Londýn (ČTK) - Banky ve střední a východní Evropě podceňují objem špatných úvěrů, které v důsledku finanční krize mají ve svých portfoliích. Na summitu věnovaném investicím v této oblasti to řekl hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Erik Berglof. Dopad tohoto jevu se podle něj projeví v průběhu příštího roku, a to v celém regionu.
Berglof varoval, že stav bankovního systému v zemích střední a východní Evropy zůstává velmi křehký. Regionu může ublížit i to, že některé západní banky budou muset splnit slib daný tamním vládám a prodat část majetku. V některých případech to byla podmínka, za kterou vlády pomoc bankám poskytly.
Jednou ze zemí, kde je špatných úvěrů mnohem více, než se oficiálně uvádí, je podle Berglofa Rusko. Kromě funkce hlavního ekonoma EBRD je Berglof také zvláštním poradcem prezidenta této instituce.
"My víme, že objem špatných úvěrů je na vzestupu. Nezvyšuje se takovým tempem, jak jsme se obávali (na začátku), ale je to z toho důvodu, že v některých zemích nejsou v oficiálních statistikách uspokojivě zaneseny," řekl finančník na konferenci Reuters Central European Investment Summit, kterou v Londýně pořádala agentura Reuters. Berglof je zároveň zvláštním poradce.
Požadavek Evropské komise, aby se západní banky zbavily aktivit, které nepatří k jejich hlavním činnostem, by podle Berglofa mohl způsobit, že tyto banky odprodají své pobočky ve střední a východní Evropě. Tím by se dostupnost úvěrů v tomto regionu ještě ztížila.
"Oni požadují prodej majetku, který není klíčový. Část takového majetku ale má strategický význam pro region, většina těchto poboček je pro region systémová," řekl Berglof.
Střední a východní Evropa je globální finanční krize zasažena velmi tvrdě. Zotavit se snaží i z negativních dopadů, které od začátku letošního roku přináší vysoká kolísavost měn těchto zemí. Některé země se musejí vypořádat s dopady vysokého zahraničního zadlužení, jiné zase s útlumem v západní Evropě, kam směřuje jejich vývoz.
Berglof řekl, že kvůli trvale slabému růstu úvěrové aktivity a nejistotě kolem bankovního systému je tempo hospodářského oživení nerovnoměrné a může se stát, že oživení regionu kvůli tomu bude v nadcházejících letech váznout.
Finančním potvrdil, že EBRD pravděpodobně zhorší odhad hospodářského poklesu střední a východní Evropy, kde zatím letos očekává propad hrubého domácího produktu o 5,2 procenta. Naopak předpověď na příští rok banka zřejmě zlepší. Aktualizovanou prognózu se EBRD chystá vydat v nejbližších týdnech.
"Lze říci, že ve srovnání s naší předpovědí z letošního května budeme v nové předpovědi na letošní rok počítat s větším propadem," řekl Berglof. Banka má totiž za druhé čtvrtletí k dispozici nové informace a leccos prý už napověděl i vývoj ve třetím čtvrtletí.
EBRD vznikla v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím v Evropě přejít od centrálně plánovaného na tržní hospodářství. Nyní banka žádá své členy, aby jí poskytli dalších deset miliard eur, aby střední a východní Evropě pomohla překonat krizové období. Akcionáři EBRD je asi 60 zemí.