Jasně, Ústava platí vždycky – tedy hlavně tehdy, když se její výklad hodí. Když rozhodne Ústavní soud ve prospěch tvého názoru, je to obrana demokracie. Když rozhodne opačně, najednou je to „nikým nevolený orgán“, který ničí stát. To není obhajoba ústavnosti, ale selektivní respekt k právu. Právní stát nefunguje stylem: „uznávám jen rozsudky, které se mi líbí“. Právě ve chvíli, kdy se volené orgány dostanou do rozporu s Ústavou, přichází na řadu Ústavní soud. Od toho existuje. Nebo si opravdu myslíš, že volení politici mohou dělat naprosto cokoli jen proto, že vyhráli volby? To by nebyla ústavní demokracie, ale vláda bez ústavních brzd a protivah – model, který je mnohem bližší totalitním režimům než demokracii.
VenkovskyZahradkar
