I když Česká národní banka podle očekávání zvýšila základní sazbu na 4,0 %, tržní sazby, od kterých se odvíjí cena hypoték i podnikových úvěrů, nakonec výrazně poklesly. Proč? Nová prognóza i komunikace členů bankovní rady potvrzují, že centrální banka považuje už dnešní sazby za relativně přísné a rozhodně nechce na trzích živit očekávání „cyklu dalšího zvyšování“. To ale nemusí znamenat, že jsme se sazbami na 4,0 % definitivně u konce. Ani trhy se možnosti dalšího utahování měnových kohoutů zatím nevzdávají.
Nová prognóza ČNB se v zásadě trefila do našeho výhledu a nemá daleko ani k poslední prognóze ministerstva financí. Oproti létu počítá s pomalejším růstem ekonomiky a vyšší inflací, tedy s klasickou „stagflační revizí“. Příští rok by podle centrální banky měla inflace dosáhnout v průměru 3,2 %, hlavně kvůli dražším energiím a potravinám. Stejně to aktuálně vidíme i my, rizika jsou však vzhledem ke stále vysokým tržním cenám energií jednoznačně vychýlena směrem k vyšší inflaci. Velmi živě si dokážeme představit inflaci na začátku příštího roku lehce nad 4 % a v celoročním průměru kolem 3,5 %. Znamenalo by to nutně další růst úrokových sazeb?
Radní ČNB Jan Kubíček na setkání s analytiky připustil, že vyšší energetickou inflaci nelze vyloučit. Pokud se ale od prognózy neodchýlí dramaticky , rozhodování bankovní rady by ovlivnit neměla. Laťka pro další zvýšení sazeb tedy není nastavena příliš nízko ani pro jestřábí hlasy v radě (více napoví zápis z jednání na konci tohoto týdne). Bankovní rada navíc tentokrát působí rozpolceněji než v létě. Holubice se reálně obávají, že tržní sazby už na část ekonomiky působí výrazně restriktivně a domácí poptávka může příští rok zpomalit víc, než předpokládá nejnovější prognóza.
Co tedy rozhodne o tom, zda byl listopadový krok ČNB poslední? Vedle psychologického efektu lednové a únorové inflace to bude hlavně zmíněná odolnost domácí poptávky. Právě ta žene domácí inflační tlaky ve službách, které drží jádrovou inflaci na nekomfortních úrovních poblíž 3 %. V našem základním scénáři počítáme s tím, že se inflace, stejně jako vyšší splátky dluhů, zakousne do reálných příjmů domácností o něco výrazněji. Domácí poptávka by pak příští rok zpomalovala a s ní pozvolna i jádrová inflace. V takovém případě by úrokové sazby mohly zůstat na současné úrovni delší dobu. Pokud ale v na začátku roku vedle inflace nad 4 % uvidíme i rychlý růst mezd a reálných tržeb v maloobchodě, ČNB sazby nejspíš zvýší ještě jednou. Trhy sice během uplynulého týdne svůj názor výrazně „opravily“, na rozdíl od nás jsou ale stále agresivnější a sázejí minimálně na dvě další zvýšení sazeb.
TRHY
Koruna
Koruna sice na závěr týdne lehce oslabila, pohyby jsou to však velmi mírné a měnový pár osciluje nad 24,30 EUR/CZK, Koruně se aktuálně nebude líbit růst amerických tržních sazeb a silnější dolar po velmi dobrých statistikách z amerického trhu práce. Z domácí scény asi mnoho překvapení tentokrát nepřinesou detaily říjnové inflace (úterý). Zajímavější ovšem může být páteční zápis ze zasedání bankovní rady, který přiblíží míru rozdělení bankovní rady mezi holubice a jestřáby.
Eurodolar
Nečekaně silná data z amerického trhu práce stlačila v pátek eurodolar až k hranici 1,113. Říjnové payrolls přinesly 165 tisíc nových míst (konsensus kolem 70 tisíc), nezaměstnanost klesla na 4,1 % a mzdy přidaly 0,4 % m/m, což vrátilo sázky na prosincové zvýšení sazeb Fedu nad 75 %.
Dnes po ránu však měnový pár maže část ztrát a vrací se k 1,116, když ropa Brent zlevňuje pod 98 USD za barel poté, co Donald Trump označil nové útoky na Írán za „vysoce nepravděpodobné“. Jinak dnešek je z pohledu klíčových dat prázdný, a tak bude eurodolar zřejmě ve vleku cen energií a zpráv z jednání s Íránem. Pokud by ropa dál zlevňovala, může měnový pár mazat páteční ztráty i nadále, a druhou stranu komunikace Fedu se začíná otáčet stále více jestřábím směrem, což před zveřejněním říjnové americké inflace může dolar chránit před většími ztrátami.
Zlotý
Agentura S&P zhoršila výhled polského ratingu A- ze stabilního na negativní, přičemž vedle nepříznivého vývoje veřejných financí sehrává stále větší roli politická a institucionální nejistota. Rozpočtový deficit má i v roce 2027 dosahovat téměř 7 % HDP a při absenci věrohodného konsolidačního plánu bude veřejný dluh dále růst. Problémem je, že snahy vlády o zvýšení příjmů narážejí na veta prezidenta Karola Nawrockého, což omezuje prostor pro ozdravení veřejných financí. S&P zároveň upozorňuje na širší institucionální spory kolem Ústavního soudu a centrální banky. Před volbami v roce 2027 navíc nelze očekávat výraznější omezení štědrých sociálních výdajů. Negativní výhled tak odráží kombinaci vysokých deficitů, rostoucího zadlužení a politické polarizace, která komplikuje přijetí potřebných fiskálních opatření.
Zlotý reaguje na rozhodnutí S&P s úlevou (neb hrozilo i přímé zhoršení ratingu).