Další tranši finanční pomoci mezinárodních věřitelů Řecko jistě nedostane dříve než v září, uvedla Evropská komise. Chce nejdřív revidovat plán plnění závazků skrze misi trojky, nelíbí se jí ani stojící reformy v důsledku dvojích jarních voleb. To pro zemi znamená další zásadní problém. Podle zdrojů z finančních ministerstev země shání překlenovací úvěry, protože jinak do té doby krýt státní výdaje nevydrží. Dnešní kvartální statistika zadlužení v eurozóně navíc ukázala, že přes restrukturalizaci dluhu soukromými věřiteli a při současném vývoji ekonomiky je cíl 120 % poměru dluhu k HDP na hony vzdálen a nedosažitelný.
Vyplacení další tranše pomoci eurozóny pro Řecko ještě před zářím je podle EK nepravděpodobné. Trojka věřitelů, tedy EU, MMF a ECB, chce nejprve dokončit a vyhodnotit hodnocení řeckých reforem, které jsou velmi zpožděny. „Rozhodnutí o další výplatě bude učiněno až poté, kdy bude přezkum dokončen," uvedl mluvčí EK. „Během několika posledních měsíců, došlo k významnému zpoždění v provádění programu kvůli dvojím řeckým parlamentním volbám letos na jaře," řekl dále mluvčí s tím, že „rozhodnutí o další tranši bude přijato v blízké budoucnosti, i když je nepravděpodobné, aby se to stalo do září". Mise se vrátí do Atén 26. července. Naposledy byla v zemi 9. července, tedy těsně před setkáním ministrů financí eurozóny, kdy zjistila, že Řekové neplní cíle úsporného balíčku. Doporučila urychlení reforem.
EK tedy dává najevo, že od ní peníze do září nebudou. Zdroje z řecké vlády přitom již v minulém týdnu potvrdily, že země shání překlenovací úvěr, nejlépe až do září, jinak zemi dojdou v řádu týdnů peníze na krytí závazků. Dle WSJ jde mimo jiné o blížící se splatnost emise dluhopisů v objemu 3,1 mld. eur, 20. srpna. Emisi celou drží ECB, která také oznámila, že nejméně do vyhodnocení situace v zemi trojkou nebude přijímat řecké vládní dluhopisy jako kolaterál proti půjčkám. Půjčovat nicméně nadále může lokální řecká centrální banka. Německý list Der Spiegel cituje zdroje, dle kterých MMF kvůli neplnění podmínek Řeckem zastaví výplatu dalších tranší pomoci. Fond oficiální komentář odmítl, stejně jako EK.
Dnešní kvartální report Eurostatu o vývoji zadlužení ukázal, že odpis privátních řeckých dluhů (PSI) pomohl ke sražení dluhu k HDP na 132,4 procenta HDP na konci března z úrovně 165,3 % HDP ke konci roku 2011. Při výhledu na pokračující těžkou recesi řecké ekonomiky je téměř nesplnitelné, aby se Řecku podařilo dle očekávání snížit limit dluhu k HDP k úrovni 120 % do konce roku 2020. V celé eurozóně zadlužení vzrostlo na 88,2 % HDP z 87,3 % za 4Q11, za jednotlivé další zasažené země u Španělska na 72,1 % z 68,5 %, Itálie na 123,3 % ze 120,1 %, u Irska na 108,5 % ze106,5 %, Portugalska na 111,7 % ze 107,8 %.
Nová řecká koaliční vláda má jasný cíl - chce opět otevřít jednání o podmínkách záchranného programu. Především chce, aby věřitelé posunuli lhůtu k plnění úsporných opatření. Podle dohodnutých podmínek by Atény měly v letech 2013 a 2014 ušetřit celkově 11,5 miliardy eur. Řecká vláda chce tento termín posunout na rok 2015 a 2016. Vláda argumentuje především tím, že řečtí občané už neunesou další utahování opasků. Podle vládních odhadů řecká ekonomika v letošním roce klesne o 6,9 procenta. Premiér dnešní situaci Řecka srovnal s Velkou Depresí 30. let minulého století.
„Řecko prochází depresí podobnou té americké třicátých let, uvedl premiér Antonis Samaras při víkendovém setkání s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem. Kumulativní propad řeckého HDP se v pěti po sobě jdoucích letech recese od roku 2008 očekává o více jak pětinu, nezaměstnanost v aktuálním čtvrtletí vystoupala na 22,6 %. To není ideální kondice pro ekonomiku, která musí (chce-li dostát nastaveným závazkům) do roku 2014 snížit poměr schodku k HDP pod 3 % z 9,3 % za rok 2011 a najít rozpočtové škrty za 12 miliard eur.
Také Bill Clinton kritizoval věřitele (tedy EU, MMF a ECB) za strategii, kterou se Řecko má dostat z krize dluhů. „Lidé potřebují hledět na něčím dopředu, mladí Řekové musejí věřit v nějakou budoucnost. Řecko bude schopno splatit své dluhu, pokud bude na prvním místě soustředění na jeho růst,“ uvedl Clinton.
Podle Trojky by ale vyhovění takého žádosti znamenalo dalších až 50 miliard eur finanční pomoci Řecku. Mnoho zemí eurozóny ale už není ochotno Aténám ještě více půjčit, navíc například Nizozemsko a Finsko podmiňují svou pomoc účastí MMF. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle pro sobotní vydání německého listu Bild vyloučil jakákoli opětovná jednání o řeckém úsporném programu. "V Řecku se objevují snahy o nové projednání a výrazné zpochybnění reformních závazků. Musím říct jednoduše, že to není možné. To je Rubikon, který nepřekročíme," uvedl. Westerwelle zároveň vyzval Atény, aby jasně prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. "Řecko musí nejen říct, že chce zůstat v eurozóně, ale musí také realizovat jasnou politiku reforem a držet se svých závazků," upozornil dále Westerwelle s tím, že pokud by dohody, na jejichž základě byly poskytnuty obrovské částky, najednou neměly platit, rozhodně se proti tomu postaví.
Řecko podle něj nejprve jednalo o pomoci, pak se dohodlo na jejích podmínkách, dostalo ji, a nyní nechce plnit své závazky. Takto to podle Westerwelleho nemůže fungovat. Německo ale podle něj ale nadále chce, aby Řecko zůstalo v eurozóně. "Je to ale v rukou Řecka, jestli tam chce zůstat," dodal.
Řecké akcie dnes propadly nejvýrazněji od roku 2008. Největší řecká banka National Bank of Greece odepsala 11 %, telekom Hellenic Telecommunications Organization odepsal 17 procent a energetika Public Power Corp. také 17 %. Index ASE ztratil 7,1 procenta na 586,04 bodu (intradenně až -7,6 %), propadem nejprudším od října roku 2008. Směrem dolů zamířilo 56 z celkem 60 titulů indexu, bankovní subindex odepsal 9,8 %.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, AP, WSJ, Bild, Der Spiegel, Kathimerini, mediafax)