám strojového překladu. Tyto chyby však nemusí být jediným důvodem změn formulace. Další motivací může být manipulace se slovy tak, aby více působila na emoce čtenáře. Co se týče autorů překladů, často jsou uvedeny pouze iniciály nebo přezdívka, ze kterých není jasné, kdo je autorem překladu. 20 Zdrojování článků není jednotné, ale v nějaké formě se vyskytuje vždy. Začneme nejzákladnějším zdrojováním, tedy odkaz na web, ale ne na konkrétní článek. Takové označení zdroje se vyskytuje zejména u článků přejatých ze Sputniku, ale také u příspěvků z twitteru bez udání profilu. Žádný z náhodně vybraných 10 článků tohoto typu se autorovi nepodařilo dohledat v české, anglické, ani ruské verzi Sputniku. Další jazyky nebyly testovány z důvodu časové náročnosti (Sputnik existuje ve více než 31 jazykových verzích). Dalším typem je odkaz na zdroj s autorem. V tomto případě je článek přejat, případně přeložen a na konci článku je uveden odkaz na originální zdroj s autorem. V rámci tohoto webu se jedná o nejkvalitnější typ zdrojování, protože čtenář si může přesně dohledat, odkud článek pochází a vyhodnotit, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. Ne všechny články jsou převzaty z dezinformačních nebo propagandistických webů, ale také z „důvěryhodných“ médií, jako například e15. Posledním typem zdrojování je odkaz na zdroj bez autora. Tyto články jsou obvykle přejímány z nedůvěryhodných webů, kde u článků není označen autor. [18] 2.2 Parlamentní listy Parlamentní listy jsou bezesporu nejvlivnějším a nejčtenějším českým médiem, které je odborníky označováno jako dezinformační. [19] Podle dat z webu SimilarWeb mělo v letošním roce průměrnou návštěvnost 5,1 milionu měsíčně. [20] Tento kvazi-zpravodajský portál dělí svůj obsah na 2 typy, které odlišuje barvami: • Články redakce (červené titulky) • Příspěvky zastupitelů (modré titulky) Články vytvářené redakcí mají dle analýzy NFNZ, která hodnotila 100 náhodných článků, hned několik nedostatků. Následuje výběr těch nejzásadnějších: V drtivé většině jsou články publikovány bez uvedení autora. Ve více než 30 % případů se nevyskytuje odkaz na informace přejaté z jiného zdroje, který je v článku zmíněn. Je tedy velmi obtížné takovou informaci najít ručně. Server se také nevyhýbá zavádějícím titulkům a expresivním výrazům, například titulek: „Zbabělec.“ Petr Fiala byl na Hradě. Etzler začal vyšilovat. [21] Příspěvky samotných zastupitelů fungují ve stylu sociálních sítí, čímž se Parlamentní listy odlišují od všech ostatních zpravodajských a názorových portálů. Každý zastupitel má možnost vytvořit si profil a prezentovat jakékoli texty bez zásahu redakce. Na tyto příspěvky mohou uživatelé s vytvořeným účtem reagovat, a dokonce se politika přímo ptát. 21 Tuto funkci někteří politici hojně využívají (např. Tomio Okamura s 679 odpověďmi) a odpovědi se následně veřejně zobrazují ostatním uživatelům. Portál má tedy snahu stát se jakousi politickou sociální sítí, která zprostředkovává přímou komunikaci mezi politikem a voličem. Na Parlamentních listech neexistuje žádná sekce, která by se věnovala povaze a zaměření webu. Jediné informace o portálu se nacházejí na zápatí stránky. Zde je uveden provozovatel, firma OUR MEDIA a.s., jejíž většinovým vlastníkem je společnost SYNOT podnikatele Iva Valenty. Dále je uvedeno, že šíření a přejímání článků je bez písemného souhlasu vlastníka zakázáno. V případě webu CZ24 se tedy může jednat o porušení tohoto usnesení, protože server přejímá texty z Parlamentních listů, a to dokonce bez přímého odkazu na článek. Je však možné, že zmíněné písemné povolení CZ24 vlastní a texty tedy přejímat může. Parlamentní listy jsou historicky terčem kritiky odborné veřejnosti. Publikují mimo jiné články bez jakéhokoli ověření faktů nebo autorů. To dokazuje například kauza z roku 2017, kdy parlamentní listy vydaly článek týkající se atentátů v Evropě prováděných „cyklofašisty“. Tento článek byl však zcela smyšlený z rukou recesistických autorů. [22] V roce 2019 zažalovaly Parlamentní listy server Forum24 za označení „ruská žumpa“. Se žalobou však neuspěly. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvádí: Soud se zcela ztotožňuje s názorem, že šířit lži a dezinformace je nebezpečné. Právem na svobodu projevu by se šíření lží a dezinformací zaštiťovat nemělo. [23] 2.3 Aeronet Server aeronet.news se od ostatních dezinformačních webů liší zejména originalitou článků, které nejsou z drtivé většiny přejímány z jiných zdrojů, ale jejichž autorem je Marek Pešl, který vystupuje pod přezdívkou Vedoucí kolotoče (dále jen VK). Až donedávna byla identita VK neznámá. To se změnilo po reportáži Reportérů ČT z 2. března 2020, kdy se ve spolupráci s deníkem Respekt novinářům podařilo identifikovat a najít Marka Pešla, který podle nich stojí za celým projektem Aeronet (obr. 4). S největší pravděpodobností se tak jedná o práci jednotlivce [24], navzdory popisu na webu, který o serveru tvrdí: AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími po celém světě (Aeronet, hlavní stránka). 22 Obrázek 4 - Autor webu Aeronet v okamžiku prvního kontaktu s reportéry ČT Jednou z odlišností Aeronetu od ostatních dezinformačních webů je obvyklá délka titulku. Ten je v zásadě totožný s úvodníkem, který má za cíl shrnout nejzásadnější informace a zaujmout čtenáře pro další čtení. Dále jsou články rozděleny do čtyř kategorií (z domova, ze světa, z internetu a blogy). Každá stránka webu, kromě domovské, má na pravé straně statickou část, kde je možné přispět na provoz webu a také zakoupit knihu VK. Také se zde objevují odkazy na partnery Aeronetu. V souvislosti s těžbou lithia publikoval Aeronet v roce 2017 článek o údajném podílu na zisku z těžby strany ČSSD. V článku však nebyly uvedeny žádné důkazy. Přesto tuto informaci později převzaly hnutí ANO a SPD a 16. října 2017 svolali mimořádnou schůzi PSP, několik dnů před volbami. [25] Kauza lithium tedy jasně ukazuje vliv Aeronetu na politické dění v ČR. Dle serveru similarweb.com se návštěvnost webu standartně pohybuje nad 800 000 návštěvami měsíčně. 2.4 AC24 Ac24.cz je jediným z vybraných webů, který dosud nebyl blokován pod českou doménou. Přesto je anti-dezinformačními spolky pravidelně zařazován do seznamů dezinformačních webů (např. spolek NELEŽ). Dle similarweb.com se měsíční návštěvnost pohybuje kolem milionu návštěv a patří tedy k nejnavštěvovanějším dezinformačním webům v češtině. 23 Struktura webu je navržena velmi jednoduše. Články jsou rozděleny do pěti kategorií (z domova, ze světa, komentáře, blog a premium) a články dále označeny tagy podle tématu. Jednotlivé tagy však nelze vyhledat a přistupovat k nim můžeme pouze z článku, který pod daný tag spadá. Zakladatelem ac24.cz a vlastníkem domény je podnikatel Ondřej Geršl. Firma provozující tento server je však vlastněna Kateřinou Schleifer, která se k AC24 nikdy nevyjádřila. Geršl tvrdí, že mainstreamová média nám zásadně neříkají pravdu a lidé jsou jimi manipulováni a ovládáni, aniž by o tom věděli. [26] Je také spjat s dalšími projekty jako portál svetkolemnas.info (zařazen na seznamy dezinformačních webů) a tištěný časopis Vědomí. [27] AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem (Analýza MVČR, b.r.). 2.5 Sputnik Sputnik je médium ruské státní agentury Russia Today. Patří k hlavním komunikačním kanálům k šíření ruské propagandy mimo RF a v současnosti existuje ve 31 jazykových verzích. Spadá pod něj mj. rozhlasová stanice Radio Sputnik. Tato podkapitola je však zaměřena pouze na českojazyčnou verzi serveru. Web je zpracován velmi profesionálně působícím dojmem. Titulky obvykle neužívají expresivní výrazy a na každý článek je možno reagovat emotikony vyjadřujícími emoce (stejné emoce, jako využívá Facebook). Můžeme si povšimnout také absence autorů u článků. V roce 2022, několik dní po invazi, české doménové sdružení CZ.NIC zablokovalo 8 dezinformačních webů. U Sputniku to však nebylo možné z důvodu užití domény .com. Vláda se proto obrátila na mobilní operátory, kteří zamezili připojení ke Sputniku z území ČR. K 26.3. 2023 byl web znovu dostupný a došlo u něj k několika změnám. [28] Sputnik je dneska méně aktivní. Dříve bylo běžné, že publikovali mnoho článků denně, byli aktivnější, objevovaly se články, které byly podepsané konkrétními občanskými jmény, nebylo to anonymní (Špalková, 2023). 24 V ČR Sputnik šíří ruskou propagandu nejen prostřednictvím vlastních stránek, ale také mnoha facebookových a telegramových skupin. Autory těchto skupin je však velmi obtížné ztotožnit. Příkladem může být telegramový kanál neČT24, který je dle Centra pro hybridní hrozby Ministerstva vnitra (CHH MV) výtvorem Sputniku. Po jeho založení se přímo na serveru Sputnik objevil odkaz na tento kanál. [29, 30] Expert na dezinformace František Vrabel k tomuto případu říká: Nikdo z bezpečnostní komunity a těch lidí, kteří se tomu věnují, nepochybuje, že za tím neČT24 je Sputnik nebo ruská vláda (Vrabel, 2023). Sputnik se dnes z drtivé většiny věnuje tématice války na Ukrajině. Ostatní kategorie jsou značně opomíjeny. Například v kategorii „Česko“ od začátku roku 2023 přibylo pouze 8 článků, kde se polovina věnuje válce na Ukrajině a druhá půlka prezidentské volbě. Označení „válka“ však v žádném článku nezaznívá. Sputnik užívá Ruskem zavedená sousloví „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“ a „speciální vojenská operace“. Články pokrývající jiná témata se objevují vzácně a zaměřují se především na globální politiku. Z důvodu blokace serveru ve zkoumaném období analytické části není Sputnik do analýzy zařazen. Patří však k přiznaným webům RF šířících propagandu a v době psaní této práce je znovu aktivní. Autor proto uznal za vhodné věnovat tomuto portálu samostatnou podkapitolu. K 6.5. 2023 je česká verze Sputniku opět blokována (obr. 5). Obrázek 5 - Zablokovaná stránka Sputniku 25 3 Konflikt na Ukrajině Ukrajina jako územní celek si za svou historii prošla několika útlaky ze strany Ruska a také mnoha válečnými konflikty. Po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vypukl na Ukrajině konflikt za nezávislost, který skončil připojením Ukrajiny k nově vzniklému Sovětskému svazu. Po 2. sv. válce pak došlo k rozšíření území SSSR včetně území svazové republiky Ukrajina. V tomto stavu se Ukrajina nacházela až do rozpadu SSSR v roce 1991. [31] Za nadvlády Sovětského svazu došlo na Ukrajině k uměle vyvolanému hladomoru, který zapříčinil smrt 4–10 milionů lidí. [32] Další jednotky milionů Ukrajinců zahynulo v důsledku světových válek a menších lokálních konfliktů. Tato kapitola se zabývá konfliktem na území Donbasu, započatým v roce 2014. Dále pak invazí vojsk RF na Ukrajinu v únoru 2022 a dalším vývojem událostí. Vyobrazení historických souvislostí je důležité pro pochopení motivace Ruska vést informační válku a šířit vlastní propagandu na území států Evropy. 3.1 Počátky konfliktu na Ukrajině Od vyhlášení nezávislosti a odtržení od SSSR v roce 1991 čelí Ukrajina napětí na východní části území, které je způsobeno zejména rusifikací ukrajinských regionů. Po konci Druhé světové války došlo na Ukrajině k významným demografickým změnám, které vycházely ze sovětské politiky rusifikace. Tato politika se zakládala na systematickém vystěhovávání ukrajinského obyvatelstva, které bylo často ospravedlňováno potřebou pracovní síly v jiných regionech SSSR, zatímco na Ukrajinu se stěhovali etničtí Rusové. Výsledkem politiky rusifikace bylo zvýšení podílu rusky mluvících osob na Ukrajině na 22 % v roce 1989. Největší zastoupení Rusů bylo v oblasti Luhanské (44,8 %), Doněcké (43,6 %) a Krymské (67 %), kde rusky mluvící obyvatelé byli dokonce ve většině. Nově přistěhovaní Rusové navíc často pocházeli z kvalifikovanější části populace. V roce 2019 se podíl rusky mluvících osob snížil na 17,2 %, avšak v současnosti se kvůli migraci Ukrajinců jejich podíl ve východních regionech zvýšil. Rusifikace je jádrem vzniku ukrajinské krize a má svůj podíl na podpoře RF významnou částí obyvatel východních regionů Ukrajiny. [33] 26 Po vyvrcholení tzv. Oranžové revoluce v roce 2004, kdy po masivních protestech došlo k anulaci druhého kola prezidentských voleb, byla volba opakována a konečným vítězem se stal proevropský prezident Juščenko. Pro Rusko tento výsledek znamenal omezení tehdejšího vlivu na ukrajinské politické prostředí, a tedy popud k podnikání kroků k jeho znovuobnovení. Rusko zahájilo velkou informační kampaň k obnovení svého politického vlivu na Ukrajině po oranžové revoluci v roce 2004. Tato kampaň se vyvinula v desetileté úsilí podnítit domácí křivdy a veřejnou náladu proti Západu a centrální vládě v Kyjevě (Nataliya Bugayova, 2019). V roce 2010 se tyto snahy zúročily a volby vyhrál prorusky orientovaný prezident Janukovyč. [34] Po inauguraci začíná Janukovyč aktivně obnovovat vztahy s RF. Například zajistil prodloužení nájmu přístavu v Sevastopolu a domluvil nové kontrakty na levnější plyn. V prosinci roku 2010 je tehdejší premiérka Tymošenková obviněna ze zneužití moci a podepsání smlouvy o plynu, která byla prohlášena za nevýhodnou. V říjnu 2011 je Tymošenková odsouzena k 7 letům vězení, což vyvolá obrovskou nevoli západních zemí a části ukrajinského obyvatelstva. [35] Napětí v zemi vyvrcholilo v roce 2013, kdy se Janukovyč rozhodl nepodepsat Dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Tato dlouho připravovaná smlouva měla zajistit lépe fungující spolupráci (pravidelné schůzky představitelů) a volný obchod. V reakci na tuto událost vypukly na Ukrajině masové protesty, označované jako Euromajdan. [36] Euromajdan byl největší protestní akcí od Oranžové revoluce, trvající přes 3 měsíce. Do tří dnů od pozastavení podpisu dohody s EU se v Kyjevě shromáždilo více než 150 tisíc lidí. V následujících dnech, a poté měsících, protesty sílily a 22.2. 2014 prezident Janukovyč utekl do Charkova. Ukrajinský parlament následně získal většinu a odvolal prezidenta z funkce. Byly také vyhlášeny nové volby. [37] Po událostech Euromajdanu se na poloostrově Krym začali objevovat neoznačení vojáci, tzv. zelení mužíčci. Panovalo silné podezření, že se jedná o jednotky Ruska, což prezident Putin odmítl. [38] Vojáci obsadili vládní budovy a následně bylo dosazenou prokuraturou vyhlášeno referendum o připojení Krymu k RF. Výsledek referenda hovořil jasně s 96 % hlasů pro připojení k RF. Legitimita referenda však byla následně zpochybněna Radou bezpečnosti OSN. Nedlouho poté došlo ke kompletní anexi Krymu Ruskem. Vznikla také separatistická uskupení podporovaná Ruskem, která přebrala kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a vyhlásila samozvané státní útvary: Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, čímž započala Válka na Donbase. [39] 27 3.2 Konflikt v letech 2014–2022 Konflikt na Donbasu je označován za jednu z největších krizí v současné evropské historii. Hlavní příčinou konfliktu byla nespokojenost východoukrajinských Rusů s vládou v Kyjevě, která nastoupila po odstoupení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se postavilo na stranu separatistů a začalo poskytovat vojenskou podporu včetně zbraní a bojovníků. V důsledku konfliktu bylo dle odhadů OSN zabito přes 14 000 lidí [40], byla zničena infrastruktura a ekonomika v oblasti a bylo vystěhováno mnoho obyvatel. Válka na Donbasu představuje složitou geopolitickou situaci, která má vliv na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také na vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi. Dne 15. dubna 2014 byla vyhlášena tehdejším předsedou vlády Ukrajiny operace ATO (anti- terrorist operation). Tento den je považován za začátek občanské války na Donbasu, kdy byli na východ země vysláni vojáci ukrajinské armády s cílem převzít kontrolu nad územím ovládaném separatisty. [41] Ještě tentýž rok se uskutečnil pokus o příměří podepsáním Minské dohody, která však nebyla dodržena. Následující rok byla podepsána nová dohoda tzv. Druhá minská dohoda, jejíž plnění však také nebylo úspěšné. [42] Další významnou událostí tohoto konfliktu je bezesporu sestřelení civilního letadla MH17 Malaysia Airlines, kdy zemřelo 298 cestujících. Vyšetřování později prokázalo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou zbraní dodanou separatistům. [43] Po těchto událostech konflikt nadále pokračoval a stala se z něj dlouhotrvající „zákopová válka“. Dodnes se nepodařilo uzavřít žádné příměří a situace začala stupňovat na intenzitě, když Rusko v průběhu roku 2021 začalo stahovat svá vojska k hranicím s Ukrajinou a na území spojeneckého Běloruska. Představitelé RF však soustavně popírali, že by měli v plánu jakékoli vojenské akce. [44] V únoru 2022 však došlo k invazi ruské armády na Ukrajinu a započal tak přímý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. 28 3.3 Ruská invaze na Ukrajinu Po několikaměsíční politické eskalaci došlo 24.2. 2022 k invazi vojsk RF na Ukrajinu. Na Ukrajinu začaly přicházet ruské jednotky z Běloruska, Ruska a Krymu s cílem ochromit kritickou infrastrukturu země a převzít kontrolu nad vládní garniturou v Kyjevě. RF útočila po celém území Ukrajiny a některé útoky cílily také na objekty nedaleko západní hranice Ukrajiny s Polskem. [45] Postup ruské armády v Kyjevě byl začátkem dubna zastaven kvůli zničení přistávací plochy na kyjevském letišti a problémům ruských sil se zásobováním. Ukrajinské armádě se následně podařilo potlačit ruské jednotky z Kyjeva zpět do Běloruska a krom raketových útoků, cílících, mj. na města ve vnitrozemí, již existuje pouze východní fronta. [46] Dle prezidenta Vladimira Putina je cílem „speciální vojenské operace“, jak ji nazývá, „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu“. Státy NATO však na tento narativ nikdy nepřistoupily a krátce po invazi na RF uvrhli nejtvrdší sankce v novodobé historii. Válka na Ukrajině pokračuje dodnes a šance na příměří je velmi nízká. Státy Severoatlantické aliance se do konfliktu přímo nezapojily, ale významně finančně a materiálně Ukrajinu podporují a soustavně odsuzují kroky ruského prezidenta. 29 4 Analytická část Tato kapitola je rozdělena na tři celky. Prvním je kvantitativní část, druhým analýza manipulativních technik a posledním analýza klíčových slov. Hlavním cílem výzkumu je zhodnocení výskytu manipulativních technik na serveru parlamentnilisty.cz v období před invazí a po ní. Autor se tedy pokouší na tomto příkladu ověřit hypotézu, zda se po invazi agresivita ruské propagandy zvýšila a v jakém měřítku. Do kvantitativního výzkumu jsou zařazeny tři významné dezinformační weby z české online scény (CZ24, AC24 a Aeronet). U vzorku článků každého serveru bude zkoumána přítomnost témat souvisejících s válkou na Ukrajině, dále pak zda jsou články převážně proruské či proti „Západu“. V neposlední řadě budou ve článcích sledovány četnosti zmínek o politicích a budou uvedeny také narativy, které se v článcích objevují v největší míře. 4.1 Metodika výzkumu Prvním krokem v postupu kvantitativní analýzy serverů je výběr vzorku článků. Časové období pro sběr článků se bude pohybovat 2 měsíce před začátkem invaze a 2 měsíce po ní. První skupina (články publikované před invazí) bude obsahovat články z dané rubriky od 24.12.2022 do 23.2.2022 a druhá skupina od 24.2.2022 do 24.4.2023. Za každý den časového okna bude náhodně vybrán jeden článek, který bude zařazen do vzorku. Výjimkou je server Aeronet, který nepublikuje články každý den, tudíž budou zahrnuty všechny články za dané časové období. Články nebudou vybírány z celkového počtu publikovaném na webu za určené časové období, ale z rubrik, které se zabývají světovým děním nebo válečnými konflikty. Následně budou články podrobeny kvantitativní analýze. Procházení článků bude prováděno ručně a poznatky budou zaznamenávány do tabulky. Bude se hodnotit, zda se článek vztahuje k Ukrajině a případně zdroje, ze kterých vychází. Pokud je ve článku zmíněna Ukrajina, je dále hodnoceno také jeho cílení. Tím je myšleno, zda se v textu objevují znaky propagandy: • Emocionálně zabarvený jazyk • Vylučování alternativ • Manipulativní techniky 30 Emocionálním jazykem je myšleno například nadužívání otazníků a vykřičníků, expresivních výrazů a přehánění. Při vylučování alternativ se autor dívá na všechny problémy pouze z jednoho úhlu pohledu a nepřipouští možnost, že by se mohl mýlit. Posledním znakem jsou manipulativní techniky, které se někdy mohou překrývat s emocionálním jazykem. Z důvodu počtu analyzovaných článků nebyly tyto znaky přesně kvantifikovány a byly pouze vodítkem ke správnému zařazení článku. V případě, že je článek vyhodnocen jako nesoucí znaky propagandy, je dále zkoumáno, zda obsahuje narativy podporující Rusko nebo útočící na Západ. V opačném případě je zařazen do kategorie „Neutrální“. K analýze klíčových slov bude využíván nástroj Voyant Tools, který usnadňuje práci s textem a umožňuje například hledání klíčových slov a srovnání více textů současně. V kvalitativní části bude autor analyzovat manipulativní techniky na serveru parlamentnilisty.cz. Do vzorku byly zařazeny články od 24.1.2022 do 26.3.2022 s tagem „Ukrajina“ kromě rozhovorů, které jsou úplně odlišným typem vydávaného obsahu. Všechny analyzované články jsou tedy vztaženy k Ukrajinské krizi. Za každý den bude náhodně vybrán jeden článek, který bude analyzován na výskyt manipulativních technik podle definic (viz. Kapitola 1.3). Za výskyt některé z technik se považuje alespoň jeden nález v textu. Vyhodnocovány budou následující techniky: • Apel na strach • Démonizace • Fabulace • Nálepkování • Relativizace • Svalování viny Manipulativní techniky „názor autora v článku“ a „manipulativní obrázek nebo video“ nebyly zařazeny, jelikož se v žádném případě nevyskytly. Články budou následně rozděleny na dvě skupiny: publikované před invazí a po invazi. Poté dojde ke komparaci dat a vyvození závěrů k hlavní výzkumné otázce této práce. Nakonec bude použit, tak jako u ostatních webů, nástroj Voyant Tools, pomocí kterého budou texty analyzovány na výskyt klíčových slov. Na závěr budou ze všech relevantních poznatků vytvořeny výstupy, které budou prezentovány v následujících podkapitolách. 31 4.2 Meze a omezení výzkumu Přestože je do vzorku zařazeno 330 článků, v porovnání s jinými studiemi je tento vzorek znatelně nižší. (Viz. Kap. 4.8). Články jsou dále vybírány pouze ze 4 serverů. Výsledky této práce proto nemůžeme vztahovat na celou českou dezinformační scénu, která se skládá z několika desítek až nižších stovek serverů. Výběr serverů má však většinový podíl ve čtenosti českých dezinformačních médií a cílem výzkumu je tedy nastínit trendy na nejčtenějších serverech, které bylo možné pozorovat po invazi na Ukrajinu. Při analýze textů nebude hodnocena jejich pravdivost. V případě takového počtu textů by rešerše byla extrémně časově náročná, a navíc neodpovídající cílům této práce. Autor se při výzkumu pokouší zachovat co možná nejvyšší objektivitu. V analýze se však objevuje několik postupů, které mohou být ovlivněny subjektivním vnímání autora. Tyto postupy jsou spíše kvalitativního rázu. Jedná se o vyhodnocení cílení článků (Pro Rusko, Proti Západu a Neutrální) a manipulativních technik, kdy může docházet k rozdílné interpretaci. 4.3 Vyhodnocení jednotlivých serverů V teoretické části byly popsány základní informace a pozadí dezinformačních webů. V této kapitole autor vyhodnocuje obsah webů a poznatky, ke kterým v průběhu analýzy dospěl, míru ruské propagandy a komentuje vybrané úryvky. 4.3.1 CZ24 Server CZ24 je typickým zástupcem dezinformačního webu, který se věnuje přebírání článků z jiných médií, často dalších dezinformačních serverů. Z důvodu heterogennosti zdrojů se nedá tento web jasně kategorizovat. Jedna část článků nese znaky šedé propagandy a druhá znaky propagandy černé. Kvantitativní analýza probíhala pouze u článků z rubriky Historie Válka Army, která přináší zpravodajství z válečných konfliktů, ale občas se zde objeví články z historie a konspirační teorie (obr. 6). 32 Témata z rubriky Historie Válka Army na AC24 Konspirace 7% Ukrajina 42% Ostatní 51% Obrázek 6 - graf témat z rubriky Historie Válka Army na AC24 CZ24 celkově působí silně proruským dojmem a titulky s sebou často nesou manipulativní rysy: US Army bude nacvičovat potlačení „boje za svobodu“ Jindřich Kulhavý: Agresivita vůči Rusku stoupá USA opakujú nielen Hitlerov plán Barbarossa ale aj Hitlerove chyby – chcú použiť Rumunsko proti Rusku. U posledního titulku si můžeme povšimnout, že je ve slovenštině. Dle analýzy je nejvýznamnějším zdrojem textů server sk.news-front.info, který je slovenskou verzí zpravodajské agentury NewsFront. CZ24 z něho přebírá do zkoumané rubriky přes 20 % článků. NewsFront je ruský informační kanál sídlící na okupovaném Krymu. Web se nesnaží zakrývat svůj původ a otevřeně sdílí informace o své adrese a řediteli celé agentury, kterým je Konstantin Kilimnik (obr. 7). 33 Obrázek 7 - ředitel agentury NewsFront Dle zprávy ministerstva financí USA z roku 2021 je Klimnik napojen na ruskou rozvědku a v roce 2018 byl soudem v USA obviněn z korupce. [47] Je na něj vydán zatykač FBI nabízející odměnu 250 000 dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. [48] Web CZ24 dále přebírá články z dezinformačních webů Sputnik, necenzurovanapravda.cz nebo pokec24.cz, ale také z mnoha dalších (obr. 8). Autor narazil také na články, které nebyly zdrojovány vůbec, nebo byl autorem člověk, o kterém neexistují žádné veřejné informace. CZ24 je tedy prokazatelně šiřitelem ruské propagandy a svým dosahem převyšujícím 2,5 milionu návštěv měsíčně se jedná o významnou hrozbu pro český informační prostor. Obrázek 8 – graf zdrojů rubriky Historie Válka Army 34 4.3.2 Parlamentní listy Tento web se zaměřuje zejména na názory a komentáře. Značná část článků je tedy založena na komentářích a názorech politiků či jiných zainteresovaných osob. Přesto bylo velmi překvapující zjištění, že citacím je poskytován opravdu značný prostor a některé články jsou dokonce pouze přepisem tvrzení zmíněných osob. Ty bývají označeny jako „anketa“. Dále se na serveru objevují zmíněné komentáře, kde jeden člověk reaguje na určité téma. Zde je úryvek, který ukazuje strukturu obvyklého článku na Parlamentních listech: Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků (Parlamentní listy, 2022). Prakticky celý tento úryvek vyplňuje tvrzení dvou politiků. Autoři článků se více zabývají hledáním vyjádření, než vlastní autorské práci. Tento postup však odpovídá zaměření webu a je tedy v pořádku. V případě Parlamentních listů byla provedena analýza manipulativních technik (viz. Kap. 4.6), která vyžadovala detailní rozbor textů. Z tohoto rozboru bylo vyvozeno několik výstupů. Nejprve se jedná o titulky v článcích, které je možné označit převážně za proruské. Zde je několik příkladů: Britský trapas – ze znalosti Ruska za pět. Lavrov vyškolil ministryni To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj Propaganda. Ale ne ruská. Expert se pobavil a ukázal důkazy Obsah samotných článků však není tak agresivní, jako například u serveru Aeronet. Expresivní výrazy jsou obsaženy z drtivé většiny v citacích, a nikoliv vymyšleny autorem samotným s výjimkou zmíněných titulků. Názor autora článku se v textech nevyskytuje. 35 U některých článků se objevuje také anketní prvek, který se průběžně mění. Tyto ankety jsou často navrženy sugestivně (obr. 9-11) a obvykle je jedna odpověď významně dominantní nad ostatními. To ukazuje, že samotní čtenáři si jsou názorově velmi blízko. Obrázek 9 - anketa 1 Obrázek 11 – anketa 2 Obrázek 10 - anketa 3 Při procházení webu byla autorem objevena jedna manipulace ze strany Parlamentních listů. Není však jisté, zda se jedná o chybu, nebo úmysl. Server na svém zápatí uvádí, že titulky článků v modré barvě jsou napsány přímo politiky (obr. 12). Při rozkliknutí článku se však titulek zbarví zpět do červena. To může působit na některé čtenáře nejednoznačně a zmatečně. Obrázek 12 - rozlišení článků redakce a politiků Server Parlamentní listy sdílí celou řadu článků s proruskou tématikou. Nešíří však propagandu přímo, ale poskytnutím prostoru osobám, které můžeme označit jako proruské. Na druhou stranu poskytuje prostor k vyjádření všem aktivním politikům, avšak politici z umírněnější části politické spektra tento prostor využívání pouze v malé míře, pravděpodobně kvůli kontroverzní pověsti tohoto serveru. 36 4.3.3 Aeronet Server Aeronet je stylem psaním textů nejvíce „agresivní“ z vybraných webů. Články apelují na emoce čtenářů nejen expresivními výrazy, ale také častým používáním otazníků a vykřičníků. Tento web je silně proruský a tematicky velmi úzce zaměřený. Jeho obsah tedy můžeme zařadit do černé propagandy. V rubrice Ze světa se objevují v drtivé většině články spojené s Covidem nebo Válkou na Ukrajině (obr. 13) a výjimkou zde nejsou ani konspirační teorie a manipulativní videa a obrázky. Témata na Aeronetu v rubrice Ze světa Covid 26% Ostatní 7% Ukrajina 67% Obrázek 13 – graf rozdělení témat na Aeronetu Na rozdíl od ostatních vybraných webů, které užívají sofistikovanějších způsobů šíření ruské propagandy (např. výběr vyjádření prorusky orientovaných osob), Aeronet produkuje silně zaujaté narativy, které jsou výhradně proruské. Autorem všech článků je pravděpodobně jeden člověk – Marek Pešl. Je podepsán, prakticky pod všemi články jako vedoucí kolotoče a šéfredaktor. Zdroje na publikované informace se objevují velmi zřídka a někdy odkazují pouze na dříve vydané články nebo jiné pochybné weby. Co se týče titulků, jsou nezvykle dlouhé s délkou 80–100 slov a apelují na strach a další emoce čtenářů. Jak již bylo zmíněno, web je silně proruský a propagandistické rysy můžeme nalézt téměř v každém článku, kde se zmiňuje Rusko nebo Západ. V souvislosti s válkou na Ukrajině démonizuje „západní země“ spolu s Ukrajinou, a naopak honoruje RF, což můžeme vidět na příkladu následujícího titulku, který byl publikován v den invaze: 37 Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině, podle Vladimira Putina je cílem operace nejprve demilitarizace celého státu a následně denacifikace! Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu z Donbasu, z Krymu a z Běloruska! Ukrajinské letectvo, námořnictvo a protivzdušná obrana jsou kompletně zničeny! Ruské údery raketami s plochou dráhou letu zlikvidovaly a zničily ukrajinské muniční sklady, letiště a komunikační infrastrukturu. Přinášíme exkluzivní plné znění nočního projevu ruského prezidenta před zahájením operace! (Aeronet, 2022). Ačkoli autor webu zásadně odmítá, že by se na jeho činnosti podílela RF [24], je velmi pravděpodobné, že minimálně komunikuje s ruskými novináři: Upozornili nás na to včera do redakce ruští novináři, které rozsah autorizace doslova šokoval a podle jejich názoru by to mohlo zajímat i naše čtenáře v ČR a na Slovensku. (Aeronet, 2022) Skutečné pozadí Aeronetu je však stále nejasné a není potvrzeno, zda se na obsahu serveru přímo či nepřímo Rusové podílí. 4.3.4 AC24 Server AC24 patří z výběru webů k těm umírněnějším. Přebírá články převážně ze seriózních zpravodajských serverů, avšak do textů někdy doplňuje informace, které ve zdroji nezazní. Převážně se tedy jedná o šedou propagandu. Dle analýzy antidezinformačního webu Čeští elfové přebírá AC24 40-50 % článků z české mutace webu Sputnik. [49] Vzorek webů, který byl vybrán pro analýzu v této práci, však žádný takový případ neobsahoval. AC24 mělo také nejmenší poměr článků ze všech zkoumaných serverů týkajících se Ukrajiny – 42 % a články jsou psány převážně neutrálním způsobem tzn. nestraní ani RF, ani Západu. To však neznamená, že se na webu žádný proruský obsah nevyskytuje. Jedná se však spíše o výběr témat, která mají vzbudit ve čtenářích averzi vůči Ukrajině nebo Západu. Příkladem jsou následující titulky: Naštvaný Zelenskyj se pustil do „slabého“ NATO kvůli rozhodnutí o bezletové zóně Ukrajina zakáže 11 politických stran s vazbami na Rusko, oznámil Zelenskyj Ukrajina: Tři způsoby, jak by se válka mohla vyhrotit a vtáhnout do ní NATO 38 Na webu se také vyskytuje minimum expresivních výrazů a články jsou obvykle kratší (do 500 slov). Čím se však tento web vyznačuje nad ostatní, je konspirační tématika. Ze zkoumaného vzorku bylo 7 % konspiračně zaměřených. Některé konspirace se týkají i aktuálního dění. Například: Nad Putinem během projevu letělo záhadné UFO, uvedli ruští piloti Putin prý spustil zbraň, která dokáže z vesmíru rozmetat nepřátelskou obranu na prach Vyskytují se však také obecně známé konspirace se „Sorosem“ nebo „změnou světového řádu“: Soros prosazuje nebezpečnou technologii k ochlazení Země Americký prezident Biden: Tam venku bude nový světový řád AC24 je web, který se přímo nezaměřuje na šíření ruské propagandy, ale v určité míře se na něm vyskytuje. Web také neskrývá vlastnickou strukturu a je registrován na jméno Ondřej Grešl, který se k provozování webu otevřeně hlásí a zatím nebylo potvrzeno, že by server jakýmkoli způsobem spolupracoval s ruskou rozvědkou nebo občany RF. 39 4.4 Kvantitativní analýza V rámci kvantitativní analýzy byly analyzovány 3 weby: AC24, CZ24 a Aeronet. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 330 článků, z nichž 86 pochází ze serveru Aeronet, 122 z CZ24 a 122 z AC24. Výzkum se zaměřuje na komparaci ruské propagandy před invazí a po ní, ale budou prezentovány také výsledky za celé časové období sběru článků. Získané poznatky budou poté vyhodnoceny ve shrnutí výsledků spolu s výzkumem manipulativních technik. Ze vzorku článků bylo nejprve vyhodnoceno, kolik procent z nich zmiňuje témata, související s Ukrajinou za celé časové období, tedy od 24.12.2021 do 24.4.2022. Z celého vzorku souviselo s Ukrajinou 62 % článků. Dle jednotlivých webů však nejvyšší podíl pozorujeme u serveru CZ24 s 76 % (obr.14). Články, týkající se Ukrajiny 76% 67% 42% CZ24 Aeronet AC24 Obrázek 14 – graf článků, týkajících se Ukrajiny Následně byla provedena komparace článků týkající se Ukrajiny před invazí a po ní. Z tabulky je patrné, že u serverů CZ24 a AC24 došlo k menším změnám, avšak tento trend jsme mohli sledovat u všech médií, jelikož invaze se stala „tématem číslo 1“. Výsledek serveru Aeronet je však mnohem znatelnější, kdy se tématika rubriky „Ze světa“ prakticky transformovala na téma Ukrajiny s 97% podílem a nárůstem podílu od období před invazí o 54 p.b (tab. 1). 40 Tabulka 1 - Poměr článků, zmiňujících Ukrajinu, zdroj: autor Server Před invazí Po invazi Změna CZ24 69% 83% +14 p.b. Aeronet 43% 97% +54 p.b. AC24 31% 53% +22 p.b. Dalším zkoumaným aspektem je cílení článku, které je rozděleno do 3 kategorií: pro Rusko, proti západu a neutrální. Do poslední zmíněné kategorie spadají články, které nenesou znaky propagandy. V následujícím grafu můžeme vidět poměrové rozdělení článků dle cílení za celé časové období. U serveru Aeronet nebyl nalezen jediný článek, který by nenesl znaky propagandy. Na druhou stranu, u AC24 vidíme 78 % podíl článků v této kategorii (obr. 15). Cílení článků 13% 57% 64% 65% 31% 36% 23% 12% Aeronet CZ24 AC24 Pro Rusko Proti Západu Neutrální Obrázek 15 – graf cílení článků vybraných webů 41 Při srovnání cílení propagandy před a po invazi můžeme vidět jen minimální změny. Zajímavá je však změna u serveru AC24, kde se zvýšil poměr článků v neutrální kategorii o 15 p.b. (tab. 2). Tabulka 2 - tabulka změn cílení ruské propagandy, zdroj: autor Server ? Pro Rusko ? Proti Západu ? Neutrální Aeronet -13 p.b. +13 p.b. 0 p.b. CZ24 +7 p.b. -5 p.b. -2 p.b. AC24 +2 p.b. -17 p.b. +15 p.b. 4.5 Analýza klíčových slov V rámci této analýzy byl využit nástroj Voyant Tools. Bylo zaznamenáno 10 nejzmiňovanějších osob a změny v jejich výskytu po invazi. Výsledky této podkapitoly jsou dalším ukazatelem při hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku této práce, tedy zda ovlivnil vpád vojsk RF na Ukrajinu kvalitu ruské propagandy v českém online prostředí. Z celkového počtu článků nejčastěji zaznívalo jméno Putin (582 zmínek), následovaný Zelenským (323 zmínek), Bidenem (181 zmínek) a Fialou (124 zmínek). Zmínky o ostatních politicích jsou pak znatelně nižší a pohybují se pod hranicí 60 (obr. 16). Nejčastěji zmiňované osoby 582 323 181 124 56 44 39 34 31 28 Obrázek 16 - graf nejčastěji zmiňovaných osob 42 Při komparaci výskytu osob před a po invazi si můžeme všimnout nárůstu u prvních 3 příček a poklesu u všech ostatních. Výjimkou je premiér Petr Fiala, u kterého byla zaznamenána největší změna ve výskytu jména a po invazi se dostal na třetí místo před prezidenta Bidena. Zajímavostí také je, že u ruského minstra zahraničí Lavrova, který je po Putinovi druhým nejviditelnějším zástupcem RF, došlo k mírnému snížení výskytu jeho jména (tab. 3). Tabulka 3 - absolutní změny v počtu zmínek v článcích, zdroj: autor Jméno Před Invazí Po invazi Změna Putin 251 331 +80 Zelenský 117 206 +89 Biden 80 101 +21 Čaputová 38 1 -37 Lipavský 34 0 -34 Lavrov 29 27 -2 Trump 24 20 -4 Stoltenberg 20 11 -9 Scholz 17 11 -6 Fiala 15 109 +94 Následující graf pak ukazuje nejpoužívanější podstatná jména. Tato analýza neodhalila žádné překvapivé závěry a nejpoužívanější slova jsou v zásadě totožná se zaměřením většiny článků (obr. 17). Nejčastější slova 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ukrajina Nato Válka Putin USA EU Obrázek 17 - graf nejčastějších slov ze všech článků 43 4.6 Analýza manipulativních technik Manipulativní techniky na zkoumaném serveru parlamentnílisty.cz jsou většinou obsaženy v titulcích článků nebo v citacích osob. Dalo by se tedy říci, že autoři manipulují spíše výběrem vyjádření, než že by sami manipulativní techniky vytvářeli. Zřídka se však některá manipulativní vyjádření autora vyskytují, zejména v titulcích: „Šmejdi“. Kde je Západ? Ukrajina zůstává sama. Takové slovní spojení můžeme označit za manipulativní techniku démonizace, kdy je Západ vykreslován negativně expresivním výrazem šmejdi. V analyzovaných článcích se celkově nejčastěji vyskytovala manipulativní technika „Apel na strach“, následovaná démonizací, fabulací a nálepkování, kde se zastoupení pohybovalo kolem 30 %. Nejnižší zastoupení můžeme pozorovat u manipulativních technik relativizace a svalování viny, které nepřesáhly ani 20 % (obr. 18). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz 37% 31% 29% 27% 18% 15% Apel na strach Démonizace Fabulace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 18 - graf manipulativních technik Články byly dále rozděleny na 2 skupiny: publikované před invazí a po ní. V první zmíněné skupině byla zaznamenána dominance manipulativní techniky démonizace. Technika apel na strach se umístila až na čtvrtém místě. Ve druhé skupině se výskyt techniky apel na strach dostal na první místo. Z této změny můžeme vyvodit, že existuje korelace mezi invazí na Ukrajinu a zvýšeným poměrem užití apelu na strach. U citlivého tématu, jako je válka, se mohl server snažit o větší cílení na emoce čtenářů a apel na strach je pro tento účel velmi vhodný. V následujícím grafu můžeme zhlédnout zastoupení manipulativních technik před invazí (obr. 19): 44 Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz před invazí na Ukrajinu 35% 29% 26% 19% 16% 13% Démonizace Nálepkování Fabulace Apel na strach Relativizace Svalování viny Obrázek 19 – graf manipulativních technik před invazí Jak již bylo zmíněno, nejdominantnější technikou je démonizace, následovaná nálepkováním a fabulací. Techniky apel na strach, relativizace a svalování viny měly nižší zastoupení. Co se týče výskytu manipulativních technik po invazi, kromě změny dominance na manipulativní techniku apel na strach (vyšší o 29 p. b.), zde můžeme pozorovat také významnější změny poměrů u démonizace (nižší o 6 p. b.) a fabulace (vyšší o 6 p. b.) (obr.20). Manipulativní techniky na parlamentnilisty.cz po invazi na Ukrajinu 48% 32% 29% 26% 19% 16% Apel na strach Fabulace Démonizace Nálepkování Relativizace Svalování viny Obrázek 20 - graf manipulativních technik po invazi 45 4.7 Shrnutí výsledků Kvalitativní analýza, analýza klíčových slov a analýza manipulativních technik poskytly ucelený obraz o vývoji vybraných webů po invazi RF na Ukrajinu. U některých webů byly změny markantnější než u jiných, ale obecně se dá říci, že všechny provedené analýzy zaznamenaly určitou transformaci vydávaného obsahu. V rámci kvantitativní analýzy jsme mohli pozorovat trend v narůstajícím podílu článků, zmiňujících Ukrajinu. V případu webu Aeronet dokonce došlo k proměně rubriky „Ze světa“ výhradně na témata ukrajinské války. Nečekaný vývoj nastal také u webu AC24, kde se po invazi objevovalo o 15 p.b. méně článků se znaky propagandy. U ostatních webů se míra propagandistických článků příliš nezměnila (viz. Kapitola 4.4). V případě analýzy klíčových slov stojí za zmínku mediální pokrytí některých politiků. Nejvíce se psalo o Putinovi, Zelenském a Bidenovi, avšak ve vzorku článků sdílených po invazi vystřídal prezidenta Bidena premiér ČR Petr Fiala. Lze to zdůvodnit tak, že vyjádření premiéra jsou mediálně více významná než například u ministra zahraničí, o kterém se po invazi nepsalo vůbec. Poslední, v této práci klíčovým výzkumem, je analýza manipulativních technik, která byla prováděna na serveru parlamentnílisty.cz. Manipulativní techniky se vyskytovaly převážně v titulcích a citacích zainteresovaných osob. Celkově se počet manipulativních technik po invazi zvýšil o 23,25 %. Tato statistika tedy podporuje hlavní hypotézu práce: Po invazi vojsk RF na Ukrajinu se změnila kvantita a kvalita ruské propagandy v českém online prostoru. S ohledem na manipulativní techniky se změnila nejen kvantita, ale také jejich poměr. K největšímu nárůstu došlo u apelu na strach, který se po invazi objevoval téměř u poloviny analyzovaných textů (48 %). Tento vývoj je logický, protože se producenti ruské propagandy snažili v lidech vyvolat strach před dalším vývojem událostí. Objevoval se narativ, že dodávání zbraní na Ukrajinu situaci eskaluje a zvyšuje riziko jaderného konfliktu. Například: Jiří Paroubek: Uvědomují si politické elity Západu rizika eskalace války na Ukrajině? (Parlamentní listy, 2022). Velmi často také dezinformační weby vykreslovaly dodávky zbraní jako eskalaci celého konfliktu, která nejenže znemožňuje uzavření míru, popř. příměří, ale zároveň se Západu vymstí (Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022, s. 56). 46 Změna poměru u ostatních manipulativních technik již nebyla tak znatelná. V případě fabulace se poměr po invazi zvýšil o 6 p.b. a u démonizace se naopak o 6 p.b. snížil. Ostatní manipulativní techniky se měnily minimálně, v řádu nižších jednotek p.b. Z ostatních manipulativních technik tedy nelze vyvozovat závěry, protože změna jejich relativního počtu byla příliš nízká. 4.8 Srovnání výsledků s jinými studiemi Inspirací pro metodiku analytické části byla mj. Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech zpracovaná Milošem Gregorem a Petrou Vejvodovou. Tato studie byla vypracována v roce 2016 a bohužel se autorovi nepodařily najít aktuálnější práce, které by se zabývaly tématikou manipulativních technik v českém online prostoru. Postupy v této práci jsou však relevantní dodnes. Ve zprávě se uvádí, že nejpoužívanější manipulativní technikou je svalování viny. Tato informace je však v rozporu výsledků analytické části této práce, kde technika svalování viny skončila na posledním místě. Přestože je v práci Gregora a Vejvodové zařazen také web parlamentnilisty.cz, vzorek analyzovaných článků v ní je mnohem vyšší (2364 textů) a výzkum byl zpracován před 7 lety. S rychlým vývojem dezinformační scény však tyto 7 let staré výstupy nelze označit za aktuální. [50] Mnohem aktuálnější je zpráva bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které každoročně vydává report o stavu české dezinformační scény. Tato zpráva zahrnuje prakticky všechny relevantní dezinformační weby a věnuje se zejména nejdiskutovanějším narativům a statistikám. V souvislosti s dezinformacemi z Rusko-ukrajinské války zpráva uvádí: Klíčové byly dva měsíce před invazí, během nichž se šířily narativy, které obviňovaly Západ a Ukrajinu z napětí na rusko-ukrajinské hranici a legitimizovaly ruské požadavky vůči Západu. Po začátku invaze se objevovaly především narativy ospravedlňující ruskou agresi popírající ruské válečné zločiny v Ukrajině a narativy zaměřující se na demoralizaci a demotivaci veřejnosti od jakékoliv podpory Ukrajiny (Matěj Pastír, et al., 2023). Tento výňatek popisuje období dvou měsíců před invazí, které je zahrnuto také v analytické části této práce a narativy, jež se šířily po invazi. Tyto poznatky v zásadě korespondují s vyzkoumanými zjištěními této práce a autor se jimi inspiroval při výběru vhodného časového období pro sběr článků. 47 Tato práce se však neshoduje s jiným zjištěním výzkumné zprávy, která uvádí: Tento vývoj ve svých článcích reflektovaly i dezinformační weby, mezi jejichž hlavní narativ se v lednu a únoru zařadilo zejména svalování viny za dění na rusko-ukrajinských hranicích a neúspěchy diplomatických jednání na Západ a Ukrajinu. Svalování viny mělo v analytické části ze všech manipulativních technik nejmenší zastoupení. Analýza však byla vykonána pouze na příkladu jednoho webu (parlamentnílisty.cz), kdežto zpráva o stavu české dezinformační scény se zabývala celou scénou z makropohledu. [51] 48 Závěr Z výsledků analýzy je patrné, že vpád vojsk RF na Ukrajinu ovlivnil českou dezinformační scénu. Byl pozorován nárůst zájmu o téma Rusko-ukrajinské války a také změn v obsahovém složení českých dezinformačních webů. Po invazi byl také zaznamenán nárůst manipulativní techniky apel na strach, která se stala z logiky věci nejužívanější technikou na vybraném serveru. Právě vyvolání strachu je nejkýženějším cílem ruské propagandy. Destabilizuje politickou situaci v zemi a vzbuzuje v českých občanech strach z války. Přestože data ukazují, že aktivita dezinformačních webů se oproti minulým letům snižuje, ruské propagandě se daří vyvolávat odpor vůči politice NATO a krokům Ukrajiny. Je také úspěšná v šíření narativu, který je pro RF klíčový: Více zbraní pro Ukrajinu znamená prodloužení konfliktu. Přestože je celková aktivita dezinformačních webů v porovnání s minulými lety nižší, a to i v případě zkoumaného webu parlamentnilisty.cz, manipulativní techniky se začaly vyskytovat ve větší míře, než tomu bylo před začátkem invaze. Jejich výskyt na Parlamentních listech se zvýšil o 30 %. Tento nárůst nelze zobecnit na celou dezinformační scénu, ale jelikož se jedná o nejvíce navštěvovaný dezinformační server, je jím ovlivňována značná část populace. Důležité je také zmínit manipulativní techniku „svalování viny“. Ta se na Parlamentních listech objevovala nejméně ze všech analyzovaných technik. V měřítku celé scény se však tato technika vyskytuje nejčastěji. (viz. Kap. 4.8). Ze zkoumaných webů byla technika svalování viny nejvíce patrná na serveru Aeronet, avšak tento server nebyl zařazen do analýzy manipulativních technik, tudíž nebylo ověřeno, zda se jedná o dominantní techniku.

většina světa to vnímá a jeho několika procentní zbytek s ohledem na celosvětový počet obyvatel se z toho osypal. https://www.echo24.cz/a/HPLkB/svet-zpravy-musk-se-pridava-k-trumpovi-zelenskyj-zasel-prilis-daleko?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

ve které měl Fiala svůj "zapomenutý milion?" https://www.facebook.com/reel/3359644877506131 (3,5 min.).

Vážení kolegové investoři, a především vy, administrátoři a vedení Patria Finance, je naprosto šokující, v jaký odpad se proměnilo diskusní fórum na jednom z kdysi nejprestižnějších finančních webů v zemi. Skutečnost, že zde jeden konkrétní profil dokáže bez jakéhokoliv postihu vyprodukovat 32 hysterických politických útoků na prezidenta republiky za jediný den, je selháním na plné čáře. A bohužel to není selhání onoho trolla – je to vizitka provozovatelů tohoto webu. Tento člověk přitom na internetu otevřeně schvaluje terorismus proti naší zemi (Vrbětice), popírá masové vraždění civilistů v Buči a vzývá ruské jaderné střely. Na web, který má sloužit k věcným ekonomickým analýzám a investicím, to chodí denně zaplavovat dezinformační stokou. A reakce Patrie? Absolutní ignorance, laxnost a nezájem. Vedení Patria Finance zřejmě zcela rezignovalo na jakoukoliv moderaci obsahu. Je jim úplně jedno, že ze svého webu udělali hlásnou troubu pro kremelskou propagandu a hybridní válku. Tolerovat mechanický spam v takovém rozsahu znamená jediné: legitimizovat ho. Chápu, že kliknutí generují zobrazení reklamy, ale dělat byznys na tom, že necháte fanatiky plivat na vlastní stát a hlavu státu, je morální dno. Pokud Patria nedokáže nebo nechce zajistit základní hygienu diskusního prostoru a zablokovat profily, které porušují nejen pravidla slušnosti, ale dost možná i zákony této země, ztrácí jakýkoliv kredit seriózní instituce. Dokud z tohoto webu nezačnete vymetat tuto toxickou žumpu, nemá smysl zde trávit čas ani brát vaše diskusní fóra vážně. Probuďte se konečně, nebo ty diskuze rovnou vypněte, když na ně kašlete!