Řekové ročně nepřiznají na daních až 45 miliard eur, což přestavuje až 15 procent řeckého hrubého národního produktu. Kdyby stát získal alespoň polovinu, vyřešil by současné finanční problémy, uvedl v rozhovoru pro Die Welt šéf řeckého úřadu pro vymáhání daní SDOE Nikos Lekkas.
Lekkas se tak postavil za šéfku Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou, která nedávno vyvolala ostré protesty řeckých a francouzských politiků svou výzvou Řekům, aby si v nynější krizi pomohli i sami placením daní, kterému se podle ní mnozí stále snaží vyhnout. „Naprosto s paní Lagardeovou souhlasím," uvedl Lekkas. "Daňové úniky v Řecku dosahují 12 až 15 procent hrubého národního produktu. To je 40 až 45 miliard eur ročně. Kdybychom z toho dokázali získat jen polovinu, byl by řecký problém vyřešen," dodal šéf SDOE.
To podle něj ale vyžaduje politickou vůli. "Naši politici už to začínají chápat," konstatoval Lekkas, který stojí v čele úřadu od roku 2010. Teprve až poslední rok se podle něj v Aténách přistupuje k daňovým podvodům jako ke zločinu, "a ne jako ke sportu". "Potřebné zákony máme od roku 1996, jen se nikdy neuplatňovaly," poznamenal.
Osud Řecka podle něj přitom závisí na tom, zda se podaří odstranit daňové podvody a nedotknutelnost elit. "Pokud neskončí systematická korupce, která prostupuje celou společností, a zejména pokud elity zůstanou nadále beztrestné, zatímco jsou běžní občané obíráni, pak dojde k sociální explozi," varuje Lekkas.
Zatímco v roce 2009 podle něj SDOE nahlásil finančnímu úřadu daňové úniky a pokuty za ně ve výši 1,7 miliardy eur, v následujícím roce už to prý bylo za 4,1 miliardy eur a v loňském roce dokonce za 4,5 miliardy eur. Za prvních pět měsíců letošního roku vypátral podle Lekkase daňové dluhy ve výši 1,5 miliardy eur.
"My tato zjištění předáme daňovým úřadům. Co z toho nakonec přijde do státní kasy, závisí na tom, jaké pokuty úřad vyměří, zda se s postiženými dohodne a co z toho se podaří vymoci," popsal listu další postup při vymáhání daňových pohledávek v Řecku. Získávat se podle Lekkase daří asi 65 procent těchto částek. Vinu na tom prý má hlavně nespolupráce bank.
"V současnosti musím bohužel říct, že s bankami nemáme dobrou spolupráci. Ve zhruba pěti tisíci případech jsme zažádali, abychom směli nahlédnout do kont podezřelých, uspěli jsme ale jen ve 214 případech," uvedl šéf SDOE, podle něhož jen z nich byly vyměřeny pokuty v celkové výši 650 milionů eur.
Nejobtížněji se podle Lekkase získávají informace o účtech politiků. Na ně jeho úřad prý čeká mnohdy až rok a mezitím jsou už peníze pryč. Jen velmi těžko se podle něj také řečtí politici pohánějí k odpovědnosti. "Držitelé mandátů jako poslanci mají imunitu. Když něco odhalíme, musíme ten případ předat parlamentu a tím to končí. Dotčený politik se pak ještě rozčiluje, že jsme nahlédli do jeho kont ve Švédsku," přiblížil Lekkas praxi v Řecku. S politickým nátlakem na zastavení daňového vyšetřování politiků se ale prý nesetkal.
Reuters dnes přinesla citaci svých zdrojů, podle kterých Evropská komise údajně tlačí na Řecko, aby zavřelo několik bank, včetně finančního ústavu ATEbank, pátého největšího v zemi. Řecké ministerstvo financí, řecká centrální banka i samotná ATEbank zprávu odmítly komentovat.
I když zodpovědnost za vydání případného rozhodnutí zavřít některou z bank má jen řecká centrální banka, EK má vliv skrze pravomoc zakázat, aby některá z bank získala státní pomoc. EK může státní pomoc bankám zakázat i v situaci, kdy se domnívá, že by pomoc byla příliš nákladná. Během globální krize EK pravomoc využila jen ojediněle, použití v Řecku by znamenalo agresivnější postup vůči slabým evropským bankám v centru krize. Stejný vliv by pak mohla komise použít i ve Španělsku a Portugalsku, když by tam chtěla docílit prořídnutí bankovního sektoru, uvádí Reuters.
„Kvůli Řecku, Portugalsku a Španělsku se posouváme do nové fáze," poznamenal jeden zdroj, který si kvůli citlivosti celé záležitosti nepřál být jmenován. "Některé banky se ocitnou pod velkým tlakem, jiné budou uzavřeny," dodal. Ušetřena by podle něj mohla být taková banka, která má v dané zemi mimořádný význam pro zachování finanční stability.
Vedení řecké ATEbank v minulosti navrhovalo, aby se všechny banky, nad nimiž má kontrolu stát, sloučily do jedné. A to včetně finančního ústavu Hellenic Postbank. Agenturní zdroj řekl, že ATEbank bude muset časem skončit, anebo se musí citelně zmenšit. Bankovní systém v Řecku ale kvůli tomu prý nezkolabuje. Žádné konkrétní rozhodnutí o osudu bank ale nepadne dřív než po volbách. Ty jsou plánovány na 17. června a průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledek může být v podstatě jakýkoli. Pokud by zvítězily strany, které se profilují jako protievropské, vztahy Řecka a EU by mohly doznat zásadních změn.
(Zdroj: čtk, Die Welt, Reuters, Bloomberg)