... jj, armáda se utrhla ze řetězu. Prezident vše přikryl, média mlčí Řehka, Foltýn, Hofírek, Veverka, a také Pavel? Největší skandál v historii Armády České republiky byl zameten pod koberec. Na Skupině D není zajímavá anabáze s drony a dnešní vyšetřování. Soudy rozhodují o tom, zda je 48 % hrubá marže u dobročinné sbírky legální a zda mohly výtěžky z fondu legálně odůvodnit nákup 4 SUV Mercedes a BMW. Je to divácky vděčné, ale skutečný skandál je jinde. (www.irozhlas.cz/zpravy-domov/proverovani-nasvedcuje-ze-se-na-sbirce-skupiny-d-na-drony-obohacovaly-spriznene_2603240500_hrk) Ve Skupině D se setkávají Otakar Foltýn, Karel Řehka, Radek Hasala, Jan Veverka a další mediálně známé tváře, Milan Mikulecký nebo Ondřej Vetchý. Tím skutečným mozkem spolku je Jan Veverka. Aktivní záložník armády, spolumajitel billboardové firmy BigBoard a velmi majetný - také velmi nebezpečný - muž. (www.mediar.cz/petinu-v-bigboard-praha-ziskala-firma-jana-veverky-tajemnika-byvaleho-sefa-ceskych-drah/) Na spolek je napojená firma FPV Space, kterou oficiálně vlastní manželé Poulovi. Zdeněk Poul je bývalým příslušníkem Vojenské policie a byl podřízen Otakaru Foltýnovi, hlavní tváři sbírky. Radek Hasala je náčelníkem vojenského štábu Petra Pavla a Karel Řehka zastává nejvyšší funkci v armádě. (www.echo24.cz/a/HeVgb/zpravy-domov-skupina-d-drony-nemesis-absurdni-police-nikoho-neobvinila) Co by se tak mohlo pokazit? Spolek Skupina D vzniká pouhé dva dny předtím, než je založena firma FPV Space. Zakládají se v totožné notářské kanceláři a jsou na sebe navázány. Bez Skupiny D by firma FPV Space neměla odběratele, jak konstatují i soudy. Skupina D - (https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=79477039&subjektId=1223852&spis=1379404) FPV Space - (https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=79468986&subjektId=1223838&spis=1379286) Tyto události již byly veřejnosti popsány. Firma nakoupila za výtěžky sbírky 4 SUV v průměru za 2 miliony korun/kus, pronajala si od Jana Veverky komerční prostory a zasílal nájem jeho bývalé partnerce. Nejlepší zdroj, ČRo - (www.irozhlas.cz/zpravy-domov/proverovani-nasvedcuje-ze-se-na-sbirce-skupiny-d-na-drony-obohacovaly-spriznene_2603240500_hrk) Důležité je to, co média dosud ve velkém ignorují. Tedy vazby na Armádu České republiky a krytí členů sbírky ze strany prezidenta Pavla a Karla Řehky, dnešního kandidáta s podporou STAN do Senátu. Nyní tedy k meritu věci. Jan Veverka v rozhovoru pro Novinky.cz říká, že je spolupráce armády s neziskovým sektorem běžná - i nad tím lze pochybovat. Zdroj - (www.novinky.cz/clanek/domaci-odmitam-politicky-tlak-vuci-nasemu-spolku-rika-investor-veverka-ktery-dodava-drony-na-ukrajinu-40505012) Rozhodně ale není běžné, aby se neziskový sektor - podle soudů velmi ziskový - integroval přímo (!!!) do Armády České republiky a vystupoval ve své činnosti jménem ozbrojených (!!!) složek. Na scénu přichází Miroslav Hofírek, plukovník, později generál a ředitel speciálních sil. Ten Janu Veverkovi vydává na přelomu let 2023 a 2024 diplomatický pas, aniž by pro tak zásadní čin disponoval jakýmkoli (!!!) pověřením. V průběhu roku 2024 pak Skupina D několikrát cestuje na Ukrajinu, nikoli však jako soukromý spolek, nýbrž na přímý rozkaz (!!!) generála Hofírka. Zdroj, MO - (https://statnisluzba.mo.gov.cz/sites/statnisluzba/files/2025-07/Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20diplomatick%C3%BDch%20pas%C5%AF.pdf) Oficiálním odůvodněním je "Ochrana bezpečnosti zastupitelských úřadů a informační zajištění". Skupina D tedy nevyváží drony na Ukrajinu jménem neziskové organizace, ale cestuje na přímý rozkaz Ředitelství speciálních sil Armády České republiky. Účastníkem cest není jen Jan Veverka, ale také blíže neupřesněný počet členů 601. skupiny z Prostějova. Ta spadá přímo pod Miroslava Hofírka. Z pozdějších vyjádření Jany Černochové vyplývá, že o cestách příslušníků českých speciálních sil vůbec nevěděla. Ti přitom plnili rozkaz ve válečné zóně, kterou Ukrajina bezpochyby je. Tiskové odd., MO - (https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/na-pravou-miru/reakce-na-clanek-deniku-n-k-tematu-diplomatickych-pasu-256351/) Hofírek ale neměl pravomoc takový rozkaz vydat bez pověření. Toto pověření podle platné hierarchie musel vydat Karel Řehka, nebo cestu vysloveně schválit osobně. Zde se situace komplikuje ještě více. Jan Veverka, kterému armáda bez pověření vydala diplomatický pas a vyslala s ním vojáky z povolání na Ukrajinu, byl k Řehkovi velmi štědrý. V květnu roku 2024 totiž Karel Řehka oznamuje odloučení od manželky a přesouvá se podle vlastních slov na vojenskou ubytovnu v Plzni. Pouhých několik dnů po Řehkově oznámení kupuje Jan Veverka dům. Ten renovuje a pronajímá jej Karlu Řehkovi a jeho nové partnerce, Michaele Opltové z hnutí STAN. V domě bydlí dnes již manželé Řehkovi dodnes. Řehka odluka - (www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-sef-armady-rehka-preventivne-priznal-odluku-s-manzelkou-a-novy-vztah-251457) Veverka kupuje dům, pronajímá Řehkovi - (www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-anonym-prozradil-rehkovo-misto-bydliste-je-to-riziko-rika-expert-256197) Hofírek takto vydal diplomatické pasy nejen civilistovi Janu Veverkovi, ze kterého během jeho cest na Ukrajinu udělal vojáka, ale i dalším členům speciálních sil, kteří byli na Ukrajině s Janem Veverkou. To už bylo moc i na Janu Černochovou a ačkoliv bylo jednání Hofírka - s pravděpodobným vědomím Řehky - skandální až dosud, zajímavé je, co se stalo následně. Jana Černochová ruší veškeré diplomatické pasy vydané Hofírkem a zavádí nový proces, kdy vydání dokumentů přímo schvaluje. Ruší služební cesty i Řehkovi a podává podnět na Hofírkovo odvolání. Zdroj - (https://cnn.iprima.cz/neni-normalni-ze-zalozak-ma-diplomaticky-pas-rika-cernochova-ke-kauze-dronu-pro-ukrajinu-465633) Zde zasahuje Petr Pavel. Ten jednoznačně odvolání armádního generála vylučuje a Černochovou "umravňuje", aby dále nezpochybňovala autoritu a integritu armády. Podle dostupných zdrojů Černochová neusilovala jen o odvolání Hofírka, ale měla v úmyslu zbavit pozice i Karla Řehku. „Podporu Ukrajiny považuji za správnou. Pokud kdokoli pomáhá Ukrajině, je to chvályhodné. Mimořádná situace si vyžaduje mimořádná opatření.“ Zdroj - (https://m.echo24.cz/a/HKbT7/zpravy-drony-nemesis-iniciativa-ukrajina-skupina-d-ondrej-vetchy-karel-rehka-foltyn-prezident-pavel-spor-cernochova) Bez souhlasu prezidenta není možné Hofírka ani Řehku odvolat. Ilegální vysílání speciálních sil při podpoře soukromé iniciativy Jana Veverky a vydávání diplomatických pasů bez pověření však pro Petra Pavla není dostatečným důvodem, aby zásah Černochová posvětil. Ministryni zbývá jen Vojenská policie. Ta začíná Skupinu D vyšetřovat a zjišťuje zásadní pochybení při správě majetku. To jsou ty již zmíněné platby Veverkově bývalé partnerce, SUV za 8 milionů korun a další návaznosti. Média ale "kovboje z Prostějova" neřeší. Svou pozornost zaměřují na Janu Černochovou, co si to dovolila, zasahovat proti Armádě schvalující své vlastní mise bez vědomí politiků. Mediální masáž po zásahu Pavla eskaluje ve prospěch armády. Neřeší až tolik doslova skandální svévoli armády, ale bombardují Janu Černochovou - ta má bránit skupině Jana Veverky v pomoci Ukrajině. Prezident Pavel například uvedl tato slova, "Na druhou stranu považuji za naprosto nestandardní a škodlivé, když se po oznámení takového podezření v době vyšetřování neustále do toho případu vnáší nové informace, spekulace. To poškozuje dobré jméno armády, ministerstva a bohužel i celé České republiky," řekl Pavel. Zdroj, ČTK - (www.ceskenoviny.cz/zpravy/2635040) Karel Řehka v tomtéž textu pro ČTK přiznal jen "drobná administrativní pochybení". Jana Černochová ale mluvila jinak, opět pro ČTK. Petr Pavel jí prý výslovně odmítl, že by snad Hofírka "řešil" a že v jeho očích je vše v pořádku. Svévolné vysílání příslušníků speciálních sil nebylo dosud trestáno. Karel Řehka, který měl jako jediný pravomoc Hofírka vysláním sil pověřit, nebyl nikdy kázeňsky postižen. Jan Veverka není obžalován a Vojenská policie prověřuje pouze Zdeňka Poula a jeho ženu. Miroslav Hofírek velí speciálním silám i v současnosti. Otakar Foltýn, který proti Janě Černochové ostře vystupoval a záležitosti se svévolným vysíláním vojáků na válečné území bagatelizoval, má dnes funkci na Pražském hradě. (www.idnes.cz/zpravy/domaci/kancelar-prezidenta-repubilky-otakar-foltyn-vojenska-kancelar.A251030_124318_domaci_vank) Celkem 48 milionů, které Skupině D Vojenská policie nezabavila, zaslal Jan Veverka neziskové organizaci Paměť národa. Tu financuje Jan Dobrovský, největší sponzor hnutí STAN, s jehož podporou Karel Řehka kandiduje v Plzni. (www.blesk.cz/clanek/zpravy-epicentrum/839364/veverka-ze-skupiny-d-posilajici-drony-ukrajincum-at-o-mne-nerozhoduje-cernochova.html) Ten Jan Dobrovský, který má mít na prezidenta Pavla společně s Petrem Kolářem zcela zásadní vliv. Ten Jan Dobrovský, který zaměstnává dva bratry Janka Kroupy, předního investigativce Seznam Zpráv. A znovu, ten Jan Dobrovský, který má na Seznam Zprávách pravidelný podcast s Jindřichem Šídlem, kde lze kritiku hnutí STAN hledat snad jen molekulárním mikroskopem a stejně bezvýsledně. Kdyby se během cest na Ukrajinu příslušníkům speciálních sil a Janu Veverkovi cokoli stalo, musela by Česká republika přiznat následující. Dotyční byli do válečné zóny vysláni bez vědomí politického vedení země, na ilegálně vydané diplomatické pasy - bez pověření MO - a pravděpodobně za účely s armádou nesouvisející soukromé sbírky. Kovbojové z Prostějova ale nebyli se Skupinou D na Ukrajině poprvé, případů takové svévole lze v Armádě České republiky najít nezanedbatelné množství. Tak snad někdy příště. (Autor Thomas Paukner)
Kočičák
Fenomén moderního morálního úpadku: Proč je ruský trol tragikomickou hrozbou pro intelekt i lidskost Internet měl být původně nástrojem, který lidstvo propojí, zpřístupní vědění celého světa a prohloubí demokratickou diskusi. Místo toho se však v posledních desetiletích stal bojištěm hybridní války, v níž se jako nejtoxičtější – a zároveň nejbizarnější – zbraň etabloval fenomén takzvaného ruského trola. Slova jako „blb“ a „howado“, která v běžné kultivované diskusi mohou působit příliš vulgárně, získávají v kontextu analýzy těchto internetových záškodníků překvapivě přesný vědecký a společenský význam. Označují totiž dvě zásadní roviny jejich existence: absolutní intelektuální rezignaci na pravdu a totální rozpad základní lidské morálky. Intelektuální prázdnota aneb Anatomie digitálního „blba“ První rovina, která definuje ruského trola, je rovina rozumová. Označení „blb“ zde nereferuje pouze o sníženém intelektu, ale především o dobrovolném, až komickém odmítání reality, logiky a základních faktů. Ruský trol v internetových diskusích nepůsobí jako sofistikovaný agent tajných služeb, ale spíše jako zaseknutý gramofon, který s železnou pravidelností papouškuje narativy z Kremlu. Tyto pohádky jsou přitom v tak okatém rozporu s objektivní realitou, že je dokáže vyvrátit i průměrně inteligentní žák základní školy během pěti vteřin na Googlu. Trol se však tváří, jako by právě odhalil tajemství vesmíru, a své banální lži prezentuje s aureolou osvíceného proroka. Tento typ internetového agresora trpí naprostou absencí kritického myšlení, kterou maskuje agresivním sebevědomím. Svět vnímá černobíle – cokoli přichází ze Západu, je a priori špatné, prohnilé a řízené tajemnými elitami zpoza opony, zatímco autoritářské impulsy z Východu přijímá s nekritickou, až náboženskou úctou. Trol nediskutuje, protože diskutovat neumí. Jeho myšlenkový obzor spolehlivě končí u naučených frází, urážek a caps-lockových výkřiků plných gramatických chyb, které diskusím dodávají korunu nechtěného humoru. Pokud je konfrontován s nezvratným argumentem, jeho kognitivní aparát kolabuje. Místo odpovědi se buď urazí, nebo začne zběsile kopat kolem sebe. Největším paradoxem této intelektuální slepoty je však skutečnost, že trol velmi často bojuje proti svým vlastním zájmům. Uživá si bezpečí, sociálních jistot a svobody demokratického státu, ale z pohodlí své vytopené garsonky aktivně tleská režimu, kde by za podobný komentář strávil patnáct let v trestanecké kolonii. Je to intelektuální harakiri v přímém přenosu. Morální dno aneb Proč trollingu vládne bezcitnost Zatímco hloupost je smutná a v tomto případě i úsměvná, morální zkaženost je nebezpečná. Právě v této druhé rovině se trol mění z pouhého internetového šaška v bytost, kterou lidový slovník trefně označuje slovem „howado“. Trolling totiž není pouhým neškodným vyjadřováním excentrických názorů. Je to cílená, bezohledná a hluboce asociální činnost, která parazituje na těch nejnižších lidských emocích – na strachu, frustraci, hněvu a závisti. Ruský trol překračuje hranice elementární lidskosti tím, že se stává obhájcem a relativizátorem brutálního násilí. Když umírají nevinní lidé při bombardování měst, když jsou páchány prokazatelné válečné zločiny a rodiny přicházejí o všechno, trol nepřichází s pietou ani pochopením. Přichází s cynickým výsměchem, popíráním reality a dehonestací obětí. Schopnost empatie je u něj zcela vymazána a nahrazena fanatickou loajalitou k agresorovi. Je ochoten prodat svou lidskou důstojnost za pochybný pocit pseudomoci na sociálních sítích, případně za mizerný finanční obnos, pokud jde o profesionální trolly z dezinformačních farem, kteří za pár drobných prodají i vlastní babičku. Tento absolutní morální nihilismus otravuje společnost zevnitř. Trol se vyžívá v tom, že záměrně rozeštvává rodiny, ničí dlouholetá přátelství a systematicky likviduje vzájemnou důvěru mezi lidmi, která je tmelem každé fungující společnosti. Metodologie chaosu: Jak trol likviduje diskusi Abychom pochopili celý rozsah této hrozby, je nutné se podívat na mechanické šablony, podle kterých tito jedinci fungují. Jejich nejoblíbenější hračkou je takzvaný whataboutism. Na jakékoli selhání, zločin či lež ruské strany trol okamžitě reaguje naučenou formulkou: „A co udělaly Spojené státy před dvaceti lety?“ nebo „Proč nikdo neřeší chudé děti v Africe?“. Nejde mu o osud dětí ani o spravedlnost, je to jen průhledná kouřová clona. Je to stejné, jako by zloděj chycený při činu na policii křičel, že sousedovi pes občas čůrá na cizí plot, takže on má právo krást. Další klíčovou strategií je strategie „zahltit prostor hnojem“ (v anglické politologické terminologii známá jako firehose of falsehood). Trolovi nezáleží na tom, aby veřejnost jeho lžím stoprocentně uvěřila. On sám ví, že produkuje nesmysly. Jeho cílem je vygenerovat tak obrovské množství protichůdných, bizarních a šokujících verzí jedné události, až unavený občan rezignuje a řekne si: „Pravda je stejně někde uprostřed, nikomu se nedá věřit.“ V ten moment trol dosahuje svého malého, ubohého vítězství. Podařilo se mu totiž zlikvidovat samotný koncept objektivní pravdy a proměnit veřejný prostor v zapáchající bažinu, kde už nikdo nemá sílu hledat fakta. Závěr: Obrana před digitálním morem Ruský trol představuje smutnou, a zároveň hluboce groteskní diagnózu naší digitální éry. Spojuje v sobě tragickou hloupost člověka, který nerozumí světu kolem sebe, s nebezpečnou bezcitností někoho, komu nezáleží na lidském utrpení. Je to politováníhodný parazit na svobodě slova, kterou sám využívá k tomu, aby ji mohl zničit, přičemž si neuvědomuje, že v systému, který tak fanaticky obdivuje, by byl jako první umlčen. Čelit tomuto digitálnímu moru vyžaduje pevnou mysl a nadhled. Protože tito lidé nežijí z logických argumentů, ale z naší naštvanosti, pozornosti a emocí, nejúčinnější zbraní zůstává ledový klid a absolutní ignorování jejich provokací. Nekrmit, nediskutovat, maximálně se jejich hlouposti zasmát. Důsledné nahlašování závadného obsahu a neúnavné posilování mediální gramotnosti ve svém okolí jsou sice tiché zbraně, dlouhodobě jsou však jedinou udržitelnou obranou proti světu chaosu a lží, který se nám tito internetoví křiklouni snaží vnutit.
seabream
si fakt myslíš,že tyhle 15-ti stránkový plakáty někdo čte?
roxy music
... tak to vážně nevím, zda to, co napsal Thomas Paukner tady někdo čte nebo ne a je mi to jedno. Postnul jsem to sem jen proto, že log nenapsal, o co se vlastně jedná :D
Kočičák
Jsou zde lidi, kteří čtou oradu, jež napíše sice poloviční text, zato jej na stránku zkopírujete 3x. Zajímavé je, že toto nikomu nevadí. Snad proto, že se to netýká ČR, ale Ruska:-)
log
ty si russký troll!
seabream
Fenomén moderního morálního úpadku: Proč je ruský trol tragikomickou hrozbou pro intelekt i lidskost Internet měl být původně nástrojem, který lidstvo propojí, zpřístupní vědění celého světa a prohloubí demokratickou diskusi. Místo toho se však v posledních desetiletích stal bojištěm hybridní války, v níž se jako nejtoxičtější – a zároveň nejbizarnější – zbraň etabloval fenomén takzvaného ruského trola. Slova jako „blb“ a „howado“, která v běžné kultivované diskusi mohou působit příliš vulgárně, získávají v kontextu analýzy těchto internetových záškodníků překvapivě přesný vědecký a společenský význam. Označují totiž dvě zásadní roviny jejich existence: absolutní intelektuální rezignaci na pravdu a totální rozpad základní lidské morálky. Intelektuální prázdnota aneb Anatomie digitálního „blba“ První rovina, která definuje ruského trola, je rovina rozumová. Označení „blb“ zde nereferuje pouze o sníženém intelektu, ale především o dobrovolném, až komickém odmítání reality, logiky a základních faktů. Ruský trol v internetových diskusích nepůsobí jako sofistikovaný agent tajných služeb, ale spíše jako zaseknutý gramofon, který s železnou pravidelností papouškuje narativy z Kremlu. Tyto pohádky jsou přitom v tak okatém rozporu s objektivní realitou, že je dokáže vyvrátit i průměrně inteligentní žák základní školy během pěti vteřin na Googlu. Trol se však tváří, jako by právě odhalil tajemství vesmíru, a své banální lži prezentuje s aureolou osvíceného proroka. Tento typ internetového agresora trpí naprostou absencí kritického myšlení, kterou maskuje agresivním sebevědomím. Svět vnímá černobíle – cokoli přichází ze Západu, je a priori špatné, prohnilé a řízené tajemnými elitami zpoza opony, zatímco autoritářské impulsy z Východu přijímá s nekritickou, až náboženskou úctou. Trol nediskutuje, protože diskutovat neumí. Jeho myšlenkový obzor spolehlivě končí u naučených frází, urážek a caps-lockových výkřiků plných gramatických chyb, které diskusím dodávají korunu nechtěného humoru. Pokud je konfrontován s nezvratným argumentem, jeho kognitivní aparát kolabuje. Místo odpovědi se buď urazí, nebo začne zběsile kopat kolem sebe. Největším paradoxem této intelektuální slepoty je však skutečnost, že trol velmi často bojuje proti svým vlastním zájmům. Uživá si bezpečí, sociálních jistot a svobody demokratického státu, ale z pohodlí své vytopené garsonky aktivně tleská režimu, kde by za podobný komentář strávil patnáct let v trestanecké kolonii. Je to intelektuální harakiri v přímém přenosu. Morální dno aneb Proč trollingu vládne bezcitnost Zatímco hloupost je smutná a v tomto případě i úsměvná, morální zkaženost je nebezpečná. Právě v této druhé rovině se trol mění z pouhého internetového šaška v bytost, kterou lidový slovník trefně označuje slovem „howado“. Trolling totiž není pouhým neškodným vyjadřováním excentrických názorů. Je to cílená, bezohledná a hluboce asociální činnost, která parazituje na těch nejnižších lidských emocích – na strachu, frustraci, hněvu a závisti. Ruský trol překračuje hranice elementární lidskosti tím, že se stává obhájcem a relativizátorem brutálního násilí. Když umírají nevinní lidé při bombardování měst, když jsou páchány prokazatelné válečné zločiny a rodiny přicházejí o všechno, trol nepřichází s pietou ani pochopením. Přichází s cynickým výsměchem, popíráním reality a dehonestací obětí. Schopnost empatie je u něj zcela vymazána a nahrazena fanatickou loajalitou k agresorovi. Je ochoten prodat svou lidskou důstojnost za pochybný pocit pseudomoci na sociálních sítích, případně za mizerný finanční obnos, pokud jde o profesionální trolly z dezinformačních farem, kteří za pár drobných prodají i vlastní babičku. Tento absolutní morální nihilismus otravuje společnost zevnitř. Trol se vyžívá v tom, že záměrně rozeštvává rodiny, ničí dlouholetá přátelství a systematicky likviduje vzájemnou důvěru mezi lidmi, která je tmelem každé fungující společnosti. Metodologie chaosu: Jak trol likviduje diskusi Abychom pochopili celý rozsah této hrozby, je nutné se podívat na mechanické šablony, podle kterých tito jedinci fungují. Jejich nejoblíbenější hračkou je takzvaný whataboutism. Na jakékoli selhání, zločin či lež ruské strany trol okamžitě reaguje naučenou formulkou: „A co udělaly Spojené státy před dvaceti lety?“ nebo „Proč nikdo neřeší chudé děti v Africe?“. Nejde mu o osud dětí ani o spravedlnost, je to jen průhledná kouřová clona. Je to stejné, jako by zloděj chycený při činu na policii křičel, že sousedovi pes občas čůrá na cizí plot, takže on má právo krást. Další klíčovou strategií je strategie „zahltit prostor hnojem“ (v anglické politologické terminologii známá jako firehose of falsehood). Trolovi nezáleží na tom, aby veřejnost jeho lžím stoprocentně uvěřila. On sám ví, že produkuje nesmysly. Jeho cílem je vygenerovat tak obrovské množství protichůdných, bizarních a šokujících verzí jedné události, až unavený občan rezignuje a řekne si: „Pravda je stejně někde uprostřed, nikomu se nedá věřit.“ V ten moment trol dosahuje svého malého, ubohého vítězství. Podařilo se mu totiž zlikvidovat samotný koncept objektivní pravdy a proměnit veřejný prostor v zapáchající bažinu, kde už nikdo nemá sílu hledat fakta. Závěr: Obrana před digitálním morem Ruský trol představuje smutnou, a zároveň hluboce groteskní diagnózu naší digitální éry. Spojuje v sobě tragickou hloupost člověka, který nerozumí světu kolem sebe, s nebezpečnou bezcitností někoho, komu nezáleží na lidském utrpení. Je to politováníhodný parazit na svobodě slova, kterou sám využívá k tomu, aby ji mohl zničit, přičemž si neuvědomuje, že v systému, který tak fanaticky obdivuje, by byl jako první umlčen. Čelit tomuto digitálnímu moru vyžaduje pevnou mysl a nadhled. Protože tito lidé nežijí z logických argumentů, ale z naší naštvanosti, pozornosti a emocí, nejúčinnější zbraní zůstává ledový klid a absolutní ignorování jejich provokací. Nekrmit, nediskutovat, maximálně se jejich hlouposti zasmát. Důsledné nahlašování závadného obsahu a neúnavné posilování mediální gramotnosti ve svém okolí jsou sice tiché zbraně, dlouhodobě jsou však jedinou udržitelnou obranou proti světu chaosu a lží, který se nám tito internetoví křiklouni snaží vnutit.
seabream
Nikdo nic nezakazoval, otázka zněla, fakt myslíš, že to bude někdo číst?? Dolož multilháři co kdo kopíroval třikrát--Vždt se v těch hownech válejte
Velkamedvědice