Pozdvižení na rakouské politické scéně v úvodu týdne vyvolala slova šéfa skupiny Andrease Treichla, který po opakovaném trpělivém upozorňování na znevýhodnění tradičního bankovnictví pod systémem nových pravidel kapitálové vybavenosti Basel III tentokrát na adresu rakouských politiků nešetřil ostrou kritikou pro jejich neschopnost postavit se novým požadavkům na kapitál Basel III, podloženou mimo jiné nízkým ekonomickým povědomím. Zatímco z vládního tábora sklidila jeho slova ostrý odpor a důrazné připomenutí nemalé státní pomoci po pádu Lehman Brothers, část politické sféry a osobnosti soukromého sektoru mu, přes vyhrocenou rétoriku jeho slov, dávají za pravdu.
„Je to nestydatost a značná chyba. Naši politici jsou příliš hloupí, zbabělí a nechápaví – protože nemají povědomí o ekonomice - na to, aby se postavili novým požadavkům na kapitál. Poškodí to Rakousko i nás, propadneme zpět za další země,“ uvedl šéf Treichl na adresu Basel III, jíž je neúnavným kritikem. Jeho slova navazovala na předchozí vyjádření, že jeho banku s tradičním obchodním modelem pod novými pravidly bude stát zhruba desetinásobek kapitálového požadavku, pokud chce půjčit rodinné firmě, kterou banka jako klienta zná stovku let a firma je trvale zisková, než kolik jej potřebuje na to, aby půjčila Řecku a označil tento nepoměr za absurdní. Slova měla být „soukromá“, v rozhovoru s politiky ÖVP v Salzburgu (rakouští lidovci). Později je ovšem přinesl rakouský rozhlas a způsobil poprask na politické scéně. Ten vyvolal jednomyslnou kritiku za formulaci, ne ale za obsah.
„Na vrcholu finanční krize mělo mnoho bankéřů hrůzu v očích a obdržela státní pomoc v rozsahu 1,2 miliardy eur. Zdá se, že nyní se tato hrůza v očích mění v aroganci,“ nechal se slyšet například Josef Ostermayer. Ten je klíčovým poradcem kancléře Wernera Faymanna. Přestřelka má ale jistě i jiný rozměr. Právě Faymann v nedávném rozhovoru uvedl, že součástí daňové reformy 2013 bude také otázka zvýšení bankovních daní. Právě finanční sektor je podle něj oblastí, kde lze brát, pokud chce jinde ulevit (u zaměstnanců). Ostrá slova Treichla přišla krátce po tomto vyjádření, když již stávající podoba bankovní daně stojí v Rakousku 100 milionů eur ročně.
Treichlovi nenahrály ve stejných dnech odhlasované odměny dozorčí rady i odměny jeho osobní. „Obávám se, že pan Treichl je ztělesněním neslušnosti, vezme státní pomoc v řádu miliard a následně sobě vyplácí milionové honoráře,“ zaznělo z úst generálního sekretáře FPÖ Haralda Vilimskyho. Obsahově z části dal Treichlovi zapravdu, strefil se ale právě do čerstvě odhlasovaného zdvojnásobení platů dozorčí rady za rok 2010 z předchozích 350 tisíc eur na 700 tisíc eur. „Ano, není to dividenda, co bylo navýšeno o 100 procent, ale je to odměna dozorčí rady. To je fatální signál,“ uvedl jeden i investorů Erste Rupert-Heinrich Staller a připomněl Treichlovi jeho vlastní slova, kritizující přehnané bankovní bonusy. Zdvojnásobení na 2,79 mil. eur se dočkala také Treichlova odměna. Z výroční zprávy Erste dále vyplývá, že celkově si šéf Erste loni vydělal 2,795 milionu eur hrubého, zatímco v roce to bylo 1,484 milionu eur.
„Také Zelení vytrvale kritizují, že úvěry tekoucí do reálné ekonomiky jsou v horším postavení vůči spekulativně laděným obchodům,“ podpořil na druhé straně obsah Treichlovy kritiky rozpočtový odborník rakouských zelených Werner Kogler. „Je to nesmysl a zdroj krize,“ stojí, byť svým úhlem pohledu, za slovy Treichla. „Lehkomyslnost Evropy v případě Řecka je velkou politickou chybou,“ dodal zase šéf BZÖ Josef Bucher. Zastání Treichlovým slovům přišlo také z rakouské podnikatelské úrovně, slovy podnikatele Attily Dogudana či šéfa Hanse Petera Haselsteinera. „Opravdu není s tímto názorem sám. Trefil do černého a změnil také tón, když dosavadní signály byly bez odezvy. Jistěže jsou mezi politiky také schopní, ale jsou příliš nevýrazní a příliš potichu,“ zastal se šéfa Haselsteiner.
Opatný komentář zazněl z rakouské centrální banky. Ewald Nowotny uvedl, že registruje obtíže formulované šéfem při poskytování úvěrů, nesdílí ale vyslovenou kritiku. „Mělo vážné jádro, obecně ale vyjádření bylo příliš obecné a zavádějící,“ uvedl Nowotny. V teoretické rovině zareagoval profesor vídeňské univerzity Stefan Pichler. „Samozřejmě, že úvěry pro podniky jsou v obecné rovině rizikovější, než vládní dluhopisy, takže je také v pořádku, že pod Basel III je pro ně vyžadováno více kapitálu. U řeckých vládních dluhopisů zase platí, že pokud se banka rozhodne na sebe převzít toto vyšší riziko, musí na něj opět vyhradit více kapitálu ve formě rezerv,“ uvedl profesor Pichler.
Treichl, stojící v čele banky, která generuje více než tři čtvrtiny tržeb z retailové klientely a malých a středních firem, vytrvale opakuje, že nová Basilejská pravidla stavějí do nevýhody v porovnání s investičními bankami, protože znevýhodňují kapitálovými požadavky „tradiční“ obchody před investičními.
Rakouská centrální banka ve druhé polovině dubna vydala zprávu, podle které šestice nejsilnějších rakouských bank včetně v rámci regionu CEE výrazně zaostává svojí kapitálovou vybaveností a proto, aby byly schopny vyhovět požadavku nových pravidel Basel III, budou potřebovat doplnit kapitál nejméně o 10 miliard eur. Podle šéfa pro bankovní dohled Andrease Ittnera největší rakouské banky včetně a Raiffeisen napůjčovaly zdroje odpovídající 147 procentům depozit proti průměru bank v CEE na 127 procentech, jejich průměrný Tier 1 ukazatel dosahuje 9,4 procenta proti průměru 15 mezinárodních bank působících v regionu střední a východní Evropy na úrovni 10,2 procenta. „Rakouské banky musí do roku 2019 navýšit kapitál nejméně o 10 miliard eur, aby vyhověly požadavku Basel III a to za současného splacení státní pomoci,“ řekl dle Bloomberg. Podle údajů Erste je loan to value banky v CEE pod 100 %, když na konci března 2011 úvěry dosahovaly objemu 49,2 mld. EUR ke vkladům 50,1 mld. EUR. Šéf Treichl opakuje, že banka nebude potřebovat navyšovat kapitál z externích zdrojů a postačí si se zadrženým ziskem. Jeho poslední vyjádření na výroční valné hromadě bylo formulováno tak, že k navýšení kapitálu nepřistoupí, pokud k tomu nebude donucena regulátorem.
(Zdroj: Bloomberg, ÖRF, ZIB2, Ö1, APA)