Aktualizováno Řekové před nedělními parlamentními volbami, které podle ekonomů rozhodnou, zda země zůstane v eurozóně, urychlují stahování vkladů z bank a zásobují se trvanlivými potravinami. Na základě posledních předvolebních průzkumů se obávají, že volby povedou k návratu drachmy devalvované vůči euru, což by znamenalo ztrátu značné části řeckých úspor, napsala dnes agentura Reuters.
Podle údajů řecké centrální banky se vklady v řeckých bankách postupně snižují od roku 2010, kdy zemi zasáhla dluhová krize. Loni objem vkladů klesl o 35,4 miliardy eur (asi devět set miliard korun), tedy o 17 procent, a na konci dubna činil asi 166 miliard eur. Podle zdrojů z bank se v posledních dnech odliv zrychlil a z velkých bank lidé vybírají 500 až 800 milionů eur denně.
Vybrané peníze podle jednoho z bankéřů jejich držitelé převádějí do bezpečných nástrojů jako peněžních fondů, německých a amerických dluhopisů nebo dluhopisů Evropské investiční banky. Maloobchodní prodejci zaznamenávají značný nárůst poptávky po trvanlivých potravinách jako těstovinách a konzervách, zatímco prodej téměř všeho ostatního zboží v důsledku těžkého ekonomického propadu prudce klesá.
"Lidé děsí vyhlídky na návrat drachmy a někteří se na to připravují tím, že si plní kredence jídlem," řekl šéf svazu maloobchodních prodejců ESEE Vassilis Kordidis.
Poslední předvolební průzkumy z počátku června naznačují velmi těsné vítězství proevropských konzervativců nad radikální levicí, která odmítá pokračování v rozpočtových škrtech. V nynějším informačním vakuu, kdy je zveřejňování průzkumů zakázáno, unikají ze stranických sekretariátů "tajné průzkumy". V úterý se tak objevily pověsti, že krajně levicová koalice SYRIZA vede s velkým náskokem.
SYRIZA a některé menší strany odmítají úsporná opatření, jimiž země eurozóny podmínily poskytnutí mohutné úvěrové pomoci extrémně zadlužené zemi. To by pro Řecko znamenalo zastavení přílivu peněz ze zahraničí, vyhlášení bankrotu a zřejmě nutnost zavést vlastní měnu.