Evropská unie v budoucnosti možná přijme některá pravidla pro takzvané suverénní fondy, o nichž se včera budou bavit státníci na summitu EU v Bruselu. Jde v podstatě o státní fondy, kam vlády především zemí bohatých na nerostné suroviny ukládají nadbytečné finance a investují je po celém světě.
Podobné fondy z Číny a Ruska si v poslední době často vybírají za cíl svých investic evropské společnosti. Některé země se však obávají, že jim nejde ani tak o okamžitý výnos, ale chtějí získat vliv na celá odvětví. Celosvětově se jmění fondů odhaduje na 2,5 bilionu dolarů, tedy asi 40 bilionů korun.
V Evropě podobné fondy prakticky neexistují, disponuje jím pouze Norsko, které ovšem není členem Evropské unie. Norové do něj směřují peníze, které jim přebývají z výnosů za prodej ropy, jež rostou spolu s rostoucí cenou "černého zlata". Norský fond však obavy nevzbuzuje, podle evropských politiků je dostatečně průhledný a ostatní by ho měly následovat. Možná i proto, že jeho účelem není získávání rozhodujících podílů ve firmách.
Zatím se nedá čekat, že by evropská pravidla pro suverénní fondy byla nějak právně závazná. Nejčastěji se hovoří o mravním kodexu, kterým by se měly fondy řídit. Některým politikům to však nestačí. "Dobrovolný kodex z dlouhodobého hlediska nestačí. Potřebujeme celosvětovou regulaci. Regulace na úrovni Evropské unie nestačí," řekl agentuře Reuters dánský premiér Anders Fogh Rassmusen. Očekává se, že mravní kodex by měl letos zveřejnit i Mezinárodní měnový fond (MMF).
Nejbohatším suverénním fondem je zřejmě fond Spojených arabských emirátů, jehož aktiva se odhadují na 850 miliard dolarů, tedy zhruba 16,5 bilionu korun. O zhruba 500 miliard dolarů méně mají fondy Norska a Singapuru, přičemž norský fond je jakýmsi penzijním fondem pro obyvatele této severské země. Každý její občan má tak na důchod ve fondu zatím teoreticky od státu naspořeno 74.500 dolarů (1,2 milionu korun).