Obecná diskuze

Andrej Babiš byl premiérem České republiky, když za ČR vyjednal a následně podpořil přijetí evropské dohody týkající se Green Dealu. Česká republika tehdy měla možnost uplatnit právo veta, Babiš však proti přijatému znění nevznesl zásadní námitky a veto nepoužil. Pokud dnes Andrej Babiš tvrdí, že šlo pouze o memorandum s obecně formulovanými cíli a že tehdy nemohl vědět, jakým způsobem budou tyto cíle v České republice naplňovány ani jaké ekonomické náklady to pro ČR přinese, nabízí se jednoduchá otázka: proč takový dokument vůbec podepisoval a podporoval? Pro zájemce je konkrétní dokument dohledatelný pod názvem „Závěry Evropské rady z 12. prosince 2019“. Přijetí této dohody tehdy kritizoval nejen prezident Miloš Zeman, ale také předseda ODS Petr Fiala. Oba upozorňovali na možné negativní dopady Green Dealu na Českou republiku. Andrej Babiš jejich obavy odmítal a tvrdil, že situaci nerozumějí a že Green Deal naopak přinese České republice obrovské ekonomické příležitosti a zisky. Argumentoval také tím, že odmítnutí dohody by v podstatě znamenalo „nebýt v Evropské unii“. To, s čím se Česká republika potýká dnes, je tedy do značné míry důsledkem rozhodnutí, která byla učiněna už za Babišovy vlády. Přesto dnes Babiš tyto problémy pravidelně přičítá Fialově vládě a od vlastní odpovědnosti za jejich vznik se distancuje. S odstupem několika let se navíc ukazuje, že varování Zemana a Fialy nebyla bezdůvodná. Petr Fiala po nástupu do vlády agendu Green Dealu převzal a musel pokračovat v rámci závazků, které byly přijaty už před jeho vládou. Nebylo jednoduše možné prohlásit, že se Česká republika od těchto závazků ze dne na den odpojí. Pokud tedy dnes Andrej Babiš tvrdí, že Green Deal je pro Českou republiku nepřijatelný, měl by zároveň otevřeně přiznat svůj podíl na jeho přijetí a vysvětlit, proč tehdy využití práva veta nepožadoval. Dohoda týkající se Green Dealu, kterou za Českou republiku tehdejší vláda podpořila, by podle mého názoru měla být zásadně přehodnocena, případně v její současné podobě zcela zrušena. To ale nic nemění na politické odpovědnosti těch, kteří její přijetí v roce 2019 umožnili.

Česko je tím dotčeno jak?

V prostředí současného Ruska roku 2026 je však pojem „volič“ spíše formální označením. Reálná politická soutěž neexistuje, volby jsou plně pod kontrolou státního aparátu a opozice byla v podstatě eliminována. Přesto Kreml veřejné mínění bedlivě sleduje, protože potřebuje pasivní loajalitu většiny obyvatel. Ruský volič neslyší na programy rozvoje občanské společnosti nebo politických svobod. Reaguje na kombinaci strachu a existenčního pragmatismu. Dokud stát dokáže zajistit základní životní minimum, potraviny v obchodech a pocit, že Rusko je respektovanou (či obávanou) velmocí, většina společnosti raději toleruje utahování šroubů, cenzuru i ekonomické těžkosti, než aby riskovala neznámo, které by přinesla změna režimu.

V Moskvě je teď večer zataženo a kolem 9–10 °C. Vlhkost je vysoká a místy se může objevit slabý déšť. Na zítra 6. října se čeká přes den přibližně 14–16 °C, zataženo a během dne slabý déšť.