Asociace německých bank BDB, která reprezentuje poskytovatele úvěrů včetně , uvedla, že pokud by v budoucnu měli na svá bedra vzít větší riziko soukromí věřitelé, tak jak navrhuje kancléřka Angela Merkelová, může to počínaje rokem 2013 vážně ohrozit fungování dluhopisového trhu. Platnost záchranného fondu EU v objemu 750 miliard eur vyprší v květnu 2013, čímž vznikne určité „nekryté“ období před tím, než bude moci plně zapůsobit chystaný permanentní protikrizový mechanismus, varují banky. „Bez přesvědčivých odpovědí na otázky ohledně přechodného období by nový mechanismus mohl přinést spíše více nejistoty než jistoty.“
Merkelová v Bundestagu prohlásila, že není možné, aby v případě neschopnosti některých zemí splácet své dluhy nenesli soukromí věřitelé žádnou odpovědnost, a tuto myšlenku podpořil i nizozemský ministr financí, podle kterého budou muset v rámci konsolidace irských bank přinést svou oběť i jejich akcionáři a držitelé dluhopisů. Proti tomu se staví někteří představitelé periferních ekonomik včetně španělského premiéra Zapatera. Prezident ECB Jean-Claude Trichet navíc upozornil, že taková diskuze může v současné situaci omezit schopnost financování okrajových ekonomik. „Nemyslím, že takové komentáře by jakkoli pomohly tomu, co se nyní děje na trzích,“ řekl hlavní ekonom Bloxham Stockbrokers na adresu kancléřky.
Banky především požadují jasně daná pravidla, která budou výsledkem všeobecného konsensu, namísto protichůdných prohlášení v rámci regionu, která trhy spíše znepokojují. „Transparentní postupy při řešení fiskální krize v euroregionu, která se týká i soukromých věřitelů, je v principu rozumná,“ dodává asociace BDB. „Nakonec jednou z příčin dluhové krize je riziko plynoucí z nerozumných fiskálních a makroekonomických politik, které nebylo dostatečně zohledněno ve výnosových spreadech veřejných dlužníků.“
Aby probíhaly emise nových dluhopisů bez problémů, muselo by se fiskální zdraví vysoce zadlužených emitentů dluhopisů od roku 2013 „významně zlepšit", což se aktuálně nejeví jako příliš realistický výhled, doplnila asociace.
Merkelová v úterý rozvířila vášnivé reakce zástupců eurozóny, když prohlásila, že evropská měna se ocitla ve vážných problémech, a nemile tak překvapila již tak pesimistické trhy. Podobná slova přitom pronesl již včera ministr financí Wolfgang Schäuble, když německému parlamentu sdělil, že „společná měna je v sázce“. „To mě pobuřuje. V nebezpečí není euro, ale jednotlivé země a jejich bankovní systémy, to je třeba rozlišovat,“ reagoval člen Rady guvernérů ECB Ewald Nowotny. Na stranu eura se postavil i předseda tzv. euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Někteří ekonomové se naopak postavili na stranu Merkelové, v čele s harvardským profesorem Kennethem Rogoffem, podle něhož „v zásadě chytila debatu za správný konec“. „Je pravda, že pozice Německa problémy urychlila, ale Merkelová správně poznala, že z aktuálních problémů není úniku a je třeba se s nimi vypořádat, dokud je to ještě možné,“ dodal Rogoff.
(Zdroj: Bloomberg)