Ministerstvo financí zhoršilo pro letošní i příští rok odhad vývoje ekonomiky. Letos by měl hrubý domácí produkt klesnout o 0,5 procenta, příští rok stoupnout o procento. Vyplývá to z nové makroekonomické predice vlády. V dubnu přitom MF odhadovalo letošní růst HDP na 0,2 procenta a příští rok na 1,3 procenta.
Kvůli horšímu vývoji ekonomiky a nižším příjmům rozpočtu hrozí podle materiálu letos prohloubení schodku státního rozpočtu o deset miliard korun. Deficit je naplánován na 105 miliard korun. "Toto riziko však bude vláda eliminovat úspornou politikou na výdajové straně," uvádí materiál MF.
Vláda již letos v únoru zmrazila výdaje rozpočtu za 23,6 miliardy korun. Dále očekává úspory u výdajů na státní dluh ve výši 12 miliard korun a v kapitole Všeobecná pokladní správa 1,5 miliardy korun. Úspory kabinet čeká i například v souvislosti s pozastavením některých operačních programů.
V roce 2014 by měl podle nové predikce růst ekonomiky zrychlit na 1,9 procenta a v roce 2015 by hrubý domácí produkt měl stoupnout o 2,7 procenta. "Snížení prognózy HDP reflektuje prohloubení recese v 1. čtvrtletí a zhoršující se ekonomické klima v globální ekonomice," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Ten přitom pro letošek odhaduje pokles ekonomiky dokonce o jedno procento.
Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 3,2 procenta a v příštím roce o procento klesnout. Situace na trhu práce je dobrá a výrazné zhoršení se nečeká, uvádí MF v prezentaci k červencové prognóze. Míra nezaměstnanosti by měla letos mírně vzrůst na 7 % a v příštím roce na 7,2 %.
Odhady MF (v závorce odhady z dubnové predikce):
| HDP | 1,70% | - 0,5 % (0,2 %) | 1 % (1,3 %) |
| Průměrná míra inflace | 1,90% | 3,2 % (3,3 %) | 2,2 % (2,3 %) |
| Spotřeba domácností (vývoj) | -0,60% | - 2,2 % (- 0,4 %) | 0,1 % (0,2 %) |
| Nezaměstnanost | 6,70% | 7 % (7 %) | 7,2 % (7,2 %) |
Vláda bude snižovat deficit veřejných financí do roku 2015 pomalejším tempem, než dosud plánovala. Pro letošek ministerstvo financí odhad zhoršilo ze tří procent na 3,2 procenta HDP. Podle původního plánu počítalo ministerstvo financí pro rok 2013 s deficitem 2,9 procenta HDP a pro rok 2014 s 1,9 procenta HDP. Na rok 2015 byl stanoven cíl 0,9 procenta HDP a vyrovnané mělo být hospodaření vládního sektoru v roce 2016. Nyní počítá MF s deficitem 3,2 procenta HDP letos, příští rok s 2,9 procenta, v roce 2014 s 2,5 procenta a v roce 2015 s 1,6 procenta HDP.
"Na výdajové straně očekáváme v závěru horizontu predikce (rok 2014 a 2015) vyšší investice z národních zdrojů, kdy by se se zlepšující ekonomickou situací mohly projevit odložené investiční projekty z let 2010 a 2011," vysvětluje MF vyšší deficit. "Nicméně i když je deficit v podílu na HDP v celém horizontu vyšší, průměrné fiskální úsilí, tedy meziroční změna strukturálního salda, je v letech 2012 až 2015 stejná, přibližně 0,4 procentního bodu," uvádí materiál.
V první pololetí roku 2012 dosáhl schodek rozpočtu výše 71,7 mld. Kč, přičemž vyšší číslo v polovině roku vysvětluje MF časovým posunem některých plateb a příjmů. "Riziko, že bude schodek překročen o cca 10 mld. Kč, vláda eliminuje úsporami na výdajové straně," uvádí Kalousek.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že vývoj veřejných financí dříve počítal s lepším vývojem ekonomiky. Nyní má vláda podle něj možnost buď přitvrdit úsporná opatření, nebo za současných úspor zpomalit snižování schodku. "Po poměrně vážných diskusích vláda dnes definitivně rozhodla, že přitvrzení konsolidačního úsilí by nemuselo být ku prospěchu ekonomiky a k její podpoře a růstu. Existují rizika, že by přitvrzení bylo kontraproduktivní," uvedl ministr.
Kalousek upozornil, že předchozí odhady v souvislosti se snižováním deficitu veřejných financí počítaly s růstem ekonomiky v následujících letech mezi dvěma až čtyřmi procenty. Jedno procento HDP podle Kalouska znamená zhruba 12 miliard korun příjmů pro státní rozpočet. "A s těmi přírůstky nyní nemůžeme počítat," dodal.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Odhady MF (v závorce odhady z dubnové predikce):
| Saldo vládního sektoru | - 3,2 % (-3 %) | - 2,9 % (-2,9 %) | -2,5 % (-1,9 %) | -1,6 % (-0,9 %) |
(Zdroj: MF ČR, čtk)