Státní rozpočet by na konci roku neměl překročit schválený deficit 105 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Rizikem pro ekonomiku ČR je však vývoj v eurozóně a problémy s čerpáním z fondů EU. Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 79 miliard korun z dubnových téměř 45 miliard.
"Pokud nedojde k výraznému zhoršení v Evropě, nemám důvod se domnívat, že bychom nesplnili parametry státního rozpočtu a veřejných rozpočtů za letošní rok," uvedl Kalousek. Velký schodek v květnu je podle něj způsoben propadem příjmů rozpočtu. Ty by oproti původnímu plánu měly klesnout o 29 miliard Kč. Tento pokles chce však vláda kompenzovat 30 miliardovými úsporami na straně výdajů.
Konečný schodek by ale mohla ohrozit dvě rizika. "To jedno je, že nikdo z nás neví, co se zítra stane v eurozóně se Španělskem a podobně," řekl ministr. Případné následné zvýšení nervozity na finančních trzích podle něj může uvrhnout do horší ekonomické situace celou Evropu včetně ČR.
Za druhé možné riziko Kalousek označil pozastavené proplácení dotací z evropských fondů. "Kdyby se skutečně nepodařilo obnovit čerpání, tak bychom o to sice ne nenávratně přišli, mohli bychom čerpat příští rok, ale v letošním deficitu by to udělalo výrazný problém," řekl.
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky však Česku nenávratná ztráta unijních peněz hrozí. "My se obáváme, že to může být 22 miliard, ale může to být také 70 miliard, pokud by se to v letošním roce už neobnovilo, o které by ČR nenávratně přišla," podotkl Sobotka.
Ministerstvo financí očekává, že deficit veřejných financí letos klesne na tři procenta hrubého domácího produktu. Kalousek však připustil, že na základě aktuálního vývoje v celé Evropě předloží vládě návrh, který by obsahoval varianty zmírnění poklesu deficitu veřejných financí v dalších letech. "V roce 2013 nejede vlak přes to dostat se pod tři procenta. Pokud hovořím o tempu konsolidace, mluvím až o letech 2014 a 2015," upřesnil ministr.
Pokud Evropská komise do konce letošního roku Česku neobnoví proplácení dotací, může Česká republika přijít v evropských fondech asi o 22 miliard korun, vyplývá z materiálu ministerstva pro místní rozvoj, který má v úterý projednat vláda.
Kabinet v březnu na doporučení Evropské komise kvůli nesrovnalostem v tuzemském dotačním systému pozastavil odesílání žádostí do Bruselu o zpětné proplacení dotací. Čas na nápravu dostali ministři do konce června. Eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn před dvěma týdny uvedl, že termín možného obnovení proplácení evropských dotací je zatím nejasný. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský začátkem měsíce řekl, že obnovení proplácení peněz by mohlo nastat nejdříve v září.
"Zatím nevidím důvod, proč by od toho září, kdy auditoři ukončí svou činnost, neměly být ty žádosti proplaceny. Zatím všechno, co v akčním plánu bylo, česká vláda splnila," řekl Kalousek.
"Já jsem přesvědčen o tom, že pokud v říjnu nezačne čerpání, tak je to na demisi vlády. Skutečně nenávratně přijdeme o desítky miliard korun," uvedl k tomu Sobotka.
Obvinění Parkanové je útokem na demokratický systém
Jako bezprecedentní policejní útok na rozhodovací mechanismy demokratického státu vidí žádost policie o vydání místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání její stranický kolega a ministr financí Miroslav Kalousek v nedělních Otázkách Václava Moravce.
"Jsem hluboce přesvědčen, že jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na rozhodovací mechanismy demokratického státu. Neboť je tady kriminalizována legální rozhodovací praxe. Tu ale můžeme změnit pouze změnou zákonů," prohlásil Kalousek.
Problém celé kauzy letounů CASA podle ministra financí není v tom, zda bude Parkanová vydána policii, nebo nikoliv, ale v tom, kde je motiv "lživého a nesmyslného obvinění", které leží v Poslanecké sněmovně.
"Orgány řekly, že se Vlasta Parkanová provinila tím, že nezadala posudek. Odborná stanoviska jsou v přímém rozporu s tím, co tvrdí vyšetřovatel. Neexistuje v tomto případě zákonná povinnost zadat si posudek na cenu obvyklou. Neexistuje. Což by vyšetřovatel vědět mohl. Existují tedy pouze dvě možnosti – buď je vyšetřovatel nekvalifikovaný, nebo je tam zlý záměr. Ten motiv je mnohem závažnější, než zda bude Vlasta Parkanová vydána, či nikoliv," pokračoval Kalousek.
Ten dokonce naznačil, že celý případ může být určitou poptávkou: "Tohle nemůže zůstat bez tečky, tohle musí být vyšetřeno."
Ministr financí podle svých slov dá v pondělí mandátovému a imunitnímu výboru sněmovny stanovisko svého úřadu, které potvrdí jeho slova o neexistenci zákonné povinnosti zadat si posudek na cenu obvyklou. Toto stanovisko poté zveřejní i na internetu.
Kalousek zároveň avizoval, že nebude na červencové schůzi sněmovny hlasovat pro vydání Parkanové k trestnímu stíhání.
"Ten kdo souhlasí s tím, že je možné někoho stíhat za porušení neexistující povinnosti, ten pro to může hlasovat. Ten ale rezignuje na svůj mozkový závit," dodal s tím, že TOP 09 nebude v tomto hlasování svým poslancům cokoliv nařizovat.
(Zdroj: ČTK, MediaFax, ČT)