eště k Petru Macinkovi a jeho slovech o ústavním puči a proč jsou slova ministra zahraničí nebezpečná. Omlouvám se za občanskou nauku, ale spoustu lidí v Česku v tomto předmětu propadá. Ústavní činitel by neměl označovat předběžné rozhodnutí Ústavního soudu za „pokus o ústavní puč“, protože tím BEZ důkazů zpochybňuje kompetence a legitimitu Ústavního soudu a oslabuje důvěru veřejnosti v právní stát. V demokratické zemi je normální, že spory o výklad Ústavy řeší Ústavní soud. Nemusíme s jeho výrokem souhlasit, ale označovat výkon jeho ústavní pravomoci za „puč“ je krajně vyhrocené politické prohlášení. V případě Macinky nepodložené argumenty. Proč je to nebezpečné? Oslabuje to důvěru veřejnosti v soudy. Lidé mohou ze slov vysokého ústavního činitele nabýt dojmu, že soudní rozhodnutí nejsou výsledkem práva, ale politického boje. Tento pocit u řady občanů s nekritickým myšlením Macinka vyvolal. Snižuje ochotu respektovat rozhodnutí soudů. Pokud jsou soudci popsáni jako aktéři „puče“, část veřejnosti může považovat jejich rozhodnutí za nelegitimní. Místo věcné právní debaty vzniká konflikt, v němž jsou instituce označovány za nepřátele. Což se teď děje mezi spoustou voličů současné koalice. Demokracie stojí na tom, že zákonodárná, výkonná a soudní moc se vzájemně kontrolují. Když člen výkonné moci označí výkon pravomoci soudu za „puč“, zpochybňuje samotnou vyváženost demokratických institucí a roli soudní moci i její nezávislost.. Poškozuje mezinárodní pověst země. Veřejné útoky vrcholných politiků na nezávislost soudů jsou v demokratických zemích vnímány jako známka útoku na právní stát, což může ovlivnit důvěru partnerů i investorů. To samozřejmě neznamená, že politici nesmějí kritizovat soudy. Kritika je v demokracii legitimní, pokud je věcná. Petr Macinka selhal a skutečně by bylo na místě, aby jako ministr skončil. Ovšem stěží jej odvolá premiér Babiš, který je ve zpochybňování soudů a jejich nezávislosti skutečným přeborníkem (viz Čapí hnízdo). edit - (díky Iveta Pekárková) Signifikantní je, že když stejný Ústavní soud posvetil pred volbami, že Okamurova koalice nemusí dosáhnout procenta dle zákona, tak to bylo v pořádku a nikdo, komu to zásadně vadilo jako mne, se proti tomu neohrazoval. Provokace, drzost, nehoráznost, arogance, pomsta, rozvrat - to je program současně koalice.
Velkamedvědice
