Zatímco Evropská unie se snaží vnutit svůj boj proti emisím skleníkových plynů v letecké dopravě zbytku světa, evropskému trhu s emisními povolenkami hrozí kolaps. EU vymýšlí, jak trh oživit, její plány však staví proti sobě evropské firmy z různých sektorů a záchranu trhu zřejmě stejně nepřinesou. Napsal to dnes britský list Financial Times.
Plán EU přimět světové letecké společnosti platit za emise oxidu uhličitého obhajuje Brusel jako jediný způsob, jak si vynutit globální řešení nejrychleji rostoucího zdroje emisí CO2. Svou politikou EU skutečně sjednotila svět - ale proti sobě, takže jí nyní hrozí obchodní válka, konstatuje FT. Příští týden se v Moskvě sejdou zástupci více než 20 zemí světa včetně USA a Číny, aby jednali o možné odvetě.
"Nepříjemnou pravdou" pro EU podle listu je, že už nemůže poukazovat na úspěch pilíře své snahy stát se lídrem světa v boji proti emisím, které údajně vedou ke globálnímu oteplování. Trh emisních povolenek (ETS) se totiž už déle hroutí, což se odráží v propadu ceny za emisi tuny CO2 na zhruba sedm eur z maxima asi 30 eur z července 2008. Cena je tak hluboko pod úrovní, která by mohla firmy motivovat k investicím do "zelených" technologií, což přitom bylo hlavním důvodem založení trhu.
Minulý týden šéf přední evropské energetické skupiny E.ON Johannes Teyssen šokoval posluchače v Bruselu prohlášením o krachu emisního trhu. "Mluvme reálně. ETS zkrachoval. Je mrtev." "Neznám jediného člověka na světě, který by na základě cenových signálů ETS investoval jediný cent," řekl.
V sedmileté historii ETS pověst trhu průběžně podkopávaly daňové podvody, krádeže a pochyby o přínosu obchodování pro životní prostředí. Cenový propad je ale podle FT pro trh nejtěžší ranou, protože zpochybňuje samu jeho funkci. EU sice sní o tom, že podle jejího trhu vzniknou podobné trhy jinde ve světě. Evropské vize o globálním obchodování s emisemi padly ale už v roce 2010, kdy kvůli propadu cen a celkové bezperspektivnosti trhu zrušila americké obchodování s emisemi chicagská klimatická burza CCX.
"Cena uhlíku je na daleko nižší úrovni, než jakou jsme odhadovali, když jsme celý systém zaváděli," řekl Martin Lidegaard, ministr energetiky a klímatu Dánska, které nyní EU předsedá. "Myslím, že situace není dlouhodobě udržitelná," dodal.
V Bruselu se nyní debatuje o tom, jak trh oživit, a návrhy rozdělují evropskou firemní scénu. Na jedné straně stojí Teyssen z E-ONu a koalice energetických firem, které investovaly do nízkoemisních technologií nebo do nákladných projektů zachycování a ukládání emisí z uhelných elektráren. Ty lobbují v Bruselu za okamžitou intervenci na podporu cen, a Evropská komise tak už za tím účelem navrhuje plán rychlejšího snižování počtu vydávaných emisních povolenek.
Proti takovým zásahům do trhu však ostře vystupují velcí spotřebitelé stále dražší energie jak ocelárny a další firmy těžkého průmyslu, které podporu cen označují za podkopání samotného účelu trhu a přirovnávají to ke změně pravidel uprostřed zápasu. Někteří analytici také poukazují na to, že nízké ceny nejsou známkou krachu trhu, nýbrž odrazem situace v nabídce a poptávce.
Situace na trhu je taková, že kvůli hluboké ekonomické recesi v Evropě se přebytek zdarma rozdaných emisních povolenek prudce zvýšil a analytici vzhledem k nadále slabé ekonomice žádné jeho výraznější zmírnění v dohledné době nečekají. Analytik banky Per Lekander odhadl, že na trhu je až o 48 procent více povolenek, než je nutné ke splnění letošního cíle ve snižování emisí. Přebytek podle něj přetrvá až do poloviny příštího desetiletí.
Jednou z největších hrozeb pro evropský trh emisí je navíc paradoxně jiná ekologická iniciativa Bruselu, která počítá s direktivně prosazovaným zvyšováním energetické efektivnosti, ztělesněným například zakazováním klasických žárovek. Pokud tyto plány uspějí, bude to znamenat nižší objemy celkových emisí při daném množství povolenek, což bude cenu povolenek dál srážet dolů, napsal FT.
(Zdroj: FT, čtk, Bloomberg)