Pravděpodobnost, že Řecko v nadcházejících měsících odejde z eurozóny, je teď minimálně jedna ku třem. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's a dodala, že by tento vývoj sám o sobě nemusel znamenat automatické snižování ratingů napříč eurozónou ani podobný vývoj v dalších zemích čelících rostoucím nákladům státního dluhu. Takový scénář může podle ní vést i k tomu, že finančně křehká země bude nucena vyhlásit nový státní bankrot.
"Mohlo by to nastat, pokud Řecko odmítne reformy, které vyžaduje 'trojka', tedy Evropská komise, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB), a z toho plynoucí přerušení mezinárodní finanční pomoci," uvedla agentura.
Zmíněná trojice institucí dohlíží na to, jak Atény dohodnuté podmínky úvěru plní. Řecko je první zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a byla nucena žádat o zahraniční pomoc.
"Takový výsledek by podle našeho názoru ve střednědobém výhledu vážně poškodil řeckou ekonomiku a fiskální situaci země, a pravděpodobně vedl k dalšímu státnímu bankrotu Řecka," stojí dále ve sdělení agentury.
V Řecku se začátkem května konaly parlamentní volby, které skončily bez jasného výsledku. Volby se proto budou 17. června opakovat. Silnou podporu mají strany, které chtějí zrušit drakonická úsporná opatření, což by mohlo znamenat odchod Řecka z eurozóny.
Jak by případný odchod Řecka z eurozóny ovlivnil další ekonomicky slabé členské státy, není podle Standard & Poor's jasné. "Ve chvíli, kdy by další státy viděly tíživou ekonomickou situaci, do které by se Řecko dostalo, by jeho cestu pravděpodobně nenásledovaly," uvedla agentura. "Evropští partneři by jim zároveň poskytli podporu, aby zamezili dalším odchodům."
S&P dodala, že její základní scénář nepočítá s automatickým snižováním ratingových známek v jiných zemích, pokud by Řecko z eurozóny odešlo. Bude ale prý hodně záležet na tom, jak by po odchodu Řecka z eurozóny reagovali evropští politici.
Nová prognóza Citi počítá také s tím, že Řecko pravděpodobně opustí eurozónu počátkem roku 2013. Hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter pravděpodobnost takovéhoto vývoje v následujícím roce odhadnul na zhruba 50 až 75 procent.
"Myslíme si, že negativní ekonomická a finanční nákaza směrem k dalším evropským zemím bude nevyhnutelná. A vlastně se už tak určitým způsobem děje," dodal Buiter. Evropské instituce však další vlnu ekonomické krize podle Citi nenechají bez politické odezvy. Banka očekává, že ve třetím čtvrtletí Evropská centrální banka (ECB) začne s dalšími opatřeními, která mají Evropě pomoci překonat dluhovou krizi a omezit šíření nákazy po odchodu tohoto člena eurozóny.
Ekonomové varují
Jedenáct předních řeckých ekonomů varovalo v souvislosti s opakovanými parlamentními volbami plánovanými na 17. června místní politiky před hrozbou odchodu Řecka z eurozóny. V otevřeném dopise podle řeckého listu Kathimerini zdůraznili, že vyhlídka řeckého opuštění eurozóny "je stále velmi reálná, navzdory ujišťování ze strany představitelů Evropské unie".
"Mezinárodní společenství sleduje naši zemi s velkým znepokojením a je přesvědčené, že je velmi pravděpodobné, že neřízeně zbankrotuje a opustí eurozónu," uvádí se v dokumentu podepsaném například Jorgosem Mariosem Angeletosem z massachussettského technologického ústavu nebo Dimitrisem Vajanosem z londýnské vysoké školy ekonomické.
Podle autorů dopisu, který Kathimerini zveřejnila ve svém nedělním vydání, jedinou nadějí je, že po volbách vznikne vláda s širokou podporou politických stran, která potvrdí svou vůli zůstat v eurozóně a bude pokračovat v zásadních strukturálních reformách. Zároveň by podle nich mělo být jejím úkolem spolupracovat se zahraničními věřiteli na revizi podmínek splácení dluhu s ohledem na podporu investic a růstu.
(Zdroj: S&P, ČTK, MediaFax, Kathimerini )