Praha 25. října (ČTK) - Česká národní banka dnes v nové prognóze zvýšila odhad růstu inflace. V září 2008 by se měla celková inflace pohybovat mezi 4,4 až 5,8 procenta. V březnu 2009 by pak měla klesnout na 3,1 až 4,5 procenta. Nová prognóza nemění zásadní pohled na ekonomiku, a i nadále počítá s růstem úrokových sazeb, uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Zdeněk Tůma. V předchozí červencové předpovědi centrální banka odhadovala inflaci na konci roku 2008 mezi 3,5 až 4,9 procenta.
Centrální banka dnes ponechala stejně jako v září úrokové sazby beze změny, a základní sazba tak činí 3,25 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. Pět z nich hlasovalo pro zachování sazeb, dva zvedli ruku pro růst sazeb o čtvrt procentního bodu.
Růst ekonomiky v letošním roce ve srovnání s červencovou prognózou odhaduje centrální banka téměř na stejné úrovni. Letos by ekonomika podle nové prognózy měla stoupnout o 5,8 až 6,6 procenta. V příštím roce očekává centrální banka nižší růst mezi 3,9 až 6,1 procenta. Následně v roce 2009 by ekonomika měla růst opět rychleji, a to mezi 4,1 až 7,1 procenta. Interval pro rok 2009 je s ohledem na nejistoty ohledně budoucího vývoje širší, upozornil Tůma.
"Inflace je v roce 2008 proti červencové prognóze výrazně vyšší v důsledku jednorázových faktorů, zejména zvýšení regulovaných cen a daňových sazeb," uvedl Tůma k inflaci.
Výrazný posun naopak podle guvernéra nenastal u odhadů měnově-politické inflace, tedy inflace bez primárních dopadů změny nepřímých daní. Ta je přitom pro rozhodování centrálních bankéřů o sazbách důležitější. V září příštího roku by se měla pohybovat mezi 2,5 až 3,9 procenta a v březnu 2009 mezi 2,6 až čtyřmi procenty. "Měnově-politická inflace leží naopak níže než v červencové prognóze," uvedl Tůma.
Mezi hlavní rizika pro novou prognózu ČNB jsou sekundární dopady změn nepřímých daní. "Na základě našich předchozích zkušeností ale nepředpokládáme plné promítnutí změn do cen," upozornil guvernér.
Další rizikem je i rychlejší růst cen potravin, možný slabší hospodářský růst v zahraničí a silnější kurz koruny k euru. "Posílení koruny v posledních týdnech vytváří určité riziko. Uvidíme tedy, co ten vývoj znamená, zda dojde ke korekci nebo posilování bude pokračovat," doplnil Tůma.