Na veřejnost se dostala část obsahu plánu, který prezidentovi EU Van Rompuyovi pro Summit 8. až 9. prosince předložili francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová. Obsahuje pravidla pro rozpočty členských zemí eurozóny, požadavek další integrace včetně daní a úpravy trhu práce a zavedení stálého záchranného mechanismu ESM v roce 2012.
Merkozy plán počítá se zavedením požadavku na vyrovnané rozpočty do legislativy členských zemí eurozóny a žádá národní parlamenty o akceptaci „rozpočtových doporučení“. Počítá s automatickými sankcemi pro rozpočtové hříšníky, tedy pro státy, jejich schodek rozpočtu bude přesahovat 3 procenta výkonu ekonomiky (HDP). Vyhnutí se postihu má být možné za „mimořádných podmínek“.
Plán vyslovuje požadavek na zavedení transakční daně napříč zeměmi eurozóny a požaduje také vyšší míru integrace v oblasti daní (zejména korporátních) a úpravy trhů práce. Nový právní rámec EU má umožnit posun směrem ke společnému daňovému základu u právnických osob i u regulace trhu práce.
Stálý záchranný mechanismus ESM má být uveden do života v roce 2012 a pro rozhodování o pomoci z něj musí být, dle návrhu, dosaženo 85% hlasovací shody.
Draft stanovuje, že pomoc Řecku byla mimořádnou a neopakovatelnou událostí a že ostatní členové eurozóny plně a bezpodmínečně dostojí svým závazkům.
Ve společném dopise prezidentovi EU Hermanovi Van Rompuyovi Sarkozy a Merkelová vyslovují očekávání, že rozhodnutí o návrzích bude přijato na Summitu EU , který se koná zítra a v pátek tak, aby opatření mohla vejít v platnost v březnu roku 2012.
Stálý záchranný mechanismus ESM letos nechválí Česká republika. Po úterním rozhodnutí sněmovny dnes svůj souhlas odložil minimálně na příští rok také Senát. O odklad požádal v obou komorách ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ke schválení návrhu je třeba ústavní, neboli třípětinová většina zákonodárců. Problémy se schválením má zejména ODS.
Odklady souvisejí s nejasným vývojem v eurozóně a hrozbě šíření dluhové krize do jejích dalších zemí. Mluví se také o hrozící úvěrové krizi a hospodářském propadu v příštím roce. ESM má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur. Podle kritiků mechanismu by byla ČR v případě přístupu k eurozóně nucena platit miliardy korun. Podle občanských demokratů by o případném českém přijetí eura měli rozhodnout občané v referendu.
Členské země eurozóny budou muset, podle dosud platných údajů z březnového summitu, přispět do pokladny ESM celkem 700 miliardami eur. Zbylých 200 miliard nad pětisetmiliardovou půjčku eurozóna využije jako rezervu pro udržení nejvyššího ratingu AAA. Členské státy eurozóny do ESM zaplatí celkem 80 miliard eur v hotovosti v pěti splátkách během pěti let, tedy od roku 2013 do roku 2017, ustanovují stávající pravidla. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 procenta na počtu obyvatel. Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond.
Za špatný lék označuje plán "Merkozy" ve svém komentáři list New York Times. Podle něj je sice v pořádku důraz na rozpočtovou stabilitu, navrhovanému řešení ale chybí prorůstová opatření. Plán tak zhorší fundamentální evropský problém, kterým je právě nedostatek růstu. Dohoda, kterou chce Německo a Francie v EU prosadit tento týden, by podle NYT mohla eurozóně koupit dočasnou stabilitu. Zvláště prý pokud se Německo přestane stavět proti nákupu španělských a italských dluhopisů Evropskou centrální bankou, který by na trhu snížil požadované úroky na snesitelnou úroveň.
Dlouhodobě ale Evropa bude potřebovat hospodářský růst, připomíná NYT. "Hluboce zadlužené země musejí dostat své rozpočty pod kontrolu, reformovat pracovní trhy, prodat státní majetek a stát se konkurenceschopnější. Nelze to ale provést bez růstu," napsal list. Podle deníku by kýženou podporu evropskému hospodářství mohlo dodat Německo, kdyby samo šetřilo méně, více utrácelo a dováželo zboží od svých sousedů. V plánu se ale o žádném německém stimulu nemluví a MMF naopak očekává, že Německo bude utrácet méně.
Německo a Francie podle NYT tvrdí, že napravují původní chybu společné evropské měny, kterou byl vznik monetární unie bez fiskální koordinace. Pokud ale členské země eurozóny přijdou o kontrolu nad svými výdaji poté, co po připojení k euru ztratily možnost snižovat úrokové sazby a devalvovat své měny, ztratí poslední nástroj pro řízení svých ekonomik a reakce na šoky. Tento problém by vyřešily skutečná fiskální unie s centralizovaným výběrem daní a přesuny peněz z růstových oblastí do problémových oblastí, píší NYT. Merkelová a Sarkozy se podle něj stavěli proti vzniku evropského dluhopisu, který by členským zemím sužovaným potížemi pomohl.
Německo by podle newyorského deníku místo snah předělat eurozónu přes noc mělo využít svého bohatství a spolu s Evropskou centrální bankou pomoci problémovým zemím a dát jim čas na obnovení růstu. "Bylo by skvělé, kdyby každá země byla tak ekonomiky úspěšná jako Německo. Něco takového ale nelze nařídit, byť už jen proto, že německý úspěch částečně pochází z vývozu k slabším sousedům země a že Německo nemá v úmyslu se za to revanšovat," napsal deník.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, NYT, AP, čtk)