Rozšířeno (11:50) Česká národní banka ve své nové prognóze, která zahrne i očekávaný růst cen elektrické energie v příštím roce a jejíž zveřejní proběhne 4. listopadu, pravděpodobně zlepší odhad růstu tuzemské ekonomiky. Na dnešním setkání Slovensko-české obchodní komory to uvedl guvernér centrální banky Miroslav Singer. Podle srpnové aktuální prognózy ČNB odhaduje růst tuzemské ekonomiky v letošním roce na 1,6 procenta. Pro příští rok předpovídá zlepšení na 1,8 procenta.
"Domnívám se, že v tomto ohledu budeme optimističtější. Většina indikátorů svědčí o tom, že česká ekonomika je na zřetelné cestě k oživení," uvedl Singer. A dodal, že i když nová prognóza vezme v úvahu očekávané zdražení elektřiny, „dramatický šok“ na číslech vidět v tuto chvíli nelze.
Podle odhadů analytiků by měla letos ekonomika růst zhruba dvouprocentním tempem. Příští rok pak většina ekonomů očekává zpomalení růstu pod dvě procenta.
Tuzemská ekonomika se podle Singera propadala pouze kvůli propadu zahraniční poptávky. "Vytáhnout nás může opět zahraniční poptávka, ale z jiných zemí než předtím," uvedl guvernér. Rizikem dalšího oživení je podle něj vývoj veřejných financí, vývoj exportu i regulace finančního sektoru v rámci EU.
Česká republika si podle Singera aktuálně vede poměrně dobře. „Průmysl již vykazuje solidní ekonomický růst, oživení v průmyslu potvrzují i nové zakázky. Využití výrobních kapacit však nedosahuje předkrizové úrovně. Ovšem vliv nedostatečné poptávky jako bariéry růstu se začal postupně snižovat,“ připomněl guvernér s tím, že postupně se začínají objevovat i meziroční přírůstky maloobchodních tržeb a indikátory důvěry naznačují možnost zlepšení, snad pouze s výjimkou stavebnictví.
Čisté exporty ČR byly v loňském roce nejlepší v historii, v poslední době se však růst kumulativního salda obchodní bilance zpomaluje. „Je to způsobeno zvýšením dovozů. Podle mě se do značné míry projevuje skutečnost, že se začaly dovážet fotovoltaické výrobky především čínské provenience,“ upozornil Singer.
Silná koruna podle něj nepředstavuje žádnou hrozbu. „Kurz se vrací někam na dlouhodobý trend. Značné výkyvy v době krize byly pochopitelné,“ uvedl. Úrokové sazby podle jeho názoru zůstanou delší dobu nízké, s jejich zvýšením se dá počítat až v příštím roce. „Ale tenhle pohled se může podle aktuální situace změnit,“ dodal Singer.
Pokud jde o vývoj světové ekonomiky, oživení bude podle Singera nadále brzděno různými riziky, celkově jsou však nižší než před rokem. „Krátkodobým rizikem je stále oživení ve tvaru ´W´, tedy riziko druhého poklesu. V poslední době stále častěji vyvstává také otázka měnových válek a protekcionismu,“ varoval guvernér. Jako třetí a možná největší krátkodobé riziko Singer zmínil vysoké deficity veřejných financí a rychlý vzestup zadlužení vlád. „Vyjádření deficitu formou poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) bývá někdy problematické. Podle mě je výstižnější, když řekneme, že Česká republika si aktuálně půjčuje každou sedmou korunu, kterou utratí. Pokud se podíváme třeba na Řecko a Irsko, ty si půjčují každou třetí korunu. A velkou část z toho navíc na splácení úroků,“ upozornil guvernér.
Mezi dlouhodobá rizika pro globální ekonomiku podle něj patří nízký hospodářský růst (tzv. nový normál) a nerovnoměrný vývoj světových ekonomik. Jde především o oživení v Asii v kontrastu se „ztracenou dekádou“ v USA. „Setkal jsem se i s názorem, že globální krize vlastně neexistuje. Je to především krize USA a Evropy,“ doplnil Singer.
Aktuální problémy eurozóny podle něj nestojí tak, že by se vedla pomyslná linie mezi Severem a Jihem. „Ten lom se vede jinde. Země se dělí na ty, co kapitál vyvážejí, a ty, co ho importují,“ míní guvernér. Co se týče případného zániku společné evropské měny, Singer se přiklání k názoru prezidenta ČR Václava Klause. „Rozpad eurozóny by měl pro politické elity takové důsledky a náklady, že si ho prostě nemůžou dovolit.“
(Zdroj: čtk, mediafax, Bloomberg)